Veleba se snaží odůvodnit tento nápad nutností „sjednotit zemědělce a posílit jejich hlas.“ Ve skutečnosti se ale jedná spíše o snahu posílit hlas Agrární komory na úkor ostatních nevládních organizací stojících mimo komoru, a naopak snahu jejich hlasy tímto způsobem uvnitř komory eliminovat. Nutno podotknout, že pokud by AKČR skutečně šlo o potřeby farmářů sdružených v těchto organizacích, nemusely by ani vzniknout, natož hájit své zájmy samy.
Svaz marginálních oblastí sdružuje podhorské a horské zemědělce, mezi nimiž je i mnoho ekologických farem a extenzivně hospodařících sedláků. Jak AKČR obhajuje zájmy těchto farem i samotný multifunkční charakter zemědělství, je zřejmé z jejích postojů a stanovisek k budoucímu rozdělení podpor v dalším rozpočtovém období do roku 2020. Vedení AKČR se i přes hlasy svých chovatelů skotu stále nevyjádřilo pro vyvážení nedostatku financí v environmentálních podporách např. přesunem 15 % prostředků z přebujelého I. pilíře a paradoxně navrhuje zvýšit dotace do intenzivního zemědělství, přestože intenzivní výroba profituje z dlouhodobého růstu cen komodit.
AKČR navíc prosazuje rozšíření výměry oblastí podporovaných z titulu méně příznivých podmínek hospodaření na dvojnásobek, čímž zajistí dotace i pro řepku a pšenici v úrodnějších oblastech a rozmělněním prostředků o peníze připraví oblasti skutečně neúrodné.
AKČR naoko podporuje ekologické zemědělství, ale její skutečné kroky jsou proti ekologickému zemědělství natolik zaměřené, že samotný Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO se v aktuálních zprávách ohradil vůči krokům AKČR, která prosazuje jednak snížení prostředků pro ekologické zemědělství a jednak znovuzavedení kategorie „špinavých“ ekologických farem, které budou moci používat pesticidy a ekologické plochy pokrývat konvenčními zvířaty bez jakékoliv, byť i teoretické, šance produkovat biopotraviny.
Snaha AKČR sjednotit zemědělce je stará jako komora sama, stejně tak jako fakt, že se to stále jaksi příliš nedaří. Není divu, hájit pod hlavičkou jedné organizace protichůdné zájmy prostě nelze, přestože se o to AKČR pomocí nejrůznějších fiktivních (zastíracích) kampaní snaží a obhajobu všech předstírá. Myšlenka na názorovou jednotu zemědělců je v rozmanitých podmínkách ČR prostě utopií.
Faktem je, že v dlouhodobém horizontu členská základna AKČR slábne a v období 2008 až 2013 došlo k poklesu počtu zemědělských subjektů o 20 %. Co se dlouhodobě nedaří samo o sobě, se nyní snaží Veleba řešit zákonem. I kdyby zákon o povinném členství prošel, tímto opatřením si prestiž AKČR před zemědělskou veřejností rozhodně neposílí a nevyřeší se vůbec nic snad kromě navýšení členských příspěvků. Ale možná i o toto jde.
Ing. Milan Boleslav
předseda Svazu marginálních oblastí
------------
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
_profil_top.jpg)
