Ve Slavkově byly předány Ceny Jihomoravského kraje. Letos je získalo 26 osobností

13. 11. 2016 9:05

Prestižní ocenění – Cenu Jihomoravského kraje – letos získalo celkem 26 osobností jižní Moravy. Slavnostní předání tohoto nejvyššího jihomoravského ocenění se uskutečnilo v sobotu 12. listopadu 2016 na zámku ve Slavkově u Brna.

Ve Slavkově byly předány Ceny Jihomoravského kraje. Letos je získalo 26 osobností
Foto: Jihomoravský kraj
Popisek: Jihomoravský kraj

„Dnešní den je svátkem pro jižní Moravu, pro lidi, kteří namnoze bez velkých článků v novinách či televizních reportáží  svou celoživotní prací mohou být příkladem  nejen obyvatelům jižní Moravy, ale celé České republiky. Krajská samospráva za uplynulých dvanáct let ocenila téměř dvě stě osobností, dnes k nim přibyde dalších 26.. Každý jeden osobní či pracovní příběh stojí za to, aby tady byl vyprávěn. Každému z Vás patří naše velké poděkování, naše úcta a přání, abyste i nadále mohli dělat to nejlepší v oblasti, ve které působíte. Každý jeden Váš konkrétní osud je solí jižní Moravy, nejkrásnějšího kraje České republiky,“ řekl v úvodu slavnostního večera hejtman Michal Hašek.

Cena Jihomoravského kraje je ocenění, kterým Zastupitelstvo Jihomoravského kraje oceňuje vynikající zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje, hrdinské a jiné výjimečné činy osobností, které se na území kraje narodily, žijí nebo jsou s ním spojeny svým působením, jejichž život, dílo, činnost nebo jednání výrazným způsobem reprezentuje v určité oblasti Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu, a které svými morálními kvalitami můžou být příkladem. Cena se uděluje od roku 2004, po rozhodnutí krajského zastupitelstva. K jejím držitelům patří mj. Hana Zejdová (v roce 2004), Karel Kašpárek (v roce 2005), Yvetta Hlaváčová (v roce 2006), Jiří Netík (v roce 2007), David Kostelecký (v roce 2008), Jiří Škrla (v roce 2009), Václav Věžník (v roce 2010), Alena Štěpánková Veselá (v roce 2011), Jožka Černý, Zdeněk Rotrekl a Miroslava Knapková v roce 2012, sourozenci Hana a Petr Ulrychovi či Jan Smolík v roce 2013,  Armin Delong v roce 2014 či Emil Boček v roce 2015.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje udělilo Cenu Jihomoravského kraje v roce 2016 následujícím osobnostem za přínos v těchto oblastech:

za pomoc zdravotně postiženým a potřebným............................................... Ladislava Hrdová,

za pomoc zdravotně postiženým a potřebným.................................... Helena a Josef Múčkovi,

za pomoc zdravotně postiženým a potřebným.................................................... Marie Vítková,

za práci s mládeží....................................................................................................... Josef Hypr,

za práci s mládeží......................................................................................... Božetěch Kostelka,

za práci s mládeží................................................................................ Jiří Lysák (in memoriam),

za práci s mládeží............................................................................................ František Němec,

za práci s mládeží....................................................................................................... Emil Polák,

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu................................................................ Petr Fiala,

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu......................................................... Jaroslav Koča,

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu..................................................... František Nečas,

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu.............................................................. Jan Slabák,

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu............................................................. Jiří Vítovec,

za přínos v oblasti vědy................................................................................. František Neuman,

za přínos v oblasti vědy........................................................................................... Emil Paleček,

za přínos v oblasti vědy.................................................................................. Šárka Pospíšilová,

za přínos v oblasti vědy................................................................................. Vlasta Svobodová,

za přínos v oblasti umění............................................................... Jitka Jakubcová – Jakšíková,

za přínos v oblasti umění......................................................................................... Valér Kováč,

za přínos v oblasti umění.......................................................................................... Jan Šimíček,

za přínos v oblasti folklóru................................................. František Hřebačka (in memoriam),

za přínos v oblasti folklóru.............................................................................. Čestmír Komárek,

za přínos v oblasti folklóru........................................................................................ Jiří Mrenka,

za přínos v oblasti sportu........................................................... Miloš Hrazdíra (in memoriam),

za přínos v oblasti sportu.......................................................................................... Ivo Koblasa,

Seznam držitelů Ceny Jihomoravského kraje v roce 2016

Za pomoc zdravotně postiženým a potřebným

Ladislava Hrdová – Paní Ladislava Hrdová je povoláním zdravotní sestra, celý život pracovala ve vyškovské nemocnici.

