Rozhodnutí stavebních úřadů nařizují vlastníkovi například provést nezbytné úpravy, nutné zabezpečovací práce na stavbě či neodkladné odstranění stavby, která je v havarijním stavu a ohrožuje životy či zdraví lidí. V prvé řadě je na vlastníkovi, aby rozhodnutí splnil, ale ne vždy se tak stane. Pak musí výkon rozhodnutí zajistit obce, které to však odmítají, protože zajištění financování nákladů na výkon rozhodnutí stavebních úřadů jsou pro jejich rozpočty zatěžující. Důsledkem je, že se taková rozhodnutí téměř nevykonávají. Díky vytrvalosti Kanceláře veřejného ochránce práv se ale chystají změny. „Stát nemůže rezignovat na naplnění rozhodnutí, která vydal,“ okomentovala situaci ochránkyně Anna Šabatová.
Pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Asociace krajů, Svazu měst a obcí i zástupců Kanceláře veřejného ochránce práv nyní pracuje na programu, který by stanovil, jak a kdo bude finanční prostředky poskytovat. Většina členů skupiny se shodla, že finanční prostředky by měly být poskytovány tzv. průtokovou formou dotací. Administrátorem programu by se stalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Konečným příjemcem by byla obec, jejíž stavební úřad rozhodnutí ve veřejném zájmu vydal. S takovým postupem souhlasí i samotné stavební úřady.
Nový program by se týkal 5–8 % rozhodnutí z celkového počtu pravomocných rozhodnutí, která stavební úřady vydají ve veřejném zájmu. „Byť nejde o vysoké procento, právě tyto případy patří mezi ty nejzávažnější, nejnákladnější i nejrozsáhlejší. A obce na jejich provedení nemají peníze,“ shrnula vedoucí stavebního oddělení Jana Gregorová z Kanceláře veřejné ochránkyně práv. Příkladem může být nákladná demolice lihovaru v obci Mnich nebo demolice staré sýpky v Kladnu. Zajištění výkonu takových rozhodnutí je složité zejména pro malé obce, jejichž rozpočty takové náklady nepokryjí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
