Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně
přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:
- Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
- 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
- Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.
Mimo dobu sběru následovala tato opatření:
- Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
- Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.
STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Výsledky pak obvykle publikuje jako sérii zpráv o institucích z určitých oblastí (např. instituce politické, soudní, bezpečnostní, zahraniční).
Následující text je však vzhledem k současné výjimečné situaci odlišný. Nabízí celkový pohled na míru důvěry v jednotlivé instituce na počátku krizového období vyvolaného epidemií koronaviru COVID-19. Ukazuje tedy přehled všech obvykle sledovaných institucí po jednotlivých oblastech (v přehledu tedy nejsou některé instituce, na které je nyní zvláště upřena pozornost, například hygienické stanice, zdravotnický personál).
Bezpečnostní instituce
Armáda ČR a Policie ČR mají velmi vysokou míru důvěryhodnosti, téměř čtyři pětiny občanů (78 %) jim důvěřují. Armáda je dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnějšími institucemi (aktuálně jí jednoznačnou důvěru vyjadřuje dokonce téměř třetinaobčanů). Policie tuto pozici získala až v posledních letech a aktuální data tuto skutečnost potvrzují (viz vývojový graf). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti (64 %) vyjadřuje důvěru městské policii. Míra důvěry v městskou policii se zvyšuje podobně jako důvěra v Policii ČR, stále je však nižší. Důvěra v Interpol je na úrovni 70 %. Nadpoloviční většina občanů důvěřuje Severoatlantické alianci (57 %).
Pramen: STEM, Trendy 1997-2020
Soudní a kontrolní instituce
Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje České obchodní inspekci (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry veřejnosti v Nejvyšší soud (70 %), Nejvyšší kontrolní úřad (69 %), Nejvyšší správní soud (68 %) a Ústavní soud (67 %). Téměř dvě třetiny občanů důvěřují ombudsmanovi (64 %). Míra důvěry veřejnosti v soudní a kontrolní instituce je tedy na vysoké úrovni. Rozdíly oproti minulému šetření jsou malé.
Ekonomické instituce
V Českou národní banku mají důvěru téměř tři čtvrtiny veřejnosti (72 %). Z časové řady je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje. Na hranici 50 % je podíl důvěřujících u Mezinárodního měnového fondu (49 %). Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel).
Samospráva a politické instituce
Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje svému obecnímu či městskému úřadu (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká. V prezidenta má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (56 %). K institucím s nižší mírou důvěry dlouhodobě patří zákonodárné a výkonné instituce politické moci: Poslanecká sněmovna (47 %), členové vlády (46 %) a Senát (41 %). V porovnání s průzkumem v červnu 2019 je ale v souvislosti s aktuální výjimečnou situací míra důvěry v politické instituce vyšší. V této souvislosti můžeme doplnit, že míra důvěry v prezidenta je totožná jako v roce 2019. Znovu však zopakujme, že jde o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na řešení epidemie koronaviru. Přesto je pravděpodobné, že již začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.
Zahraniční instituce
Tři pětiny veřejnosti důvěřují Organizaci spojených národů (60 %). Poměrně nízká je důvěra v evropské instituce – Evropskou unii (40 %) a Evropský parlament (35 %). Je ovšem třeba dodat, že jejich pozice není způsobena aktuální situací a nepozorujeme žádný pokles v podílu těch, kteří EU a EP důvěřují. Vnímání EU je z dlouhodobých výzkumů závislé na spokojenosti s domácí politickou a společenskou situací a většina populace nemá na EU pevný názor a nesleduje dění kolem institucí EU. Tedy důvěra v EU neznamená jasnou podporu a spokojenost, stejně tak nedůvěra neznamená požadavek na odchod z EU. Zároveň kolem 80 % Čechů vyjadřuje podporu pro spolupráci v Evropě a cítí se v tomto smyslu Evropany.
Mimo výše popsané oblasti jsou poslední sledované instituce: veřejnoprávní Česká televize a odbory. Takže pro úplnost dodejme, že v Českou televizi má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (54 %). Tento podíl je mírně vyšší než v předchozích dvou letech, kdy byla tato instituce dotazována. Hodnocení odborů populaci rozděluje, polovina odborům důvěřuje, polovina nikoliv. Toto rozdělení je dlouhodobě stabilní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Tisková zpráva
