Pomyslnou vlajkovou lodí objektů věnujících pozornost atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, ale i soukromému životu jeho rodiny, je zámek Konopiště, hlavní a poslední sídlo následníka trůnu a jeho ženy Žofie Chotkové, vévodkyně z Hohenbergu. Právě na Konopišti bude proto v úterý 1. dubna 2014 zahájena nová celosezónní výstava Spojeni v životě i ve smrti. „Státní zámek Konopiště bude v letošní sezoně pro Národní památkový ústav jedním z hlavních objektů právě díky svému spojení s Františkem Ferdinandem d‘Este. Není ale jediným, který má přímé vazby na císařskou rodinu, mezi dalšími je například zámek Zákupy nebo Velké Březno. Konopiště má však ve svých sbírkách předměty připomínající nejen soukromý život rodiny, ale právě i sarajevský atentát,“ uvádí Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Exponáty vypovídající o sarajevských událostech z 28. června 1914 a třetí prohlídkový okruh zámku, zahrnující osobní apartmány rodiny následníka trůnu, budou pro veřejnost otevřeny od 1. dubna do 31. října. Doplní je však ještě další akce, například přednášky z cyklu Konec dlouhého století – sté výročí atentátu v Sarajevu, připravené na každý poslední čtvrtek v měsíci, zádušní mše za Františka Ferdinanda a Žofii celebrovaná v sobotu 28. června nebo uvolněnější Letní slavnost naplánovaná na sobotu 2. srpna s pohoštěním v podobě Františkových ovocných knedlíků a vařením piva. Seznam všech akcí konaných k tématu 100. výročí atentátu na zámku Konopiště najdete v příloze tiskové zprávy.
K připomenutí výročí sarajevského atentátu se připojují také další objekty ve správě NPÚ, jejichž historie je spjata s následníkem trůnu a jeho rodem, případně s rodinou jeho manželky Žofie, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova a Vojnína. Zámek Zákupy, patřící mezi hrstku původně habsburských objektů na území dnešní České republiky, byl v červenci 1900 svědkem svatby následníka trůnu s Žofií Chotkovou. K výročí pracovníci zámku zpřístupní nové prostory připomínající členy habsburského rodu, kteří zde pobývali – posledního korunovaného českého krále Ferdinanda Dobrotivého, císaře Františka Josefa I. a korunního prince Rudolfa. Lahůdkou pro znalce a zapálené zájemce budou technické prohlídky císařova osobního výtahu a jeho stanic a strojovny z roku 1870 během prodlouženého velikonočního víkendu 19.–21. dubna 2014 od 9 do 15 hodin. Mezi příjemné události budou bezesporu patřit Císařské slavnosti 17. května a Výstava jiřin, nejoblíbenějších květin císaře Ferdinanda Dobrotivého, o víkendu 13.–14. září.
Zámek ve Velkém Březně nedaleko Ústí nad Labem se bude důkladněji věnovat Žofii Chotkové, která zde vyrůstala. Od konce června zde bude možné navštívit dvě výstavy: Žofie Chotková a Velké Březno – zaměřenou na její život na tomto místě a Velké Březno ve Velké válce, 1914–1918, věnovanou nejen životu hraběcí rodiny Chotků za války, ale také osudům velkobřezenských vojáků padlých za první světové války. Velká válka se pak promítne také do scénáře několika nočních prohlídek a stane se tématem podzimního Hraběcího mlsání, tedy speciálních gurmánských prohlídek zámku.
S rodem Chotků je spojen také zámek Veltrusy, jejich barokní letní sídlo s přírodně krajinářským parkem s daňčí oborou, alejemi, sochami, pavilony, ovocnými sady i poli. V nově zrekonstruované oranžérii se o víkendech a svátcích mezi 4. květnem a 15. červnem koná výstava o fenoménu oranžérií. V sobotu 9. srpna přilákají návštěvníky Dožínky hraběte Chotka, jejichž součástí budou dílničky, pečení placek, sečení, mlácení, mletí obilí, divadlo a hudba, a představení malých pivovarů.
