Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země
jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha
věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až
do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se
podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.
Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů
(33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž
poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.
Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.
Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.
Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.
V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).
Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.
STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.
Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
