Úřad tento významný sektor dlouhodobě monitoruje a v posledních letech řešil celou řadu podnětů týkajících se shodných cen. Podobnost či shodnost cen však sama o sobě není důkazem kartelové dohody a výhradně na tomto faktu nelze zahájit správní řízení pro porušení soutěžního práva. Na tomto typu trhu existuje vysoká míra informovanosti zákazníků o ceně a vlastnostech služeb, které jsou navíc snadno zastupitelné. Současně zde jsou jen relativně nízké náklady na přechod zákazníka od jednoho operátora k jinému. Na těchto trzích pak obvykle dochází k tzv. cenovému následování, kdy prodejci monitorují ceny konkurence a následně přizpůsobují svoji cenovou politiku. Prodávající s vyšší cenou za obdobnou službu totiž prodá méně než prodejci ostatní.
Je třeba zdůraznit, že cenové následování není z hlediska soutěžního práva zakázané a Úřad proti němu nemůže zasáhnout. Úřad zahájí správní řízení, pokud získá závažnější indicii zakládající podezření, že k jednotným cenám soutěžitelé dospěli vědomou koordinací svého jednání. Žádný takový důkaz nicméně nebyl prozatím obsažen v prověřených podnětech, nebyl zjištěn vlastním opakovaným šetřením Úřadu, ani v rámci úzké spolupráce Úřadu se sektorovým regulátorem – Českým telekomunikačním úřadem.
Pokud jde o možnost Úřadu aplikovat koncept zneužití dominantního postavení, dle analýz ČTÚ nedisponuje žádný z operátorů dominantním postavením. Při neexistenci dominantního postavení tedy nemůže dojít ani k jeho zneužití.
Ačkoliv tedy soutěž v oblasti mobilních hlasových a datových služeb Úřad nepovažuje za plně fungující, nemůže v současné době v rámci své působnosti (ex post regulace) proti operátorům zasáhnout. Za východisko z této situace považuje Úřad pokračující aktivní spolupráci s ČTÚ, rychlé provedení nových analýz trhu, zejména pak z hlediska zjištění skutečného podílu tzv. retenčních nabídek a výše skutečných cen placených těmito zákazníky. V případě zjištění relevantních indicií na možné porušení pravidel hospodářské soutěže je Úřad připraven okamžitě zasáhnout a uzavření kartelové dohody či zneužití dominantního postavení tvrdě sankcionovat. Ideálním impulzem pro obnovení soutěžního prostředí v daném sektoru by byl vstup čtvrtého operátora, případně posílení pozice virtuálních operátorů. Pozitivní dopad Úřad očekává i od chystaných legislativních změn v zákoně o elektronických komunikacích, které navrhuje vláda.
Jaké jsou pravomoci regulátorů
V oblasti elektronických komunikací je v prvé řadě nutné odlišit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Českého telekomunikačního úřadu, kdy ČTÚ funguje jako tzv. ex ante regulátor, tedy jeho úlohou je nastavovat podmínky na trhu, ideálně tak, aby předcházel možným tržním selháním a soutěžním problémům, například účtování excesivních cen ze strany podniku s významnou tržní silou. Na druhou stranu Úřad jako tzv. ex post regulátor zasahuje v případě, že se na trhu již vyskytlo určité protisoutěžní jednání. Úřad může postihovat porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže ve formě deliktů zde vyjmenovaných, tedy zejména uzavření zakázaných dohod (horizontálních, či vertikálních) a zneužití dominantního postavení. Výsledkem správního řízení vedeného Úřadem může být zákaz zneužití dominantního postavení či plnění kartelové dohody, případně uložení pokuty, nikoli však uplatnění cenové regulace, tedy například rozhodnutí o úpravě (zejména snížení) cen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