Další významné osobnosti roku 1914 věnuje pozornost zámek Buchlovice, který v prvních dvou desetiletích 20. století zažíval nejvýznamnější období své dlouhé historie. V této době sem za tehdejším majitelem, elitním diplomatem a ministrem zahraničních věcí habsburské říše, hrabětem Leopoldem Berchtoldem, dojížděly klíčové osobnosti evropské politiky. V Buchlovicích tohoto muže, jednoho z autorů diplomatického ultimáta Srbsku, které vedlo k rozpoutání světové války, připomene zajímavá výstava Leopold Berchtold a 1. světová válka, otevřená od května do září 2014.
Seznam akcí konaných u příležitosti stého výročí atentátu je ještě o mnoho delší – připojuje se k němu více či méně rozsáhlými příspěvky řada dalších objektů ve správě NPÚ. Avšak atentát neznamenal pouze smrt nástupníka trůnu. Symbolicky jím končí „dlouhé“ 19. století, v jehož průběhu došlo k prakticky největším změnám v historii: jak v oblasti životního stylu, tak z pohledu struktury měst, v přehodnocení vzdálenosti (železnice, telefon, telegraf, rádio), tak z hlediska vztahu věci a jejího zachycení a uchování (fotografie, gramofon, film) v historii. A proto je i konec „dlouhého“ 19. století tématem, kterému se Národní památkový ústav v roce 2014 intenzivně věnuje.
Zůstaneme–li ve šlechtickém prostředí, zajímavým projektem je prohlídka pro rodiny s dětmi nazvaná Mazlíčci a zvířátka šlechtických pánů na zámku v Mníšku pod Brdy. Seznámí hlavně nejmenší návštěvníky se společnou historií lidí a zvířat, od domácího chovu mazlíčků malých šlechticů po výběhy, voliéry, bažantnice nebo zvěřince dospělých aristokratů.
Zcela jiného typu jsou prohlídkové trasy zaměřené na technické zázemí zámků; na zámku ve Slatiňanech bude jednou měsíčně o víkendu přístupná trasa Pokrok nezastavíš, jejíž návštěvníci si prohlédnou kuchyni, umývárnu nádobí, kotelnu nebo ledárnu a další běžně nepřístupné prostory zámku. Na zámku Lednici mohou návštěvníci nahlédnout například do elektrorozvodny z roku 1910, která byla nově restaurována. Výklad na IV. prohlídkovém okruhu se navíc zaměří na převratné technické novinky z přelomu 19. a 20. století. Zámek Lednice totiž patřil k prvním elektrifikovaným objektům na Moravě a na jeho elektrifikaci se podíleli Viktor Kaplan a Albert Siemens.
Romantičtějšímu tématu se budou věnovat 1.–4. května na zámku v Ratibořicích – pod názvem Květiny z časů, kdy Evropa (ještě) tančila valčík zde připravují stylové květinové aranže a výstavu historických fotografií. Na zámku v Krásném dvoře pak na konec srpna a celé září chystají výstavu pohlednic, historických fotografií a dalších dobových materiálů nazvanou Krásnodvorské panství na konci „dlouhého“ století.
Náhled do každodenního života jiných než šlechtických vrstev společnosti nabízí Soubor lidových staveb Vysočina a jeho programy zahrnuté pod názvem Živá historie. Věnovány budou lidové kultuře, ale také první světové válce, kdy na konkrétních osudech obyčejných lidí přiblíží atmosféru doby a přání, touhy a plány lidí v zázemí i uprostřed válečné vřavy. K dokreslení nálady je využito dobových vzpomínek, korespondence i písniček.
Ještě jiný způsob každodenního života v „dlouhém“ 19. století dokládá ojedinělá národní kulturní památka, veřejnosti přístupný Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích. Vznikl ve 40. letech 19. století s podporou rakouského státu jako nezbytný předpoklad rozvoje průmyslu. Dnešní podoba dolu vychází z přestavby mezi lety 1913 až 1915, během níž byl zaveden elektrický pohon těžních strojů; od této doby zůstal areál prakticky beze změn a dodnes je zachován tak, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli a zanechali vše na svém místě – včetně špinavých stěn, ohmataného zábradlí, ošlapaných schodů a oprýskaných nátěrů.
Novému fenoménu, který si na konci „dlouhého“ 19. století budoval základy – totiž památkové péči – se budou letos věnovat na hradě Krakovci. V rámci stého výročí vzniku Komitétu pro zachování zříceniny hradu Krakovce si zde připomenou rozhodující krok k citlivé záchraně hradu, která je dodnes z metodického hlediska velmi podnětná a pozoruhodná.
