Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v politické instituce.
Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (57 %) má důvěru v prezidenta republiky. Důvěra v zákonodárné a výkonné politické instituce je již výrazně nižší – necelé dvě pětiny důvěřují členům vlády (38 %) a Poslanecké sněmovně (35 %), Senátu pouze třetina veřejnosti (32 %). Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu.
Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.
Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.
Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.
Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 jsme ovšem zaznamenali další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a Poslaneckou sněmovnu.
Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
