Společné prohlášení předsedů vlád České republiky a Slovenské republiky

4. 9. 2017 18:59

Společné zasedání vlády České republiky a vlády Slovenské republiky dne 4. září 2017 v Lednici

Společné prohlášení předsedů vlád České republiky a Slovenské republiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad vlády, ilustrační foto

Preambule

V návaznosti na čtvrté společné zasedání, které se uskutečnilo v roce 2016, se vlády České republiky a Slovenské republiky setkaly na svém pátém zasedání dne 4. září 2017 v Lednici, České republice.

Předsedové vlád České republiky (dále jen „ČR“) a Slovenské republiky (dále jen „SR“) Bohuslav Sobotka a Robert Fico vyzdvihli vysokou úroveň vzájemných vztahů, která vychází nejen z blízkosti pohledů na aktuální dění ve světě, ale rovněž z dlouhé tradice soužití ve společném státu, od jehož založení uplyne v příštím roce sto let. Skutečnost, že Češi a Slováci společně prožívali množství zásadních momentů v dějinách 20. století, se nejen podepsala na formování blízkého kulturně-společenského povědomí v obou zemích, ale rovněž zavazuje obě strany, aby si výročí řady společných historických milníků důstojně připomněly v kontextu moderních dějin. Předsedové vlád se shodli na potřebě této reflexe a věnovali proto zvláštní pozornost přípravě projektů pro rok 2018, které budou zaměřené na připomenutí 100. výročí založení Československa, společného státu Čechů a Slováků, 50. výročí událostí roku 1968 v Československu a jejich světových a evropských souvislostí, jakož i 25. výročí samostatné české a slovenské státnosti, a vyhlásili rok 2018 za rok česko-slovenské a slovensko-české vzájemnosti. Přihlásili se také ke kalendáři a principům, jak při naplňování této reflexe společně postupovat, ukotveným v usneseních vlády ČR ze dne 10. května 2017 a vlády SR ze dne 7. června 2017. V rámci jednání dále věnovali pozornost identifikaci nových oblastí a priorit spolupráce, mimo jiné v oblastech obrany a bezpečnosti, vnitra, energetiky, klimatické politiky, dopravy a životního prostředí.

Jednání se zúčastnili následující vládní představitelé:

Na straně České republiky:
předseda vlády – Bohuslav Sobotka
první místopředseda vlády a ministr životního prostředí – Richard Brabec
ministr zahraničních věcí – Lubomír Zaorálek
ministr obrany – Martin Stropnický
ministr vnitra – Milan Chovanec
ministr financí – Ivan Pilný
ministr průmyslu a obchodu – Jiří Havlíček
ministr spravedlnosti – Robert Pelikán
ministr dopravy – Dan Ťok
ministr zemědělství – Marian Jurečka
ministr zdravotnictví – Miloslav Ludvík
ministr kultury – Daniel Herman
ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu – Jan Chvojka
náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace – Lucie Orgoníková
náměstek ministryně práce a sociálních věcí – Robert Baxa
náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy – Petr Pavlík
náměstkyně ministryně pro místní rozvoj – Klára Dostálová

Na straně Slovenské republiky:
předseda vlády – Robert Fico
místopředseda vlády pro investice a informatizaci – Peter Pellegrini
místopředseda vlády a ministr vnitra – Robert Kaliňák
místopředsedkyně vlády a ministryně spravedlnosti – Lucia Žitňanská
ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí – Miroslav Lajčák
ministr obrany – Peter Gajdoš
ministr hospodářství – Peter Žiga
ministr financí – Peter Kažimír
ministr životního prostředí – László Sólymos
ministr kultury – Marek Maďarič
ministr zdravotnictví – Tomáš Drucker
státní tajemník ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje – Viktor Stromček
státní tajemník ministerstva zemědělství a rozvoje venkova – Anton Stredák
státní tajemník ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny – Branislav Ondruš
státní tajemnice ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu – Oľga Nachtmannová

Ve strategických zájmových oblastech česko-slovenské spolupráce bylo dohodnuto:

