Pokuty za klamání spotřebitelů budou vyšší a má se zpřísnit označení nebalených potravin. K nedostatkům zejména v souvislosti s potravinami dováženými z Polska se vyjádřili zástupci společnosti United Registrar of Systems Czech (URS Czech), nadnárodní společnosti, která se zabývá certifikací mezinárodních podnikových standardů se zastoupením jak v Česku. Ohledně posílení pravomocí veřejných kontrolních orgánů záleží na zajištění odborného personálu. Doposud bylo veřejných kontrolorů spíše málo, stejně jako namátkových kontrol. Pomohlo by i pravidelné zveřejňování viníků.
Označení původu vlaječkou či nápisem přímo na potravině by nově již nemělo být dostatečné. Lidé by si podle novely mohli udělat jasný obrázek o stavu českých potravin v regálech přímo u vchodu do prodejny. Obchodní řetězce, které ročně dosahují tržeb nad 5 miliard korun, by měly povinně uvádět na viditelném místě v obchodě pět zemí, z nichž mají největší podíl potravin. Reflektuje to i obavy z potravin dovážených například z Polska. Přitom podle společnosti URS Czech je potřeba se na tyto potraviny dívat v širších souvislostech. Za problémy může často nedostatečná kontrola při přejímce zboží českého objednatele. Potraviny prodávané přímo v Polsku jsou kvalitní. „Český manažer má za úkol nakoupit co nejlevněji, kvalitu neověřuje, i když by měl. Když někde nakupuji, nechám si od dodavatele vyžádat standardy kvality, to se bohužel neděje,“ říká Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech. Polsko exportuje do ČR množství potravinových výrobků, je to zhruba 16 % veškerých sem dovážených potravin. U takového objemu dovozu je také možnost, že se někde objeví problémy. Ovšem nedá se opomenout fakt, že hodnota potravin dovážených z Polska do ČR činí zhruba 1 miliardu eur – přičemž problémy se týkaly potravin v objemu asi 0,5 milion eur.
Lepší označení a kontrola restaurací
Zákon si klade za cíl rovněž posílit pravomoci státních kontrolních orgánů. Právě restaurace a jídelny bude moci nově prověřovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Státní veterinární správa. Důvodem jsou zejména stížnosti ohledně kontroly zvěřiny. Úřady by měly kontrolní plány sladit tak, aby zbytečně nezatížily podnikatele. Jedná se řádově o statisíce jídel denně. Státní dozor nad kvalitou a původem potravin bude díky novele sjednocen, a kontroly v restauracích budou mít stejnou odbornou úroveň, jako kontroly u výrobců či obchodníků.
V restauracích se podle dosavadních zkušeností kontroloři staví jen náhodou. V Česku je přitom registrováno zhruba 50 tisíc restauračních zařízení. Denně uvaří stovky tisíc jídel. Skutečně kvalitní potraviny používá jen 5 % z nich. „Morální odpovědností provozovatele restaurace, by měla být dobrovolná kontrola surovin a z nich připravovaných jídel, stejně jako prostředí, ve kterém jsou zpracovány. Dodržování standardů od výrobce po konečného zpracovatele surovin je nutností. Tuto kontrolu zajišťují certifikace jejich oboru činnosti a dílčích aktivit,“ říká Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech. Dosud v restauracích často končí načerno ulovená zvěřina či vylovené ryby. Bez průkazu původu jsou například i posbírané lesní plody. Přestože to hosté jistě ocení, jedná se o podvod a daňový únik. Do restaurací se tak může dostat i maso z dovozu, které neprošlo kontrolou vůbec.
Nově budou muset prodejci rovněž lépe označovat nebalené potraviny tak, aby bylo naprosto zřetelné, kdo daný produkt vyrobil, odkud pochází a co obsahuje.
Oznamovací povinnost muže být sporná u výrobků, na kterých je uvedeno, že byly vyrobeny v EU. Norma ještě poputuje do Senátu a musí ji posvětit prezident. Platit by mohla počátkem roku 2015.
Zpřísnění pokut? Lépe poslouží zveřejnění
Podle novely by se měly zpřísnit také pokuty, které byly dosud zanedbatelné. Za nedodržování podmínek bezpečnosti potravin by mohly pokuty dosáhnout až 50 milionů korun případně 10 % ročního obratu.
Přitom je největší hrozbou spíše zveřejnění viníka a veřejná hanba, jak je tomu například v systému GMP+ (systém bezpečnosti krmiv) pro výrobce krmných produktů a dalších nebalených potravinářských výrobků. Ekonomické dopady a možné zastavení činnosti firmy jsou tak dalekosáhlé a vedou i k totálnímu zániku společnosti. Vzhledem k tomu, že certifikační orgán není státním orgánem, neuděluje přímo pokuty. Může však nařídit tvrdé kontroly. Firmy, které se prohřeší, jsou na tři měsíce v karanténě, dokud daný problém nevyřeší. Pokud se to nestane, rok nesmí dodávat do celého řetězce, který podléhá normě GMP+. Kdo chce tedy dodávat do Evropy, musí pravidla dodržovat. Zastavení dodávek je mnohdy pro firmu likvidační. Navíc jsou hříšníci vidět na internetu na stránkách GMP+. V celém řetězci je po celém světě kolem 12 tisíc společností. Norma je tak podobně tvrdá, jako například letecké předpisy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
