Zhodnotíte své funkční období?
Já sám? To je složité, takové hodnocení by měli dělat spíše studenti a hlavně absolventi HGF, jestli jim naše fakulta dala to, co očekávali. A pak i samotní zaměstnanci fakulty, kterou se za mého působení podařilo z pohledu obsazení studenty stabilizovat tak, že hornicko-geologická je po ekonomické druhou nejsilnější fakultou v rámci celé VŠB-TUO. Když jsem přebral funkci děkana, pohyboval se počet posluchačů okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci a změně nabídky spočívající v zatraktivnění dosud nabízených studijních oborů jsme na HGF přilákali až 4200 posluchačů. Od školního roku 2001/2011 však počty studentů začaly klesat napříč celou univerzitou, takže jsme opět zhruba na třech tisícovkách.
Raději kvalita na úkor kvantity?
Samozřejmě! Ministerstvo nám už třetí rok za sebou krátí dotace. Abychom udrželi zdroj příjmů – mimochodem jsme ekonomicky nejsilnější fakultou na VŠB TUO – musíme získávat, a také získáváme projekty v oblasti vědy a výzkumu. S úbytkem studentů bojujeme aktivitami na tomto poli. Bohužel je tady negativum, které považuji za své osobní selhání – že se nepodařilo do jmenovaných procesů zapojit všechny pedagogy z HGF, že si nevybudovali pocit zodpovědnosti nejen za sebe, ale rovněž za fakultu. Máme „koně tažné a chovné“, neboli lidi více a méně aktivní.
Jak vnímáte současné hornictví?
České hornictví je třeba hodnotit v kontextu s Evropskou unií a vlastně celým globalizovaným světem. A právě globalizace probíhající na planetě Zemi takřka ve všech aktivitách se odráží v tom, že si EU uvědomila, že není možné stavět surovinovou politiku členských zemí pouze na importu se zemí třetího světa. I proto vznikla studie RMI - Raw Material Initiative - jejíž autor Günter Verheugen, evropský komisař, jenž měl na starosti přístup ČR k unii, říká, že by si EU měla udělat analýzu svých surovinových zdrojů a explicitně vyjmenovává, kterých. Patří k nim s ohledem na současný globalizovaný trh suroviny energetické a pak skupina asi dvaceti kovů či prvků, mezi nimiž se nacházejí prvky vzácných zemin REE, dále lithium, platina, berylium, cesium, zlato a mnohé další.
Takže revize i v podmínkách ČR?
Z pohledu Verheugenovy iniciativy vidím budoucnost právě v přistoupení k analýze či revizi rudních ložisek, které byly masivně uzavírány po vzniku samostatné ČR. Nesmí se zapomínat ani na uran, v úvahu připadá revize buď v minulosti těžených, anebo k těžbě připravovaných lokalit. Konkrétně lokalita Brzkov na Vysočině, jejíž otevření by bylo o to ekonomičtější, protože může využívat stávající úpravnu odštěpného závodu GEAM státního podniku DIAMO. S ohledem na stávající strukturu zásobování teplem, kdy čtyřicet procent občanů České republiky odebírá teplo z velkých tepláren, lze očekávat i nárůst těžby hnědého uhlí. Naši sousedé a obchodní partneři – Němci – ji už navýšili o sedm procent a rozšířili o jeden blok jednu z bavorských tepelných elektráren. Němci už také započali revizi cín-wolframových ložisek v Krušných Horách, co se týče lithia. V tomto kontextu vnímám i české hornictví procházející významnou krizí, která se dotýká především černého uhlí, a z tohoto pohledu je také nutné se zamýšlet nad surovinovou a energetickou koncepcí ČR.
A situace v hornickém školství?
Ta je následující – učiliště prakticky nemáme a na konferenci Hornická Příbram ve vědě a technice 2013 jsme se navíc dozvěděli, že pro nezájem končí i jediná třída na tamní průmyslovce, která edukovala hornictví. Co se vysokého školství týče, to si restrukturalizací prošlo při vzniku samostatné ČR, poklesu těžby černého i hnědého uhlí o padesát procent a uzavírání ložisek. V současnosti vychováváme pouze desítky absolventů technologických hornických oborů, což odpovídá požadavkům praxe. Významný podíl na tomto počtu mají posluchači kombinovaného studia přicházející od konkrétních důlních společností.
Jakým partnerem je za krize OKD?
Současná krize se našeho partnerství nedotkla.
Jakou roli hraje věda a výzkum?
Bez chytrých lidí se věda dělat nedá, a proto se taky zaměřujeme více na tu kvalitu. Za mého působení ve funkci děkana jsme získali v dané oblasti velice významné projekty EU. V rámci operačního programu Věda a výzkum pro inovaci je to ICT, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin. Tento projekt reprezentuje celkovou sumu 300 milionů korun. V operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost naše fakulta řeší racionalizaci a modernizaci struktury a výuky nabízených studijních oborů s větším důrazem na nové trendy či propojování výuky s praxí. Týká se to i hornictví, které jsme měli rozdělené na povrchové – využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, lomařinu – a důlní. Nyní je obojí spojené a obor se nově bude po schválení akreditační komisí jmenovat Těžba a užití nerostných surovin. Zmínit musím i operační program Přeshraniční spolupráce, kdy řešíme s Poláky komparaci výuky podobných oborů ve Slezsku, a pak snižování emisí polétavého prachu. Ve spolupráci s Głównym instytutem górnictwa – GIG – v Katovicích se věnujeme problematice vyprašování jemných částic do ovzduší z velkých ploch, odvalů a odkališť.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: OKD