1. Evropská agenda

ČR a SR chápou své členství v Evropské unii (dále jen „EU“) jako přirozené vyústění změn a transformačního procesu po pádu komunistického režimu v roce 1989 a jako záruku svého geopolitického ukotvení v Evropě a ve světě. Evropská integrace tvoří základní rámec pro politický, ekonomický, společenský a, spolu se členstvím v NATO, bezpečnostní rozvoj obou zemí. Vlády ČR a SR proto budou i nadále úzce spolupracovat v oblasti evropských záležitostí a koordinovat své kroky a postoje v rámci Evropské unie. Vlády obou zemí mají upřímný zájem na úspěšném pokračování evropské integrace a budou se aktivně podílet na diskusi o jejím dalším směřování.

Budoucí směřování EU

Rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU znamená pro EU podnět k reflexi a příležitost k efektivnější činnosti. V září loňského roku byla proto na neformálním summitu představitelů 27 členských zemí EU v Bratislavě zahájena debata mezi členskými státy i unijními institucemi o lepším fungování Unie a budoucím směřování evropské integrace. Vlády ČR a SR zahájení této debaty přivítaly a mají zájem do ní i nadále konstruktivně přispívat.

Obě vlády přitom sdílejí názor, že vnitřní reflexe EU musí směřovat především k posílení důvěry občanů v evropský integrační proces a ke zvýšení schopnosti Unie rychle a adekvátně reagovat na potřeby či obavy evropských občanů. Při plnění tohoto úkolu přitom bude klíčové zachovat jednotu a soudržnost Unie, a to mimo jiné rovněž v kontextu aktuálních diskuzí o možnosti využití diferenciované integrace.

Vlády obou zemí budou trvat na tom, aby primární metodou evropské integrace zůstala spolupráce ve formátu všech členských států EU založená na primárním právu. Je přitom nezbytné, aby jakákoliv případná forma užší spolupráce mezi skupinou států byla plně transparentní, otevřená a motivující pro pozdější připojení dalších členských států, s cílem negativně neovlivňovat ty státy, které se ke spolupráci prozatím nepřipojí.

Aktuální diskuse na unijní úrovni vykazuje dynamiku zejména v oblasti posilování obranné spolupráce, sociální konvergence a lepšího fungování hospodářské a měnové unie, jež vlády obou zemí plně podporují. Vlády obou zemí jsou zajedno v tom, že zejména zvažované kroky na posílení eurozóny vyžadují potřebu zapojit adekvátní měrou do všech relevantních diskusí i ty země, které mají závazek společnou měnu přijmout, ale které zatím eurem neplatí. SR jako země, která je již několik let aktivním členem eurozóny, a ČR, která má zájem euro přijmout a aktivně se na tento krok připravuje, vnímají maximální inkluzivitu diskuse o prohlubování hospodářské a měnové unie, včetně možnosti udělení pozorovatelského statusu těm zemím, které aktivně deklarují zájem společnou měnu přijmout, jako všestranně prospěšnou a podporují ji.

Obě vlády jsou přesvědčeny, že pro posílení akceschopnosti a důvěryhodnosti EU je třeba, aby Unie soustředila svou pozornost na ty oblasti, v nichž občané očekávají aktivní roli EU, v nichž společný postup evropských států přináší opravdovou přidanou hodnotu a v nichž je možné dosáhnout široké shody mezi členskými státy. Vlády ČR a SR se shodují, že by se EU do budoucna měla primárně zaměřit jednak na zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti, a také na posilování hospodářské prosperity a sbližování ekonomické a sociální úrovně občanů EU.

Vnitřní bezpečnost, migrace a boj proti terorismu

V oblasti zajištění bezpečnosti budou proto obě vlády v zájmu boje proti terorismu podporovat prohlubování operativní spolupráce a výměnu informací mezi bezpečnostními složkami členských států. Vlády ČR a SR budou také společně usilovat o zajištění plné kontroly nad vnějšími hranicemi EU, zastavení nelegálních migračních toků a navázání konstruktivní spolupráce se zeměmi původu a transitu migrace. Spolupráce se třetími státy musí být založena na kondicionalitě s důrazem na oblast návratové politiky, ochrany hranic, boje proti nelegální migraci a pašování lidí a rovněž s akcentem na posilování kapacit třetích zemí při správě hranic za účelem zamezování tranzitní migrace.

