STEM: Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

4. 2. 2016 8:36

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi, a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

STEM: Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?
Foto: Partie FTV PRIMA
Popisek: Prezident Zeman v Partii televize Prima

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Velmi výrazná část české veřejnosti si přeje, aby se Miloš Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento požadavek zaznívá od více než dvou třetin obyvatel, přičemž jedna třetina názor vyslovuje velmi rozhodně.

Přání, aby se prezident Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran, nejčastěji vyslovují příznivci KSČM a ČSSD, nejméně často příznivci ODS a TOP 09. Z druhé strany si více než dvě pětiny občanů (44 %) myslí, že prezident Zeman do vnitropolitického dění v naší zemi zasahuje příliš. Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části politického spektra.

Jak si rozporné hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana vysvětlit? Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Prezident by v ideální představě měl plnit kontrolní role dovnitř politiky, ale vstupovat by do ní měl jen za závažných okolností, zato však rázně. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva.

V tomto zorném úhlu je potřeba vidět názor tří pětin našich občanů, kteří pokládají za vhodné, aby náš politický systém měl silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. To náš politický systém sice nemá, ale od dob TGM může být instituce prezidenta nadána velkým neformálním vlivem. Zdá se, že značná část našich obyvatel právě od prezidenta požaduje výrazný vůdčí styl.

Dvě třetiny našich obyvatel si funkci prezidenta ČR spojují s velkou vážností a úctou, jen pro jednu třetinu je stejná jako ostatní funkce. Tři pětiny lidí vnímají roli prezidenta jako především reprezentativní funkci, dvě pětiny jej v mysli zapojují do běžného dění a chápou ho jako službu pro občany. Zatímco spjatost prezidentské funkce s vážností a úctou je ve veřejném mínění dlouhodobě stabilním postojem, ve vnímání role prezidenta reprezentativita versus služba pro občany došlo k postupné proměně. Časová řada STEM naznačuje, že v době, kdy hlavou státu byl Václav Havel, vnímali lidé jasnou většinou prezidentskou funkci jako službu pro občany. Za Václava Klause se zastoupení obou názorů vyrovnalo, přesto stále převažovalo hodnocení funkce prezidenta jako služby občanům. Podle aktuálního výzkumu (a za prezidenta Miloše Zemana) již názor preferující reprezentativnost prezidentské funkce v mínění veřejnosti převažuje. Zvláště častý je tento postoj mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (71 %), občany pravicově orientovanými (74 %) a sympatizanty TOP 09 (83 %) a ODS (72 %).

Zkombinujeme-li obě hlediska spjatá s hodnocením role prezidenta, dostaneme jednoduchou typologii:

· TYP 1: Vážnost a úcta se pojí s reprezentativní „ceremoniální“ funkcí, takto prezidenta vidí 42 % obyvatel
· TYP 2: Vážnost a úcta se pojí se službou pro občany. Prezident je váženým prvním představitelem výkonné moci pro 25 % obyvatel.
· TYP 3: Reprezentativní funkce není spojována s vážností a úctou. Prezident je spíše „kladeč věnců“ pro 19 % obyvatel.
· TYP 4: Pro poslední skupinu je prezident běžnou servisní ústavní funkcí. Vidí ho tak 14 % lidí. Dominantní „ceremoniální“ typ se statisticky významně liší v různých vzdělanostních skupinách.

Prezident Zeman se těší důvěře většiny našich obyvatel. V listopadu 2015 mu důvěru vyslovilo 54 % našich obyvatel, v prosinci 53 %. Přesto si rozšíření jeho vlivu v našem politickém životě nepřeje mírně nadpoloviční většina obyvatel (53 %). Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum. V listopadových datech jsme ukazovali, že prezident Zeman se sice těší většinové podpoře, ale znovu za prezidenta jej chtějí dvě pětiny obyvatelstva. Prosincový výzkum ukázal, že Miloš Zeman příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

V dlouhodobém časovém pohledu Miloš Zeman ve srovnání s ostatními prezidenty z hlediska zvyšování vážnosti úřadu prezidenta neobstojí příliš dobře. Dodejme, že i mezi lidmi, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují, není názor na zvýšení vážnosti úřadu prezidenta zcela jednoznačný (42 % z nich nesouhlasí s tím, že M. Zeman zvýšil vážnost svého úřadu).


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vicepremiér Bělobrádek navštíví Pardubický kraj

7:35 Vicepremiér Bělobrádek navštíví Pardubický kraj

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek navštíví 1. září 2016 Pardubický kra…