Safina ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu investičního zlata na českém trhu

15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato. Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.

Český trh se na straně nabídky začíná čistit

V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené, že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.

„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“ uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.

Zlato směřuje trh k býčímu trendu

Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou unci.

„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů společnosti SAFINA.

Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u kterého cena poskočila o více než 4,5 %.

Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata – Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35 tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.

Platina a palladium na vzestupu

Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.

V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci. „Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.

Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V minulosti byl tento poměr 1:1,5.

Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata

Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata, což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.