Obě vlády jsou i nadále připraveny v rámci svých prostředků finančně, materiálně, personálně, případně jinými koncepčními způsoby solidárně přispívat ke zmírnění zátěže, které jsou vystaveny členské státy EU a sousední země na hlavních migračních trasách, například aktuálně v centrálním Středomoří. Pokud jde o reformu azylového systému, obě vlády se shodují, že funkční azylový systém musí být založen na konsensuálním principu, neboť vynucená pravidla nepovedou k lepšímu fungování systému. Obě vlády trvají na tom, že povinné přerozdělování musí být ze systémové revize odstraněno a nahrazeno dobrovolnými, současně však měřitelnými formami solidarity.

Prohloubení obranné spolupráce EU

Vlády ČR a SR vítají připravenost členských států převzít více zodpovědnosti za zajištění bezpečnosti EU, také pokud jde o přeshraniční, mezinárodní či globální hrozby. Unie musí být schopna využívat nejen svojí diplomacie, ekonomické síly a rozvojové pomoci, ale být připravena rovněž použít vojenské prostředky, pokud to bude nutné.

Vlády ČR a SR proto podporují směřování EU k získání strategické autonomie tak, aby Unie mohla mimo jiné samostatně vést mise a operace ve svém bezprostředním i širším sousedství. Naplnění evropských ambic tak, jak předpokládá Globální strategie EU, je jedinou cestou k zachování globální role EU. Vlády obou zemí proto podporují probíhající úsilí EU o posílení evropského pilíře NATO a jsou připraveny aktivně se na tomto procesu podílet. Mezi oběma vládami zároveň panuje shoda, že základním pilířem pro zajištění bezpečnosti a stability na evropském kontinentu zůstává silná transatlantická spolupráce a role Severoatlantické aliance jako garanta kolektivní obrany Evropy. Proto zdůrazňují potřebu úzké spolupráce EU a NATO.

Na unijní úrovni pak obě vlády podporují nové ambice a konkrétní iniciativy v oblasti posilování bezpečnostní a obranné spolupráce. Důraz kladou na zlepšení obranných schopností a zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Hlásí se také k ambiciózní a inkluzivní Stálé strukturované spolupráci v obraně (PESCO), jíž se hodlají účastnit. Obě strany potvrzují zájem na pokračování vzájemných úzkých konzultací a koordinaci v otázkách posilování evropské obranné spolupráce, včetně přípravy na účast v PESCO a jednání o fungování a využívaní Evropského obranného fondu (EDF). Dále mají zájem na výměně zkušeností při prosazovaní malých a středních podniků v PESCO a na společném úsilí při prověřovaní možností financování projektů Evropskou investiční bankou (EIB).

Hospodářská a sociální konvergence, investice a obchodní politika

Vlády ČR a SR deklarují, že vedle bezpečnosti je druhou zásadní prioritou pro obnovení důvěry občanů v integrační projekt zajištění prosperity a snížení rozdílů v životní úrovni napříč Unií. Obě vlády se shodují, že efektivní fungování vnitřního trhu je klíčovým nástrojem pro zvyšování hospodářského růstu a vzniku nových pracovních míst, a tím zásadně přispívá k naplnění uvedených cílů, včetně sbližování životní úrovně mezi jednotlivými státy či regiony v Evropě. Vlády se proto budou neustále zasazovat o odstraňování přetrvávajících bariér na vnitřním trhu a budou bránit vzniku nových. Zachování nedělitelnosti čtyř svobod vnitřního trhu je v nejen zájmu obou zemí, ale i Unie jako celku.

Vedle efektivního vnitřního trhu EU vlády ČR a SR považují za důležité nástroje na posílení prosperity a konvergence také podporu investic, kohezní politiku či aktivní a otevřenou obchodní politiku.

