SČS: Kde budeme mít poštu? Za rohem už ne!

Na jedné straně dochází a možná – doufáme – že ještě dojde k významným posunům v kompetencích Českého telekomunikačního úřadu v oblasti řešení stížností spotřebitelů formou mimosoudních urovnání. Stále věříme, že se s takovýmto úkolem státní orgán vyrovná se ctí a tento vývoj dosud podporujeme, dokonce podněcujeme.

„Ony rozpaky se týkají oblasti kvality a zejména dostupnosti poštovních služeb, což je ze zákona kompetence právě uvedeného úřadu. Povinností našeho sdružení je rozpaky vysvětlit a ventilovat, což činíme touto zprávou,“ informuje Libor Dupal, předseda SČS.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) totiž v souladu s nedávnou novelou zákona o poštovních službách oznámil návrh na stanovení minimálního počtu pošt nutných k zajištění základních poštovních služeb v České republice1. Vycházel z vlastní vyhlášky z prosince předešlého roku, v níž nově stanovil parametry dostupnosti základních poštovních služeb. Potud vše v pořádku.

Nyní úřad navrhl, že pro příště dostačuje 2.100 pošt namísto dosavadních více než 3.200.

Že se tím radikálně zhorší dostupnost poštovních služeb, je zřejmé asi každému, ale posoudit dopad konkrétně, to jistě jednoduché není. Naše sdružení se opodstatněně obává, že dopad bude dramatický pro náš venkov, neboť Česká pošta si vyhodnotí situaci ekonomicky (to jí zalívat nebudeme, od toho je regulace, aby základní služby byly dostupné „běžně“, nejenom v centrech hustého osídlení.

Uplatnění tohoto návrhu podle našich zdrojů může znamenat, že ve více než 30% obcí nebudou poštovní služby dostupné na dosavadní úrovni a značná část populace tak bude muset komplikovaně hledat cestu, jak poštovních služeb dosáhnout. S ohledem na obrovské investice programů na rozvoj venkova z evropských, ale i národních zdrojů je to evidentní paradox. Jedna ze základních služeb z venkova zmizí. Úsměvný je argument, že poštovní služby bude zajišťovat a poskytovat místní hospodský (i těch je totiž poskrovnu).

Hlavním posláním ČTÚ je obhajování zájmu veřejnosti při poskytování poštovních služeb. Cesta, na níž se tento úřad vydal zveřejněným návrhem minimálního počtu pošt potřebných k poskytování základních poštovních služeb, směřuje dle našeho názoru poněkud opačným směrem. Odtud naše rozpaky k jinak dobře fungujícímu orgánu státní správy.

V této souvislosti se naskýtá několik otázek:

1) Proč úřad přistupuje k omezení dostupnosti základních poštovních služeb na venkově? Úřad pro media uvedl, že předešlá vyhláška neobsahovala žádná kritéria dostupnosti a bylo tedy třeba je vytvořit. Naše partnerská organizace vyhodnotila, že toto prohlášení neodpovídá plně skutečnosti: původní vyhláška stanovila povinnost provozovat poštu v každém sídelním celku a maximální docházková vzdálenost nesměla překročit 2 km bez ohledu na to, zda se jedná o venkov nebo město. To jsou zcela jasná, měřitelná a především rovná kritéria.

2) Proč úřad změnil a vytvořil nové parametry, které veřejnost na venkově diskriminují s ohledem na dostupnost základních poštovních služeb?

3) A dále, jak úřad dospěl k publikovanému číselnému údaji a v kterých obcích by pošta měla být povinně (?) provozována?

Samotný číselný údaj totiž nic neříká. Původně se zvažovala různá kritéria ve vztahu ke „spádovosti“ obce (škola, stavební a jiné úřady). To je nyní jinak.
Naše sdružení má samozřejmě omezené možnosti posoudit konkrétní dopady - zejména, když nevíme, jak bude Česká pošta směrné číslo (pokud bude přijato) v praxi aplikovat. Podklady, které ČTÚ přiložil ke svému návrhu, nepovažujeme, bohužel, za vyčerpávající.

