• Při včasné implementaci vhodných opatření na vládní úrovni může Česká republika překonat své středoevropské sousedy již ve střednědobém horizontu
• Česká republika postupně ztrácí svoji konkurenční výhodu země s nízkými náklady a zároveň stále zaostává v inovacích za zeměmi západní Evropy
• Průmysl je hlavním motorem ekonomického růstu a zaměstnanosti - evropské země s diverzifikovanou ekonomikou a silným průmyslem měly v době krize lepší výkonnost
• Oživení evropského průmyslu se zatím odkládá – podíl průmyslu na ekonomickém outputu v EU se v roce 2012 snížil
• EU se snaží o dosažení 20% podílu průmyslu na HDP do roku 2020, současně USA usilují o pozici světového lídra ve vyspělých průmyslových oborech
• Země středoevropského regionu, včetně ČR, mají příležitost přilákat průmyslovou výrobu západoevropských společností zpět z lokalit s nízkými náklady

Praha, prosinec 2013: Průmysl je hlavním motorem ekonomického růstu a zaměstnanosti v Evropě. Evropské země s diverzifikovanou ekonomikou a silným průmyslem měly v době krize lepší výkonnost. Čeští manažeři by měli využívat konkurenčních výhod domácího průmyslu, aby přilákali investory a zvýšili výrobu. To jsou závěry nové studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants „Reindustrializace Evropy – příležitosti pro Českou ekonomiku“.

Vůči vybraným zemím východní Evropy (např. Rumunsku či Litvě) ztrácí Česká republika postupně svoji konkurenční výhodu země s nízkými náklady a zároveň stále zaostává v inovacích za zeměmi západní Evropy. Produktivita práce se v České republice během posledních pěti let výrazně nezvýšila a je stále hluboko pod průměrem EU, přičemž struktura zaměstnanců ve výrobě z hlediska kvalifikace indikuje, že se český průmysl stále zaměřuje především na produkci s nízkou přidanou hodnotou.

Čeští manažeři by měli využívat konkurenčních výhod domácího průmyslu, aby přilákali investory a zvýšili výrobu. Mezi hlavní konkurenční výhody patří blízkost výroby k západoevropským zákazníkům, kvalita a schopnost produkce na míru, uspokojivá dostupnost kvalifikovaných pracovních sil a stále ještě relativně konkurenceschopné náklady na pracovní sílu oproti západoevropským zemím.