Vlády ČR a SR přistupují s plnou vážností k novým evropským procesům v oblasti sociální politiky, které mají za cíl postupné sbližování sociálních standardů při zachování vlastních národních modelů a plném respektování principu subsidiarity. Tyto procesy by měly podle názoru obou vlád jednoznačně vyústit do vyšší míry sociální a regionální konvergence napříč Evropou a lepší kompatibility národních sociálních politik, které by odstranily současné divergence v EU.

Podpora konvergence a investic z rozpočtu EU

V kontextu výzev, které pro budoucnost EU a její financování představují odchod Spojeného království a potřeba vyrovnat se s novými prioritami EU v oblasti migrace, vnitřní a vnější bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky a současně nutnost adekvátně podpořit a dále rozvíjet takzvané tradiční politiky, tj. politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku, budou obě vlády zvláštní pozornost věnovat obnovení hospodářské a sociální konvergence napříč Unií jako základního pilíře jejího ekonomického růstu.

Za klíčový nástroj pro podporu procesu konvergence obě vlády nadále považují politiku soudržnosti, z níž těží všechny členské státy EU a která je pro občany také jedním z nejviditelnějších konkrétních přínosů. Politika soudržnosti se jako strukturální politika stala za několik posledních desetiletí hlavní investiční politikou EU a nástrojem k dosahování jejích cílů. Současně je třeba se zaměřit na efektivní řešení nových výzev EU, kdy si jsou obě vlády vědomy možností využití stávajících nástrojů EU pro pružnou reakci na nepředvídatelné problémy. Pro naplnění hlavních cílů politiky soudržnosti EU, kterými jsou hospodářský, sociální a územní rozvoj regionů EU, považují vlády ČR a SR za potřebné zabezpečit strategickou stabilitu politiky soudržnosti po roce 2020 s určitou mírou flexibility ve prospěch podpory specifických potřeb a možností rozvoje jednotlivých regionů EU.

Důraz kladou na implementaci politik EU formou sdíleného řízení, neboť se jedná o prvek s vysokou přidanou hodnotnou, který efektivně reflektuje potřeby regionů i členských států, vytváří pozitivní tlak na systémové změny související s jejich komplexním rozvojem a umožňuje aktivně zapojit občany do správy společného unijního prostoru.

Jednotný digitální trh

Obě vlády se shodují i v podpoře iniciativ vedoucích k budování jednotného digitálního trhu, jenž představuje značný potenciál pro růst a konkurenceschopnost EU, a to zejména ve vztahu k USA a Asii. Jednotný digitální trh legitimizuje on-line ekonomiku jako nový plnohodnotný hospodářský sektor a data jako inovativní zdroj růstu, který svým potenciálem překonává tradiční zdroje. Obě vlády podporují především odstranění zatěžujících regulací a bariér v digitální ekonomice, které brání tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst a zavádění nových modelů podnikání. Funkční Jednotný digitální trh EU podporuje rozvoj inovací a start-upů, které jsou velmi důležité i pro politiku zaměstnanosti, kde patří řešení nezaměstnanosti mladých lidí mezi jednu z klíčových priorit.

Vlády ČR a SR zároveň podporují lepší komunikaci EU směrem k občanům tak, aby rozuměli přínosům opatření jednotného digitálního trhu a byla zajištěna jejich dostatečná ochrana a informovanost. Stejně významný je také průběžný dialog s podnikatelským sektorem, který se na opatření vyplývající z evropské legislativy musí dobře a včas připravit a správně uchopit příležitosti a výzvy jednotného digitálního trhu. Vlády ČR a SR podporují takové směřování regulatorních podmínek, které bude sjednocovat pravidla pro přeshraniční podnikání a snižovat neúměrnou administrativní zátěž pro firmy. Vlády ČR a SR se rovněž shodly na potřebě spolupráce zaměřené na otázky dopady digitalizace a technologických změn na trh práce.

Energetická unie

Vlády ČR a SR nadále plně podporují Evropskou komisi ve snaze dobudovat projekt Energetické unie EU s důrazem na oblasti energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Při projednávání legislativních návrhů v jednotlivých oblastech energetické politiky, stejně jako při budování vnitřního trhu, budou prosazovat nákladově efektivní přístup stejně jako národní suverenitu při volbě vlastního energetického mixu.

