Pravidelný žebříček WGC první stovky zemí, které mají část svých rezerv v podobě vzácného kovu, vychází kromě vlastních zdrojů také z informací získaných Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Bankou pro mezinárodní vypořádání (BIS), která je jakousi centrální bankou všech centrálních bank, vysvětlil hlavní analytik společnosti.
V trezorech ruské státní banky se nachází 1706 tun zlata, což ve světovém žebříčku znamená stále sedmé místo a 17,1 procenta devizových rezerv ve zlatě. „To je o dvě procenta více, než před šesti měsíci, ale pokud jde o tempo shromažďování zlata, Rusko zcela přesvědčivě vítězí. Jeho zlatý poklad se rozmnožil o 91 tun,“ uvedl David Marášek.
Výnosné zlaté dluhopisy
Na druhém místě v transformaci devizových rezerv do zlata je Turecko. Od ledna do července přidalo do rezerv 44 tuny zlata a skladuje nyní 441 tunu zlatých cihel. Pokud jde o objem zlata, Turecko si za uplynulý půlrok polepšilo o jednu příčku nahoru a nyní je na třináctém místě.
„Zatímco Rusko ukládá do svých zásob větší část zlata, které vytěží, Turecko zlatý poklad zvětšilo vnitřním nařízením o přesunu zlata z komerčních bank do státních sejfů a také lákavou nabídkou výnosných dluhopisů pro soukromé osoby za zlato uložené v centrální bance,“ vysvětlil analytik.
Třetí pozici na pomyslných stupních vítězů obsadil v prvním pololetí Kazachstán, který v poslední době patří k zemím, jež zajišťují svoji finanční stabilitu nejcennějším kovem. Kazachstán v prvním pololetí přesunul do rezerv 20 tun zlata, čímž jeho zlatý poklad ztěžkl na 275,4 tuny. V celosvětovém žebříčku je to 21. místo, ale kazachstánské zlato pokrývá devizové rezervy z 36,8 procenta, což je nárůst o čtyři procenta za pouhých šest měsíců.
Český poklad se scvrkává
Český zlatý poklad se oproti tomu nadále scvrkává, přestože ve finančním vyjádření v amerických dolarech jeho hodnota vzrostla z lednových 370 mil. USD na červnových 380,72. Česká národní banka (ČNB) v lednu držela 0,309 milionu troyských uncí zlata, na konci června už jen 0,306, tedy zhruba 9,5 tuny. To Česko řadí až na 70. místo ve světě a podle statistiky londýnských oceňovatelů zlata LBMA Gold český poklad představuje jen 0,3 procenta veškerých devizových rezerv ČNB.
„V květnu centrální banka vydala další zlaté mince, na jejichž ražbu byly použity 162 kilogramy zlata,“ vysvětlil pokles českých zlatých rezerv Marášek a připomněl, že pokud by trend odlivu zlata z českého pokladu pokračoval tempem posledních roků i nadále, za nějakých dvacet let už v trezorech centrální banky nebude zlato žádné.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok zvýšení zlatého podílu v rezervách na přímý dotaz médií letos zcela nevyloučil. „Je to věc dlouhodobá a tam jsou všechna rozhodnutí možná a mohou se týkat všech potenciálních položek, které tvoří devizové rezervy. Pokud jde o zvyšování nebo snižování podílu (zlata), to bych teď nerad předjímal, protože ještě nejsme na začátku toho rozhodování,“ řekl na tiskové konferenci v polovině února.
„Dnes je nová situace v tom, že máme podstatně větší devizové rezervy, než jsme mívali kdykoli v minulosti a proto, jak už jsme deklarovali, připravujeme nějakou novou strategii, jak s nimi nakládat,“ řekl guvernér.
Evropské srovnání
Pro srovnání: Slovensko drží 31,7 tuny z bývalého československého zlatého pokladu, což je 42,7 procenta devizových rezerv země. Následuje tak trend zemí eurozóny včetně Evropské centrální banky (ECB), které celkem uchovávají 10 786 tun zlata, což je podle aktuální ceny zlata 55,9 procenta jejich devizových rezerv.
Evropské zlaté rezervy tvoří přibližně třetinu zlatých rezerv všech centrálních bank na planetě. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, ale i Řecko mají podle WGC ve zlatě přes 65 procent svých devizových rezerv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