Počátkům památkové péče a jejímu ovlivnění událostmi první světové války je letos věnováno také celé číslo 4/2014 časopisu Zprávy památkové péče, který Národní památkový ústav vydává od roku 1937. Vyjde do konce srpna a představí několik ohledů, v nichž první světová válka zasáhla do výkonu rodící se moderní památkové péče – kromě připomenutí nestorů památkové péče Zdeňka Wirtha a Maxe Dvořáka a jejich působení v dané době bude číslo věnováno také rekvírování zvonů a varhan, budování válečných hřbitovů nebo například důsledkům zvýšení výroby oceli na Ostravsku. Přiblíží ale i konkrétní lidské příběhy a připomene první světovou válku především jako tragédii moderní evropské civilizace.
Témata spojená s rokem 1914 reflektují kromě objektů ve správě NPÚ i jeho jednotlivá územní odborná pracoviště (ÚOP), která se připojují vlastními výstavami, přednáškovými cykly, vlastivědnými procházkami nebo publikacemi.
Například územní odborné pracoviště v Kroměříži otevře v pátek 11. dubna v návštěvnickém centru Arcibiskupského zámku výstavu k 120. výročí založení Arcibiskupské lesní zařizovací kanceláře, nazvanou Rozumný les.
Celou sérii přednášek a komentovaných prohlídek k tématu konce dlouhého 19. století chystá UOP v Brně. Věnovány budou například Brněnskému ústřednímu hřbitovu, obnově Löw-Beerovy vily nebo architektuře v kontextu budování politické a společenské identity jejích stavebníků.
Na opačném konci naší republiky nabízí zájemcům provedení zajímavým segmentem architektury UOP v Lokti. V rámci projektu Rok lázeňské architektury, kterého je Národní památkový ústav partnerem, už loketské pracoviště ve spolupráci FOIBOS BOOKS s.r.o. zahájilo výstavu Gustav Wiedermann – významný tvůrce lázeňské architektury ve Společenském domě INGO Casino ve Františkových Lázních. Od 3. května 2014 bude otevřena výstava Francouzské vlivy v české lázeňské architektuře v historické budově Císařských lázní, připravovaná ve spolupráci s Karlovarským krajem. Třetí výstava s názvem Vila BECHER v kontextu architektury své doby, na jejíž přípravě NPU spolupracuje s několika dalšími subjekty, se uskuteční v interaktivní galerii Becherova vila v Karlových Varech.
Neméně zajímavé jsou připravené akce UOP v Ostravě, které pracuje na celé sérii publikací a s nimi spojených přednášek či procházek věnovaných průmyslové historii regionu. Česko-anglický Průvodce architekturou Krnova aneb za architekturou „dlouhého století“ v Krnově autorské dvojice Martin Strakoš, Romana Rosová je věnována příkladům architektonicky hodnotných staveb (nájemních domů, vil, průmyslových objektů, sakrálních staveb i veřejných budov) z 19. a počátku 20. století v centru průmyslového Krnova, Vlastivědná procházka Mgr. Michaely Ryšková po vybraných technických památkách Frýdku-Místku vychází z publikace téže autorky Kulturní dědictví textilního průmyslu Frýdku-Místku. Dějinám a vzniku k. k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn, tedy c. k. Severní dráze, je pak věnována česká a anglická publikace Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda Aleny Borovcové.
Technickému tématu se věnuje i jihočeské UOP v Českých Budějovicích, které chystá na listopad a prosinec 2014 výstavu Vodohospodářský systém v Červeném Dvoře.
ÚOP v Pardubicích připravilo besedu Od tradiční k „moderní“ společnosti. Pardubice v proměnách tzv. Dlouhého století určenou žákům základních a středních škol.
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice rovněž spravuje více než sto nemovitých památek. Většina z nich je veřejnosti přístupná a z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je sedm zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Národní památkový ústav v rámci zpřístupněných objektů pečuje také o cca tři čtvrtě miliónu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky.
NPÚ však nespravuje pouze hrady a zámky, v jeho péči jsou i významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy), ale i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), které vtiskly našim městům a krajině nezaměnitelný ráz. Další informace jsou na www.npu.cz.
autor: Tisková zpráva
