ÚOHS pořádal již desátý ročník Svatomartinské konference o soutěžním právu

Konference byla zahájena I. místopředsedou Úřadu Hynkem Bromem, který přirovnal roli ÚOHS ke strážci národního parku: „Musíme svěřenou oblast pravidelně procházet a starat se o vyznačování jejích hranic a značení, abychom nastavovali limity a cesty, kterými se mají soutěžitelé ubírat. Jen tak budou mít podniky jasno v tom, jaké jednání je v souladu se zákonem a co už je porušením stanovených pravidel.“

Úvodní blok konference byl tradičně zaměřen na shrnutí všech významných událostí v hospodářské soutěži v České republice, na Slovensku i na úrovni Evropské unie za poslední rok. Místopředseda Hynek Brom se věnoval výsledkům ÚOHS, v jejichž rámci zdůraznil zejména rekordní sankce uložené v případě kartelu stavebních společností. Připomněl však, že Úřad nepouští ze zřetele ani řádově menší případy. „Dáváme tak jasně najevo, že soutěžní pravidla jsou závazná i pro malé soutěžitele. Malé případy opravdu nemíníme vypouštět,“ uvedl Hynek Brom, který se podělil i o několik statistických údajů. Od počátku roku již Úřad zahájil 9 správních řízení v oblasti zakázaných dohod a vydal stejný počet rozhodnutí. Toto číslo by podle místopředsedy nemělo být pro letošek ještě konečné. Uloženy byly v prvostupňových řízeních pokuty v souhrnné výši 354 508 000 Kč.

Mezi nejdůležitější soudní počiny uplynulého období zařadil místopředseda ÚOHS nedávný rozsudek Krajského soudu v Brně týkající se kartelu pekařů, který po 12 letech konstatoval, že tehdy provedené místní šetření bylo v souladu se zákonem a Úřad k němu přistoupil na základě věrohodných indicií.

Výsledky slovenského soutěžního úřadu představil jeho místopředseda Boris Gregor. Slovenský úřad se dlouhodobě zaměřuje na oblast bid riggingu, kde už v roce 2016 vydal 9 rozhodnutí. Současně zmínil slovenský místopředseda velký případ vertikální dohody v oblasti mlékárenských produktů a servisu motorových vozidel. V oblasti soudního přezkumu byla slovenskému úřadu potvrzena dvě rozhodnutí, zejména pak kartel distributorů informační techniky. I na Slovensku řeší v současné době otázky spojené s místním šetřením, když u Nejvyššího soudu leží žádost o sjednocující stanovisko ohledně potřeby soudního souhlasu pro šetření v obchodních prostorách.

Petr Zákoucký (AK Clifford Chance) představil nejdůležitější judikaturu na úrovni Evropské unie. Upozornil mimo jiné na nedávné kritické stanovisko generálního advokáta Wahla k rozhodnutí Evropské komise ve věci Intel.

Speciální přednášku, která byla další částí programu, obstaral advokát David Anderson, který se zaměřil na vliv soukromoprávního vymáhání na účinnost leniency programů, možnou změnu limitů pro notifikaci fúzí a zohledňování tzv. compliance programů při ukládání pokut za protisoutěžní jednání.

Odpolední program byl celý věnován soukromoprávnímu vymáhání škod způsobených protisoutěžním jednáním. Tato problematika v brzké době vstoupí do českého právního rámce, neboť v přípravě je nový zákon, jenž transponuje unijní směrnici o náhradě škod. Ředitel Sekce druhostupňového rozhodování ÚOHS Michael Mikulík zdůraznil z nového právního předpisu především zavedení zvláštního řízení o zpřístupnění dokumentů a zakotvení speciální kauzální příslušnosti Krajského soudu v Brně. Jiří Macek z Vrchního soudu v Praze ve své prezentaci shrnul významné kauzy řešené tímto soudem, v nichž byla vymáhána škoda. Týkaly se především zneužívání dominantního postavení a v poslední době i nedovolené veřejné podpory. Jiří Kindl se zaměřil na přístup žalobce k podkladům, jenž je klíčový pro účinné uplatňování tohoto práva, a na substantivní znalost soutěžního práva. Konstatoval, že dosavadní právní nástroje pro přístup k dokumentům nejsou náležitě využívány ani ze strany žalobců, ani ze strany soudů. Kindl je toho názoru, že primární má zůstat veřejné vymáhání. Soukromé vymáhání je vhodné posílit jako doplněk zejména u follow-on případů v návaznosti na rozhodnutí soutěžních úřadů, prodloužení promlčecí lhůty apod. Wolfgang Deselaers konstatoval vzestup soukromoprávního vymáhání soutěžního práva v Evropě a srovnal jeho principy s právem USA. Věnoval se rovněž rozboru konkrétního případu kartelu Air Cargo. Kateřina Schenková následně analyzovala situaci v oblasti soukromoprávního vymáhání v Rakousku a konstatovala, že i v Rakousku je velmi málo úspěšných rozsudků, v nichž se žalobci domohli náhrady škody. Připomněla případ kartelu výtahů a eskalátorů, v němž Evropská komise v roce 2007 uložila rekordní pokutu ve výši 992 milionů eur. V roce 2010 bylo následně podáno více než 20 follow-on žalob na náhradu škody přesahující 100 milionů eur.

