Vzhledem k objemu finančních prostředků považujeme za logické, aby se vedení VZP seznámilo s objektem, který nikdy nenavštívilo, nezná jej a neví, jak pracuje. Včera v podvečer jsme obdrželi informaci, že ředitel VZP pan Kabátek trvá na schůzce v jejich sídle a zároveň podklady týkající se časově omezené smlouvy na léčbu pojištěnců VZP. Vedení proto požádalo o čas na prostudování smlouvy a zejména porovnání s dlouhodobou smlouvou uzavřenou mezi protonovým centrem a Vojenskou zdravotní pojišťovnou ČR. Týká se všech diagnóz, pro které je protonová terapie vhodná a nijak neomezuje počty pacientů včetně práva rozhodnutí o vhodnosti léčby, která je na lékařích protonového centra.
K počtům léčených pacientů v zemích EU, které poskytla médiím VZP sdělujeme, že jsou pouze odrazem nedostatku protonových center, nikoli výpovědí o potřebě protonové terapie. Ani budoucí plná kapacita protonového centra v Praze nebude stačit doporučenému počtu pacientů vhodných pro protonovou léčbu, jak stanovila Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky, tedy nejméně 10 až 15% z pacientů určených pro ozařování. To je v reálu přes 3000 nemocných ročně. Kupříkladu ve Velká Británii se ve skutečnosti doposud neléčil ani jediný pacient, protože žádné protonové centrum nemá a všichni jsou posíláni do zahraničí. Dvě centra se státní podporou staví a další staví soukromé subjekty. Stejně tak Švédsko, Holandsko, Polsko a další státy. Během dvou let přibyde na mapě 35 nových center, v dalších letech budou dokončeny desítky dalších. To, že Česká republika má v této oblasti významný náskok před ostatními zeměmi je výhodou pro české pacienty, která však byla již téměř rok prakticky promarněna.
V přiloženém dokumentu se kupříkladu můžete dočíst, že ve Švédsku s menší populací dospěli k obdobnému odhadu jako SROBF, tedy 2500 pacientů. V Nizozemsku odhadují reálnou potřebu protonové léčby pro 17% onkologických pacientů, shodná čísla publikovalo i Dánsko.
Počty pacientů pro protonovou terapii v ČR verifikované podle modelů Švédska, Nizozemska a Dánska
Radiační onkologové zajímající se o nejnovější trendy vědí, že prakticky pro všechny pacienty určené pro ozařování je protonová terapie přínosná. Vzhledem k omezeným kapacitám protonových center však musí volit, pro koho je opravdu mimořádně vhodná. O dětských pacientech (snad s výjimkou brněnského Masarykova onkologického ústavu vedeného prof. Vorlíčkem) nepochybuje nikdo na světě. U řady diagnóz je však třeba pečlivě vážit a bohužel je nutné kromě kapacity zohlednit i ekonomická kritéria. Institute of Health Economics and Technology Assesment (iHETA) porovnal model vypracovaný nedávno švédskými experty pro zemi s podobnou velikostí jako Česká republika se závěry, ke kterým dospěli přední tuzemští odborníci. Podobně korespondují počty pacientů v porovnání s velikostí populace i v dalších evropských zemích Dánsku a Nizozemsku.
Analýza vychází z aktuální incidence jednotlivých typů zhoubných nádorů a vhodnosti indikace protonové léčby podle existující klinické evidence. Podobnou metodiku zvolila skupina švédských onkologů již v roce 2005 (Univerzity ve Stockholmu, Uppsale, Lundu, Malmo, Gotheburgu, Orebro a Umee). Tato expertní skupina provedla literární rešerši a vytipovala indikace vhodné k protonové léčbě. V těchto indikacích potom skupina analyzovala incidenci zhoubných nádorů, tedy počet nových případů ročně. Dále vzali v úvahu, opět podle diagnóz, počet pacientů, kteří jsou léčeni radioterapií. Z tohoto základu potom dle jednotlivých diagnóz provedli kvalifikovaný odhad pacientů vhodných k protonové léčbě a rozhodli o výstavbě vlastního protonového centra o kapacitě srovnatelné s českým (2500 pacientů ročně). Centrum ve švédské Uppsale přijme první pacienty v roce 2014.
Protože populace České republiky a Švédska jsou si velice blízké svou velikostí (ČR 10,5 mil. obyvatel, Švédsko 9,5 mil. obyvatel), je možné aplikovat tento odhad na populaci ČR.
Výsledky
Původní Švédská práce došla k odhadu počtu vhodných pacientů na protonovou léčbu v rozmezí 2 200 až 2 500 pacientů ročně (Glimelius 2005). S tím koresponduje vyjádření české odborné společnosti SROBF ČLS JEP z roku 2003, které doporučuje protonovou léčbu pro 10% pacientů indikovaných k ozařování. Odhad počtu pacientů prakticky totožných i pro Českou republiku uvádí následující tabulka. Protože základním argumentem proti takovému srovnání mohou být ekonomické možnosti českého zdravotnictví ve srovnání se švédským, rozdělili jsme indikace do třech kategorií:
Kategorie I: protonová terapie by mohla být metodou volby, současná radioterapie neposkytuje dostatečnou dávkovou distribuci nebo může mít závažné nežádoucí účinky = 295 pacientů/rok
Kategorie II: výhody protonové léčby převažují, jedná se těžce přístupné lokalizace s rizikem poškození okolních tkání = 410 pacientů/rok
Kategorie III: diagnózy s vysokou roční incidencí, kde protonová terapie zlepšuje kurabilní efekt radioterapie = 1 235 pacientů/rok.
Tabulka 1: Odhad počtu pacientů k protonové terapii ve Švédsku (podle Glimelius 2005)
Odhad potvrzuje i Dánsko a Nizozemsko
Nizozemí má jeden z nejlepších systémů organizace radioterapeutické péče na světě. Před zahájením projektu nizozemského protonového centra proběhla analýza potřeby protonové léčby (http://www.gezondheidsraad.nl/en/publications/healthcare/proton-radiotherapy) s odhadem potřeby této terapie pro 17,7% nemocných indikovaných k ozařování. Schváleno bylo z tohoto počtu pro následujících 5 let 21,5% nemocných, což činí pro Nizozemí 1540 nemocných za rok, s předpokladem nárůstu v dalším období na zmiňovaných 17%. K velmi podobným číslům došli rovněž v Dánsku, jehož systém organizace radiační onkologie je rovněž na velmi vysoké úrovni.
Konečně, tuzemskou autoritou je Společnost radiační onkologie biologie a fyziky (SROBF ČLS JEP). Tato společnost publikovala dosud dva odhady potřebnosti: 10% v roce 2003 a 15% v roce 2011, což je zcela ve shodě s publikovanými daty. 10% z nemocných indikovaných k ozáření znamená v českých poměrech 2000 až 3000 nemocných za rok, tedy výrazně více, než je kapacita pražského centra.
Základním omezením aplikace této analýzy pro Českou republiku je fakt, že nemáme k dispozici statistiky o počtech pacientů, kteří jsou léčeni radioterapií v jednotlivých diagnózách zhoubných nádorů. Pokud by tato data byla dostupná - a zdravotní pojišťovny je musí mít k dispozici - bylo by možné provést přesnější odhad pacientů vhodných k protonové léčbě podle švédského vzoru.
Literatura: Glimelius B, et al. Number of patients potentially eligible for proton therapy. Acta Oncologica 2005;44:836-849.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Proton Therapy Center
