To byla některá z hlavních témat konference s názvem Celostátní setkání zástupců městské a obecní policie. Ti se sjeli ze všech koutů České republiky, aby spolu s představiteli Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Policejního prezidia ČR a také Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst diskutovali již pátý rok v řadě. Akci v brněnském hotelu Voroněž pořádala společnost Magnus Regio.
V úvodní zdravici náměstek primátorky města Brna Petr Hladík vyzdvihl činnost městské policie jako celku s tím, že spoustou činností, které strážníci vykonávají, částečně suplují práci státní policie. Současně zdůraznil, že městská policie často funguje jako líheň pro další složky záchranného integrovaného systému. Na to navázal svým příspěvkem Milan Kladníček, předseda Kolegia ředitelů obecních a městských policií, s tím, že to je právě jeden z problémů, se kterým se potýkají a mají za následek destabilizaci jednotek. Jako řešení navrhuje Milan Kladníček narovnání a navrhuje obdobné podmínky nároku pro výsluhy a odchodné jako jsou uvedeny v zákoně č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro příslušníky bezpečnostních sborů.
„Proto je nezbytné vytvořit takové sociální a společenské podmínky, které zajistí stabilizaci a rozvoj těchto jednotek, jež se staly nedílnou součástí zajištění vnitřní bezpečnosti obyvatel v ČR,“ konstatoval Milan Kladníček s žádostí o otevření diskuze týkající se narovnání sociálního postavení strážníků.
Když se navíc podíváme na věkovou strukturu strážníků v ČR – nejsilnější skupinou je věková skupina od 41 do 50 let. „Pokud nedojde ke změnám v této oblasti, pocítíme nejpozději v horizontu jednoho desetiletí závažné problémy vyplývající z hlediska věkové proporcionality strážníků, která může vést k negativnímu ohrožení vnitřní bezpečnosti ve městech,“ uvedl Milan Kladníček.
Podle Kladníčka jsou dvě možné cesty, a to buď nárok na výsluhu, který by měl strážník vykonávající službu nejméně po dobu 20 let, další možností je snížení věkové hranice o pět let při odchodu do řádného důchodu při alespoň 15 odpracovaných letech. Na místě by podle něj a dalších účastníků bylo také zařazení do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou v rámci druhu práce strážník vykonává. „Ano, zaměřili jsme se na to, abychom městské strážníky posunuli z třídy sedm do třídy osmé. Bohužel se to zatím nepodařilo,“ konstatoval Kladníček.
Milena Bačkovská vedoucí oddělení Odboru bezpečnostní politiky z Ministerstva vnitra ČR potvrdila, že otevřít diskuzi ohledně benefitů pro strážníky městské a obecní policie v době, kdy se ekonomice daří, je na místě. Dále Bačkovská například informovala o systému školení městských strážníků.
„Po vykonání čtyř zkoušek odborné způsobilosti je obec povinna vždy po 5 letech zabezpečit školení a výcvik strážníka ve vzdělávacím zařízení s akreditací MŠMT pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie. Postup je stejný, jako u běžných „prolongací“, a to jak u školení, tak výcviku. Osvědčení vydané akreditovaným školícím zařízením doporučujeme zařadit do personálního spisu strážníka,“ uvedla Milena Bačkovská.
Novinky dle zákona o silničním provozu
Petr Čechlovský z Odboru agend řidičů Ministerstva dopravy ČR představil novinky z hlediska řešení přestupků a změny v bodovém systému. Strážníci mají nově rozšířené oprávnění projednávat přestupky příkazem na místě.
Celkově se výrazně snížil počet přestupků, za něž se ukládal zákaz činnosti, zejména z nejmírnějšího pásma se vypustily přestupky, za které se ukládal zákaz činnosti při jejich druhém spáchání v jednom roce. Účelem této změny je umožnit jejich projednání příkazem na místě. Potrestání opakovaného páchání těchto přestupku je zajištěno popsanými principy.
Vznikla nová skutková podstata – nedodržení bezpečné vzdálenosti. „Jak se to bude řešit v praxi, se zatím řeší v pilotním provozu v rámci Policie ČR. Každopádně čím ta vzdálenost bude menší, tím ta pokuta bude vyšší,“ uvedl Čechlovský.
Petr Čechlovský navíc ještě zmínil novinku v podobě odložení přestupku obecní policií. „Je-li naměřená hodnota alkoholu vdechu do 0,24 ‰ (včetně) a nic nenasvědčuje tomu, že je daná osoba pod vlivem alkoholu, např. přiznání požití alkoholu před jízdou, narušená motorika apod., může strážník obecní policie věc odložit, avšak je nutné toto odložení přesvědčivě zdůvodnit, aby nedocházelo k případnému zneužívání,“ sdělil.
Dochází také ke zjednodušení a zpřísnění bodového systému se zavedením principu „2x a dost“ a „3x a dost“. „Jedná se o princip, kdy druhým, příp. třetím spácháním přestupku řidič pozbyde na 1 rok řidičské oprávnění z důvodu dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče,“ řekl Čechlovský. Možnost snížení bodů absolvováním kurzu bezpečné jízdy na polygonech se podle něj nemění.
O novinkách v oblasti ochrany osobních údajů, a to zejména v kontextu nového zákona o zpracování osobních údajů, který přijal Parlament v březnu tohoto roku, informovala Kateřina Jamborová z Ministerstva vnitra ČR.
Povinnost mít pověřence zůstala i pro malé obce, možné pokuty kvůli porušení zákona ale byly vypuštěny. „Úřad nemusí udělovat pokuty, může však zakázat zpracování osobních údajů jako takové. Protiváha v podobě pověřence je tedy stále důležitá,“ upozornila Jamborová.
Standardní povinnosti správce nebo zpracovatele zůstávají zachovány, jako bezpečnost a technicko-organizačních opatření. Správce musí být schopen splnění svých povinností doložit.
Prevence kriminality
„Základem prevence kriminality a práce městských strážníků je komunikace,“ otevřel svou přednášku Tomáš Koníček, odborný pracovník odboru prevence kriminality z Ministerstvo vnitra ČR.
Kriminalita podle něj klesá, což je pozitivní. „Vidíme, že projekty mají smysl, ovšem na druhou stranu o to hůře se nám ale zdůvodňuje, že potřebujeme více finančních prostředků na tyto programy,“ poznamenal Tomáš Koníček.
To naopak nehodovost bohužel po několika letech poklesu stoupá, jak informoval Tomáš Lerch z Policejního prezidia ČR. „V roce 2018 došlo navíc k nárůstu fatálních následků. Při relativně stejném poštu dopravních nehod jsou následky bohužel výrazně horší,“ uvedl Lerch s tím, že příčin je hned několik.
„Zásadním činitelem je chování účastníků silničního provozu. Jinak nejvíce rizikovým je stále mladý a nezkušený řidič do 25 let. Dále se čím dál více ohroženou skupinou stávají senioři, chodci a motorkáři, je potřeba se jim věnovat,“ upozornil Tomáš Lerch. Počet seniorů za volantem a motorkářů výrazně narůstá. Oblibu motorek u Čechů Lerch demonstroval srovnáním se sousedním Slovenskem, kde je 145 000 registrovaných motocyklů, u nás toto číslo dosahuje na 1 160 000 kusů.
Dalším tématem byla například bezpečnost ve školách a několik případových studií z praxe, kdy jedna z nich demonstrovala, jak je možné právě do zajištění bezpečnosti školy zapojit městskou policii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
