Podle průzkumu si také zákonodárci uvědomují rizika s diabetem spojená více než veřejnost. 62% parlamentních respondentů se domnívá, že cukrovka je velmi závažné onemocnění, 38% ji pak označilo za středně závažné. Vyplynulo to ze srovnání s průzkumem[1], který pro DAČR zpracovala agentura PPF Factum letos v březnu. Podle něj pouze 56 % lidí připouští, že diabetes patří mezi vážná a život ohrožující onemocnění. Navíc jsou rizika a hrozby spojené s touto chorobou v populaci stále významně podceňovány. Třetina respondentů z řad veřejnosti, kteří objektivně spadají do rizikové skupiny s vysokou pravděpodobností výskytu diabetu, si tuto hrozbu vůbec nepřipouští a míru rizika onemocnění u své osoby hodnotí jako nízkou. V tom se zásadně liší od reakcí zákonodárců, kde rozdíl mezi reálným rizikem a vnímanou hrozbou onemocnění diabetem je nízký. Nikdo z oslovených zákonodárců však neuvedl, že by byl diabetikem.
Jak zákonodárci, tak veřejnost se shodují v otázkách informovanosti. Za nejatraktivnější považují informace v podobě brožur a letáků v čekárnách ordinací, u lékařů a v lékárnách.
Členové parlamentu však více oceňují osvětové akce, které veřejnost podle průzkumu příliš neoslovuje. Obě skupiny také vnímají fakt, že počet nemocných cukrovkou v ČR velmi rychle stoupá. Jak připomíná profesor Milan Kvapil, předseda Diabetické asociace ČR: „Cukrovka patří k nejrychleji se šířícím civilizačním chorobám současnosti. V České republice postihuje zhruba 850 000 obyvatel a v roce 2035 by mohl touto chorobou trpět každý desátý obyvatel Česka. Ročně v ČR na následky diabetu zemře více než 20 tisíc pacientů2. Každých 6 vteřin umírá ve světě jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou, diabetes je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku a stát tento problém musí urychleně a koncepčně řešit.“
Zajímavé výsledky přineslo srovnání obou průzkumů v oblasti životosprávy. To, že pravidelně sportuje, uvedlo pouze 45% veřejnosti, zatímco o pravidelném sportu se zmínilo 62% dotázaných zákonodárců. Ti se také podle průzkumu lépe stravují. Necelé dvě třetiny populace (62 %) tvrdí, že se stravují zdravě, u zákonodárců je to 72%. Ti však mají zase horší přehled o tom, jak vysoký je jejich krevní tlak.
Veřejnost i zákonodárci se shodují také v tom, že stát by měl zvýšit svoje úsilí při řešení diabetu. Cukrovka totiž není jen závažný zdravotnický, ale také ekonomický problém. Bez koncepčního řešení na úrovni vlády se může stát dokonce neufinancovatelný. Stát vynaložil v roce 2012 na léčbu jednoho pacienta s diabetem přibližně 33 540 Kč. Při počtu pacientů převyšujícím 841 000 osob je to více než 28 miliard ročně[2].
Snížit enormní výdaje spojené s cukrovkou by měl mimo jiné Národní diabetologický program (NDP) 2012–2022. Tento plán vypracovala Diabetická asociace ČR (DAČR) a Česká diabetologická společnost (ČDS) ČLS JEP a ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Materiál odsouhlasilo a nyní podporuje dalších třináct odborných společností, tři pacientské organizace, Česká asociace sester a Česká lékařská komora. Cílem NDP je vznik a podpora opatření pro prevenci diabetu, včasná diagnostika diabetu, léčba diabetu a jeho sdružených komorbidit, prevence komplikací diabetu a kontrola kvality systému. Přímým důsledkem je včasný záchyt pacientů s diabetem a vytvoření racionálního systému péče o nemocné v ČR z hlediska dostupnosti, kvality a kapacity.
Více informací o Národním diabetologickém programu:
http://www.diab.cz/narodni-diabetologicky-program-2012-2022
[1] viz http://www.diabetickaasociace.cz/vnimani-rizika-diabetu-populaci-cr/
[2] Ústav zdravotnických informací a statistiky - Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v r. 2012; www.diab.cz – Národní diabetologický program 2012
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
