SMO: Podpora státu a změna systému vzdělávání - návod, jak řešit krizii ve zdravotnictví a v sociálních službách

20. 9. 2017 14:07

Prognóza pro Českou republiku na léta 2020 - 2025 je neúprosná, 20 % zdravotních služeb budou zajišťovat lékaři ve věku nad 65 let. Pokud nedojde k systémové změně. Nůžky v systému zdravotní péče se víc a víc rozevírají. Na jednu stranu existují špičková pracoviště, na druhé straně místa, kde cesta k lékaři nebo do lékárny trvá půl dne. Čekací doby na specializovaných pracovištích jsou přitom ještě daleko delší. I to zaznělo na semináři „Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit dostupnost zdravotních a sociálních služeb“, který uspořádal pobočný spolek Svazu měst a obcí ČR a výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu. Situaci je třeba řešit ve spolupráci všech složek, které s ní mají co do činění. Kritický stav je na venkově i ve městech. A týká se také sociálních služeb.

SMO: Podpora státu a změna systému vzdělávání - návod, jak řešit krizii ve zdravotnictví a v sociálních službách
Foto: smocr.cz
Popisek: Svaz měst a obcí ČR - logo

„Lidé, kteří mají za danou oblast odpovědnost, by ji také měli řešit. Měli by být ochotní si „namočit čumáčky“ a netvářit se, že se jich tolik netýká,“ říká senátor a místopředseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku horní komory Parlamentu Jan Žaloudík a dodává: „Medicína je vlastně armáda, která má sloužit 24 denně a nemůže si vzít volno nebo vybírat, co je zajímavé a co ne.“

„Starostové jsou ti, kteří to od občanů jako první schytají, když odejde lékař. Pokud jedna ze základních služeb začne v obci chybět, lidé se stěhují pryč,“ říká zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Občané čekají, že situaci vyřeší právě starosta, ten to však bez pomoci státu a dalších subjektů nemůže zvládnout.“

V obcích přitom často funguje tzv. „efekt sněhové koule“. Odejde-li lékař, následují obyvatelé a spolu s nimi další služby, jako je třeba obchod, hospoda, pošta, banka, o lékárně ani nemluvě. Nejen venkov tak potřebuje pomoc, cílenou ekonomickou i vzdělávací podporu od státu.

„Na vesnici je to k nejbližšímu specialistovi zhruba 50 km, nemáme se tak s kým poradit a návštěva pacienta zabere víc času. Na jednu stranu se po nás chce odbornější práce, na druhou stranu za ni dostáváme méně zaplaceno. Území se totiž vylidňuje a od počtu lidí se odvíjí platba,“ říká praktický lékař pro dospělé Martin Dudek a dodává: „Vesničtí lékaři se tak potýkají s ekonomickými i sociálně-kulturními problémy a také s administrativními překážkami typu EET či e-recept.“

Nedostatek je také zdravotních sester. Například Nemocnice Motol proto zavřela 100 lůžek, což je kapacita jedné malé nemocnice. Podle České lékařské komory v České republice celkem chybí, pokud by měl být dodržován zákoník práce, až tři tisíce lékařů a zhruba stejný počet zdravotních sester. Průměrně na jednoho praktika připadá 1 500 pacientů, v pohraničí to je i 2 200 lidí. Problémem se jeví také stárnutí lékařů. Náhrada za lékaře vyššího věku však není, získat potřebné atestace bývá v České republice často složitější než v zahraničí. Proto je mimo jiné nezbytná novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, která by měla pomoci omezit odchody mladých lékařů. A také dostatek adresně zaměřených finančních prostředků.

U zdravotních sester jsou velkým problémem právě platy. Za lepším výdělkem často odchází do zahraničí. Například v sousedním Německu sestřičky berou 3 x víc než v Česku.

Přetíženi a finančně málo motivováni jsou také pracovníci v sociálních službách. Nejčetnější služby v České republice jsou pečovatelské, je jich 722, obcí se z toho týká 361. Reálné náklady na tuto činnost jsou 200 - 250 Kč za hodinu, ve skutečnosti za ni poskytovatelé dostávají pouze 100 Kč, maximálně 130 Kč za hodinu. Rozdíl ve většině případů platí stát či samospráva, neexistují pro to však jasná pravidla a platba často vychází z historického zvyku.

Semináře v Senátu se zúčastnilo několik desítek zástupců nejen veřejné správy. Informace o aktuální kritické situaci ve zdravotnictví a sociálních službách kromě výše citovaných podala také ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí Jan Vrbický, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, členka prezidia České asociace sester Jana Pultarová a prezident České lékařské komory Milan Kubek. Mezi řečníky byla také místostarostka města Dobřany Dagmar Terelmešová, která představila příklad dobré praxe. Šlo o třetí seminář ze série takových společných akcí Svazu měst a obcí ČR a Senátu. Předchozí byly zaměřeny na služby obecně a na školství. Celkem se jich zúčastnilo několik stovek lidí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministerstvo zahraničních věcí: Česká dodávka humanitární pomoci do Sýrie

17:41 Ministerstvo zahraničních věcí: Česká dodávka humanitární pomoci do Sýrie

Dne 11. prosince 2017 byla do Sýrie vojenským speciálem doručena další část humanitární materiální p…