Vlády se v tomto kontextu dohodly na pokračující spolupráci za účelem posílení energetické bezpečnosti v regionu. Základem uvedené spolupráce by bylo zejména hledání a podpora takových řešení, včetně projektů energetické infrastruktury (včetně plynárenské), jejichž prostřednictvím bude dosaženo výše uvedených cílů a zároveň budou nákladově nejefektivnější.

Vlády také naváží na dosavadní úspěšnou spolupráci v elektroenergetice při propojování trhů ve střední Evropě a vytváření jednotného trhu EU. V rámci budování Energetické unie budou spolupracovat na vytvoření nového designu trhu s elektřinou a posilování bezpečnosti dodávek elektřiny při plném využívání potenciálu regionální spolupráce v rámci zemí EU.

Klimatická politika EU a oběhové hospodářství

Obě vlády přistupují velmi zodpovědně ke svým závazkům a též dlouhodobým cílům EU v oblasti boje proti změnám klimatu a jsou přesvědčené, že splnění vytyčených úkolů bude vyžadovat zodpovědný přístup k rozvoji všech nízko-emisních zdrojů energie včetně jaderné energetiky.

Velký důraz obě země připisují balíčku k oběhovému hospodářství, který předložila Evropská komise na konci roku 2015, a preferují urychlené přijetí změn v související legislativě. Zlepšení situace v oblasti nakládání s odpady a obaly považují vlády za důležitý příspěvek k posilování principů oběhového hospodářství.

Řešení problému dvojí kvality potravin

Výsledky testů v několika členských státech EU, včetně aktuálních testů provedených příslušnými institucemi ČR a SR, potvrdily výskyt dvojí kvality potravinářských i nepotravinářských výrobků na jednotném trhu EU. Vlády ČR a SR vnímají stávající situaci, kdy jsou spotřebitelům v různých státech EU nabízeny výrobky stejné značky, ale odlišné kvality, jako formu diskriminace části spotřebitelů na společném trhu EU a z tohoto důvodu ji považují za neakceptovatelnou. Obě vlády si váží pozornosti, kterou Evropská komise a členské státy problematice zboží dvojí kvality na jednotném trhu EU nyní věnují, a považují za nutné se problematikou i nadále zabývat s cílem nalezení společného evropského řešení, které by zajistilo odstranění zmíněných škodlivých praktik.

2. Regionální spolupráce

Z pohledu obou vlád zůstává pro všechny regionální platformy spolupráce ve střední Evropě klíčové, aby předcházely další fragmentaci EU a napomáhaly lepšímu porozumění mezi členskými zeměmi EU při řešení jejich aktuálních problémů. Odmítáme jakékoli dělicí čáry v Evropě. Měli bychom se snažit pochopit a respektovat odlišný historický vývoj našich regionů a s ním související politické a společenské klima.

Pro ČR a SR je důležité, aby Visegrádská skupina i nadále v EU působila jako důvěryhodný, spolehlivý a konstruktivní partner, který aktivně přispívá k nalézání kompromisů. ČR a SR budou v tomto duchu koordinovat své další kroky ve V4. Obě naše vlády jsou zastáncem otevřenosti formátu V4 ve vztahu k dalším členským zemím EU, v prvé řadě SRN, Francii a Rakousku.

Stejně tak shledávají vlády obou zemí za důležitou součást regionální spolupráce ve střední Evropě slavkovský formát třístranné spolupráce s Rakouskou republikou. U základů této spolupráce stojí shoda na realizaci pozitivní agendy vůči Evropské unii. Obě strany věří, že se jim bude i nadále dařit tento formát ve spolupráci s rakouskými partnery dynamicky rozvíjet, podobně jako tomu bylo v tomto roce, kdy byl přijat konkrétní pracovní plán spolupráce expertů mimo jiné v oblastech dopravy, duálního vzdělávání a Průmyslu 4.0.