Druhý panel zabývající se soukromoprávním vymáháním se zaměřil na problematiku kvantifikace škody. Dle Michala Petra řešily české soudy za posledních dvacet let třicet případů žalob na náhradu škody. Nejčastěji se přitom jednalo právě o soutěžní private enforcement. Spor většinou skončil smírem mezi stranami a žádný rozsudek neuložil povinnost nahradit škodu.

Praktické způsoby kvantifikace škody uvedli dva další panelisté. Doris Hildebrand přiblížila výpočet cenové predikce prostřednictvím regresní analýzy a Vitaly Pruzhansky pak uvedl konkrétní případ výpočtu u protisoutěžního jednání britské společnosti National Grid. Soudní případ neúspěšné žaloby na náhradu škody z českého prostředí prezentoval Pavel Vacek z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Závěrečné slovo patřilo Kamilu Nejezchlebovi z odboru kartelů ÚOHS, který nadnesl několik úvah o tom, jakým způsobem by měly soudy pv soukromoprávních žalobách přistupovat k tzv. pass-on, tedy přenášení navýšení ceny na další články dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Druhý den Svatomartinské konference se nesl v duchu digitální ekonomie a významné tržní síly

Desátý ročník Svatomartinské konference o soutěžním právu pokračoval druhým dnem, který zahájily tři paralelní workshopy o ukládání pokut, protisoutěžním jednání orgánů veřejné správy dle § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže a workshop na téma významné tržní síly.

Seminář o problematice pokut vedl Igor Pospíšil z odboru kartelů ÚOHS, jenž představil možnou podobu nové metodiky pro výpočet pokut, kterou Úřad v současné době připravuje. Aktualizovaná metodika by měla zohledňovat zkušenosti získané při aplikaci dosavadních pravidel výpočtu sankcí, zejména by pak měla ošetřit situace, s nimiž stávající pravidla nepočítají. Celkově by mohlo dojít k navýšení sankcí, neboť v České republice jsou za protisoutěžní delikty ukládány jedny z nejnižších pokut v Evropě. Na Pospíšilovu prezentaci navázal soudce Nejvyššího správního soudu Aleš Roztočil, který shrnul vývoj judikatury týkající se ukládání sankcí a poté vyložil způsoby, jimiž soud k pokutám přistupuje.

Workshop o § 19a byl moderován vedoucí oddělení dominance a vertikálních dohod ÚOHS Janou Konopiskou, která připomněla nedávné legislativní změny a shrnula dosavadní činnost Úřadu v této oblasti. Advokát Martin Nedelka poté okomentoval několik potenciálně problematických bodů novely zákona a jejich dopadů do aplikační praxe.

Ve třetím workshopu na téma novely zákona o významné tržní síle shrnula Jana Zmeškalová (ÚOHS) nevýznamnější změny novely zákona a rozsudky Krajského soudu v Brně týkající se případu Kaufland a sektorového šetření. Martin Lupa (TESCO) se podělil o konkrétní poznatky z implementace novely z pohledu řetězce i jeho dodavatelů. Barbora Dubanská se ve své prezentaci zaměřila na hledisko právní úpravy novely a na zkušenosti z advokátní praxe v této oblasti.

Konference následně pokračovala před plénem panelem o digitální ekonomii. Úvahy o dynamicky se rozvíjející oblasti on-line a big data trhů, na niž musí soutěžní úřady po celém světě reagovat a jíž musí přizpůsobit své postupy, přednesli delegáti ze zahraničí. Thomas Kramler z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise přiblížil zásadní problémy, jež se mohou v rámci digitálních trhů objevovat – vlivem síťového charakteru služeb dochází k vytváření překážek vstupu a následně k uzamčení spotřebitele na jedné digitální platformě či službě. Uvedl, že právě na těchto rychle se rozvíjejících trzích musí regulátor zasahovat co nejrychleji. Aktivity soutěžních úřadů ve Francii a v Maďarsku v této oblasti shrnuly následně Anne-Sophie Delhaise a Zsófia Tari. Panel uzavřel svým příspěvkem zástupce finského úřadu Rainer Lindberg, který mimo jiné upozornil na větší nebezpečí vzniku vertikálních dohod na digitálních trzích.

Závěr Svatomartinské konference 2016 patřil zákonu o významné tržní síle, který byl v letošním roce významně novelizován. Místopředseda ÚOHS Petr Solský, který je zodpovědný za tuto oblast, připomněl, že novela zákon celkově zpřesnila, vyjasnila samotnou definici významné tržní síly a zrušila přílohy obsahující skutkové podstaty. Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková následně podrobila novelu značné kritice, neboť podle ní pouze zvýšila byrokracii. Obchodní řetězce byly totiž nuceny přepsat v krátké lhůtě všechny své kontrakty s dodavateli a novela přinesla řadu dalších omezení, která v konečném důsledku uškodila i dodavatelům. Opačného názoru byla zástupkyně Potravinářské komory ČR Markéta Chýlková, která mimo jiné upozornila na nové praktiky, jimiž se řetězce snaží novelizovaný zákon obcházet. Advokát Petr Kadlec poté poukázal na určitou nekonzistenci mezi ochranou hospodářské soutěže a některými požadavky či důsledky zákona o významné tržní síle. Závěrečný příspěvek konference obstaral Ivan Višňovský z Ministerstva zemědělství Slovenské republiky, jenž přiblížil regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů v maloobchodě s potravinami u našich východních sousedů.