A předseda sdružení SČS Dupal uzavírá: „Takže předkládáme několik konkrétních souvisejících závěrečných konstatací a zejména konkrétních čísel. Údaje jsou to zprůměrované, a to je vždy velký problém. Na analýzu a „vědecký“ průzkum situace v terénu nemáme bohužel prostředky. ČTÚ je z EU obdržel, výsledky ale nezveřejnil. Škoda.“

Analýza a závěry SČS:

Před časem jsme vyjádřili souhlas s tím, že kritéria budou založena na souhrnu vzájemně se doplňujících kritérií (stanovení obcí s minimálním počtem obyvatel, které musí mít obslužné místo, minimální vzdálenostní kritéria, atd.). Tento princip byl v zásadě dodržen (viz příslušná vyhláška), (provozována bude pošta v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel; přítomnost některý správní úřadů, školy apod.).

Vyjádřili jsme ovšem též „podmínku“, že kritéria ve svém dopadu nesmí snížit, alespoň ne podstatně, stávající kvalitu a dostupnost poskytovaných služeb v obcích (zdůrazňujeme, že netrváme striktně na uchování plného počtu stávajících poboček České pošty).

Jak zmíněno výše, očekávali bychom velmi fundovaný a podrobný rozklad dopadů různých alternativ řešení, a to nejenom v průměru, který dále nabízíme, ale i s dopadem na některé konkrétní vybrané oblasti. Pro alespoň určité přiblížení problematiky běžnému spotřebiteli jsme provedli zprůměrované propočty dopadů na „vzdálenostní“ kritéria:

Aktuálně je v ČR cca 3.200 poštovních poboček. Tomuto odpovídá, že pošty jsou od sebe vzdáleny nanejvýše 7 km, tzn. že občan nemá vzdušnou čarou k poště dále než 3.5 km (vzdušnou čarou!, všechny údaje zde uvedené, jsou vyjádřeny ve vzdálenosti vzdušnou čarou; tento údaj je navíc vztažen k celé ploše ČR, nikoliv jen k obydleným oblastem – k obcím, takže je samozřejmě dostupnost příznivější).

V průběhu minulých konzultací, kdy jsme ještě byli k nim přizváváni, padl i návrh, aby dostupnost byla měřena skutečně minim. vzdušnou vzdáleností mezi obslužnými místy – a sice 10 km. Toto by znamenalo možnost omezení počtu poboček České pošty až na hodnotu 1.600. Naše sdružení toto striktně odmítlo.

Aktuální návrh ČTÚ (2.100 poboček) by znamenal, že pošty budou mít v průměru největší vzdálenost téměř 9 km, občané tedy k poště „letadlem“ přes 4 km.

Naše sdružení je názoru, že lze akceptovat mírné snížení počtu poboček České pošty; před časem proto navrhlo, aby zákonná vzdálenost vzdušnou čarou činila 7,2 km. Každá pošta by pak zajišťovala oblast o rozloze 26 km2 a poboček by bylo minimálně 3000. Toto považujeme nadále za přijatelný výchozí bod s ohledem na uchování kvality života a podnikání na venkově.

My občané žijící v Praze a samozřejmě jinde ve větších městech se obávat jistě nemusíme. Ale pokud přistoupíme na argument, že základní poštovní služba se bude měřit ekonomickým výsledkem každé pobočky, zůstanou pošty skutečně jen ve větších městech, a to je nepřijatelné. (Ani pak nebudou poštovní služby překvapivě levnější. Proč asi?).

Doporučujeme ponechat dostupnost základních poštovních služeb v maximální míře na venkově.

O Sdružení českých spotřebitelů (SČS)

SČS si klade za cíl hájit oprávněné zájmy a práva spotřebitelů na vnitřním trhu EU a ČR, přičemž zdůrazňuje preventivní stránku ochrany zájmů spotřebitelů: „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“. SČS působí v řadě oblastí, pokrývají odbornosti ve vztahu k bezpečnosti výrobků, standardizaci, finančních služeb aj. Ve více regionech, kde má zastoupení prostřednictvím regionálních kontaktních míst, vyhlašuje soutěž Spokojený zákazník kraje, kterou předávají hejtmané a kterou se SČS snaží přispívat k „pozitivnímu přístupu“ při vytváření lepších vztahů mezi spotřebiteli a poskytovateli služeb. Více na www.konzument.cz. Téma standardizace je vyzdviženo založením samostatné domény www.top-normy.cz. Na bezpečnost dětských hřišť je zaměřena doména www.overenehriste.cz.