3. Bilaterální spolupráce

Obrana a bezpečnost

Vlády ČR a SR oceňují výsledky mimořádné schůzky členských zemí NATO na nejvyšší úrovni a potvrzují své odhodlání dle nich postupovat. Vítají posílení role NATO v boji proti terorismu prostřednictvím jeho členství v Globální koalici pro porážku Daeš/Islámského státu. Vlády rovněž vítají přijetí Černé Hory do Aliance a potvrzují oddanost a podporu politice otevřených dveří NATO.

Obě vlády potvrzují podporu politice obrany a odstrašení Aliance a pokračování dialogu s Ruskem, od kterého očekávají zvýšení transparentnosti informací ve vojenské oblasti a v oblasti cvičení. Zdůrazňují, že řešení konfliktu na Donbasu je možné pouze implementací Minských dohod. Obě vlády apelují na Rusko, aby tyto dohody plnilo a respektovalo principy mezinárodního práva, územní celistvost Ukrajiny a odsuzují nelegální anexi Krymu.

Alianční opatření pro posílení odstrašení a obrany na východě a jihu Aliance, jehož hlavním elementem je vyslání 4 praporových uskupení zemí Aliance do Polska a pobaltských států, jsou klíčovým předpokladem pro zajištění i naší obrany a obě vlády potvrdily své odhodlání se tohoto úsilí aktivně účastnit. V této souvislosti ČR a SR potvrdily svoje příspěvky pro rok 2018. Jako příspěvek k alianční přítomnosti na východě ocenily vlády ČR a SR také zapojení svých ozbrojených sil v rotační výcvikové aktivitě Visegrádské skupiny, v jejímž rámci státy V4 v roce 2017 vysílají do Pobaltí vždy jednotku o velikosti roty za účelem výcviku a ujištění spojenců. S cílem dalšího posílení spolupráce v oblasti společné ochrany vzdušného prostoru vlády též diskutovaly o Smlouvě mezi ČR a SR o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která v současné době úspěšně prochází ratifikačním procesem na české straně, na slovenské straně byl tento proces už úspěšně ukončen. Záměrem uvedené smlouvy je posílit právní rámec pro vzájemnou ochranu vzdušného prostoru nad rámec dosavadní platné mezivládní smlouvy (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v oblasti zajištění vojenského letového provozu z 14. 12. 2011).

Vlády vysoce oceňují společné výcvikové aktivity. Společný výcvik a cvičení jsou jedním z přímých důkazů nadstandardních bilaterálních vztahů mezi ČR a SR v prosazování společných regionálních zájmů v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. I z těchto důvodů vlády ČR a SR potvrdily přetrvávající zájem o realizaci společných cvičení i v budoucnu, a to i v širším rámci Visegrádské skupiny. V rámci modernizačních procesů existuje prostor pro další posilování spolupráce, zejména v oblasti nákupu či modernizace vojenské techniky.

V souvislosti s bezpečnostními zájmy ČR a SR deklarovanými v bezpečnostních strategiích obou zemí, se obě vlády zavazují posilovat aktivity a spolupráci v rámci boje proti hybridním hrozbám včetně kybernetických. Vlády ČR a SR se dále dohodly na posílení strategické spolupráce v boji proti vlivovým kampaním cizích mocí, které představují jednu z nejzávažnějších hrozeb pro vnitřní bezpečnost obou států, ať už se jedná o snahy o ovlivnění strategických politických či ekonomických rozhodnutí, ohrožení průběhu demokratických voleb nebo o informační válku, zejména v podobě dezinformačních kampaní a šíření propagandy.

Energetika, ochrana klimatu a vodní hospodářství

Dlouhodobou a strategickou prioritou vlád ČR a SR je zvyšování energetické bezpečnosti v podobě diverzifikace zdrojů, tras a infrastrukturní propojenosti, jakož i zachování konkurenceschopnosti průmyslu EU a jednotlivých členských států.

Současně vlády ČR a SR vyjadřují zájem na pokračování sdílení zkušeností v procesu přípravy výstavby nových jaderných zdrojů, s důrazem na úzkou spolupráci národních regulačních orgánů, zejména při společném postupu směřujícím k zajištění právního rámce, který umožní výstavbu a další rozvoj nových jaderných zdrojů bez zbytečných komplikací a administrativních překážek.

Obě vlády také vyjadřují podporu dalšímu pokračování zasedání Evropského jaderného fóra střídavě v Praze a Bratislavě. Zároveň budou prohlubovat spolupráci v oblasti vyřazování jaderných zařízení, a to zejména v otázkách procesního a legislativního nastavení. Důležitá bude rovněž problematika vytváření dostatečných finančních rezerv v oblasti ukládání radioaktivních odpadů, především s ohledem na hledání lokality pro hlubinné úložiště v souladu s celospolečenským konsensem a při respektování požadavků na ochranu životního prostředí. Výměna informací a zkušeností bude též žádoucí v otázce legislativního rámce odpovědnosti za jaderné škody.

V oblasti globální klimatické politiky obě země vnímají jako důležité, aby se co nejdříve začaly plnit závazky, které jednotlivé země předložily v rámci Pařížské dohody. Vlády budou spolupracovat při přípravě 23. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční 6. – 17. listopadu 2017 v Bonnu. Na úrovni EU bude naše pozornost zaměřená na implementaci klimaticko-energetického rámce do roku 2030 a na co nejrychlejší projednání a uzavření legislativních návrhů vyplývajících z tohoto rámce.

Obě země pak budou úzce spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti při přípravě a provádění národních strategií nízkouhlíkového rozvoje a adaptace na změnu klimatu, a to zejména s důrazem na hrozící riziko sucha. Vlády ČR a SR vnímají problematiku sucha jako významnou. Obě vlády souhlasily, že za využití stávajících platforem rozšíří výměnu informací a sdílení zkušeností s řešením otázky sucha a nedostatku vody na expertní úrovni. Obdobně to platí pro druhý extrém v důsledku změny klimatu – povodně, i všeobecně pro spolupráci v oblasti vodního hospodářství.

Přeshraniční spolupráce

Obě vlády podporují další prohlubování existující přeshraniční spolupráce ve všech jejích oblastech a úrovních, která je přínosná pro rozvoj příhraničních regionů v obou zemích, a oceňují pozitivní vliv využívání prostředků z EU na vyrovnávání regionálních rozdílů uvnitř jednotlivých členských států. Na základě dosavadních výsledků realizace programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014-2020 se obě vlády dohodly, že zintenzivní další práce v rámci společného přeshraničního programu s cílem dosažení uspokojivé míry čerpání s kvalitními projekty, které prohloubí spolupráci mezi oběma státy.

Oblast vnitřních věcí

Vlády ČR a SR se dohodly na bilaterální spolupráci při testování přeshraničních systémů elektronických identit podle nařízení EU, známé pod zkratkou eIDAS. Cílem celého systému je umožnění vzdáleného přístupu občanů ČR k digitálním službám informačních systémů Slovenské státní správy a obdobně také přístup pro občany SR k informačním systémům úřadů v ČR. V praxi tak bude dosaženo stavu, kdy občané jednoho státu budou moci prostřednictvím internetu komunikovat s úřady druhého státu bez osobní návštěvy konkrétního úřadu a to využitím svého takzvaného „identitního prostředku“. Konkrétní volba prostředku v každém státě závisí na procesu takzvané Notifikace národního identitního systému daného státu zástupcům Evropské komise. A právě tyto systémy se obě vlády rozhodly otestovat nejdříve na ose Česko-Slovensko, a to s ohledem na společnou historii a pravděpodobný přesah konkrétních agend k občanům partnerského státu.

Vlády ČR a SR si uvědomují důležitost přeshraniční spolupráce bezpečnostních složek a shodují se na potřebě nadále intenzivně rozvíjet policejní spolupráci mezi oběma zeměmi. Za tímto účelem obě vlády podporují modernizaci stávající bilaterální smluvní úpravy policejní spolupráce, která by přinesla širší nástroje pro spolupráci v oblastech ochrany veřejného pořádku, prevence a odhalování trestné činnosti s mezinárodním prvkem.

Oblast dopravy

Vlády ČR a SR se shodly, že v přeshraniční silniční infrastruktuře je oboustrannou prioritou spojení D49/R6 Hulín - Púchov mezi hlavními dálničními tahy obou států, jakož i napojení D48/I/11 - R5/D3 Frýdek-Místek - Jablunkov - Žilina. Obě strany se taktéž shodly, že mezinárodní silniční doprava by měla být zcela vyjmuta z působnosti směrnice 96/71/ES a při jednáních o podobě balíčku mobility budou vystupovat konstruktivně. Vláda SR podpoří kandidaturu ČR na pořádání Světového silničního kongresu PIARC v roce 2023 v Praze.

V železniční dopravě je snaha neustále zvyšovat kulturu poskytovaných služeb veřejnosti, zabezpečovat rychlejší cestování a přispívat k většímu využívání veřejné dopravy. K tomuto cíli má napomoci i plánovaná modernizace železničního spojení v úseku Břeclav - Kúty - Bratislava - Štúrovo. Vlády obou států podporují založení stálé pracovní skupiny na platformě států slavkovského formátu a Maďarska, aby mezi nimi probíhala koordinovaná spolupráce při modernizaci železničního spojení Berlín – Drážďany – Praha – Brno – Břeclav – Vídeň – Graz / Břeclav – Bratislava – Budapešť a Vídeň – (Bratislava) – Budapešť. Vlády obou států také vynaloží maximální úsilí a dlouhodobou a soustavnou podporu rozvoje železniční cesty v regionu střední Evropy.

Vlády ČR a SR vyjádřily podporu činnosti Pracovní skupiny pro propojení Dunaje - Odry - Labe, jejímž plnohodnotným členem se stala i Slovenská republika.

Boj proti šedé ekonomice

Vlády ČR a SR považují při ochraně veřejných zájmů za jednu ze svých priorit účinný a efektivní boj proti šedé ekonomice a souvisejícím daňovým únikům prostřednictvím zavádění systémových opatření, jejichž přínosy musí vždy významně převyšovat náklady státu a soukromého sektoru. Vzhledem k blízkosti obou ekonomik a absenci jazykových bariér vlády ČR a SR podporují aktivity spočívající ve sdílení zkušeností o zavedených či zaváděných opatřeních, zejména v případě elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení a opatření proti agresivnímu daňovému plánování velkých korporací.

Vlády ČR a SR dále podporují užší spolupráci při správě daní, především posílením vyhledávacích a analytických činností formou širšího sdílení dat a zvýšením míry součinnosti při šetření případů. Obě strany se rovněž shodly na zahájení jednání na pracovní úrovni o budoucím rozšíření vzájemné výměny dat ze souhrnných hlášení sloužících jako jeden ze základních podkladů pro správu daně z přidané hodnoty v rámci EU a na podpoře vzniku společných týmů prověřujících případy krácení daní organizovanými skupinami, kdy ke krácení daní dochází současně v obou státech.

Stejně tak budou obě vlády na unijní úrovni podporovat estonské a na něj navazující předsednictví v Radě EU v ambici nalézt kompromis nad návrhy v oblasti základu daně z příjmu právnických osob.

Pracovní trh

Nedostatek pracovních sil se stává významným faktorem omezujícím možnosti dalšího rozvoje české a slovenské ekonomiky. Vlády ČR a SR se shodly na potřebě opatření pro podporu mobility pracovní síly, lepší sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu z hlediska kvalifikace a pro aktivaci osob stojících mimo pracovních trh. Pro vyrovnávání geografických disparit je významná i spolupráce služeb zaměstnanosti obou zemí.

Jeho Excelence
Bohuslav Sobotka
předseda vlády České republiky

Jeho Excelence
Robert Fico
předseda vlády Slovenské republiky

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Škoda Electric představila nový elektrobus

14:23 Škoda Electric představila nový elektrobus

Společnost Škoda Electric poprvé veřejnosti v rámci veletrhu CZECHBUS 2017 představila nový elektrob…