Od roku 1996 je ředitelkou vyškovské charity. Začátky byly velmi těžké, první prostory získala od vyškovského děkanátu, tyto však byly bez vody nebo topení či jakéhokoliv technického zázemí. Po opravě budovy se paní Hrdová mohla soustředit na to, v čem je její síla, tedy na organizaci pomoci potřebným a shánění dalších pomocných rukou. Ty po většinu doby existence charity patří převážně dobrovolníkům.Na podporu charity pořádá paní Hrdová sbírky a koncerty, na kterých vystupují i její velmi hudebně nadané děti.

Kromě organizace činnosti charity si paní Hrdová nachází čas i na další projekty: zorganizovala například ozdravný pobyt pro děti z okolí Černobylu, pořádala sbírky na pomoc v zaplavených oblastech Jižní Moravy i na pomoc v zahraničí, například v Kosovu, Turecku, nebo na Ukrajině.

za pomoc zdravotně postiženým a potřebným

Helena a Josef Múčkovi – MVDr. Helena Múčková se narodila roku 1956 v Moravském Krumlově. Studovala Vysokou školu veterinární v Brně a také obor vychovatelství a pedagogika volného času na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Mgr. Josef Múčka se narodil roku 1955 v Brně. Absolvoval střední školu elektrotechnickou a následně Teologickou fakultu Univerzity Palackého, obor Křesťanská výchova. Manželé Múčkovi patří do Schönstattského hnutí. Kromě svých zaměstnání se více než dvacet let věnují práci se snoubenci, manžely a rodinami. Podílí se na kurzech přípravy na manželství ve farnosti sv. Jakuba v Brně. Systematicky se věnují práci s manželskými páry a snoubenci, kteří se připravují na uzavření manželství, řeší s nimi různé aspekty manželského života, vztahy mezi nimi navzájem, vztahy v rodě, při výchově dětí a k ostatním lidem. Tyto manžele následně duchovně i psychologicky provázejí i za trvání jejich manželství.
Manželé Múčkovi také vychovali čtyři vlastní děti.

za pomoc zdravotně postiženým a potřebným (v návaznosti na Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 2013-2016)

Marie Vítková – prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., je od roku 1994 vedoucí katedry speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě MU.
Během celého profesního života se paní profesorka Vítková věnuje pomoci lidem se zdravotním postižením. Od počátku 70. let. 20. století pracovala na pozici krajského pedagoga v Krajském ústavu národního zdraví. V letech 1989 – 1997 vzdělávala žáky se specifickými vzdělávacími potřebami na obchodní akademii F. D. Roosevelta v Brně a ve stejné době na PedF MU zakládala katedru speciální pedagogiky. Zde se již čtvrt století věnuje otázkám integrativní pedagogiky, inkluze, edukace jedinců s těžkým postižením a souběžným postižením. Významná je také její vědeckovýzkumná aktivita. O její vědecké erudici nejlépe svědčí fakt, že je čestnou předsedkyní Somatopedické společnosti ČR.

Samostatnou kapitolou její práce je podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Pedagogické fakultě a celé MU. Paní profesorka Vítková se konkrétními činy zasazuje o to, aby studentům se zdravotními postiženími byly vytvořeny odpovídající podmínky umožňující eliminovat jejich handicap a studovat bez zbytečných dodatečných stresů. Studium na vysoké škole přitom otevírá lidem se zdravotním postižením nové profesní a společenské obzory a ve svém důsledku představuje reálné rozvinutí a zkvalitnění života.

Je velkou zásluhou paní profesorky Vítkové, že během uplynulého čtvrtstoletí vystudovalo různé obory nejen na Pedagogické fakultě MU mnoho studentů se zdravotním postižením. Právě tato skutečnost – společně s celoživotní prací ve prospěch zdravotně postižených, která se ve svých důsledcích stává tou nejlepší osvětou – nejvíce mluví ve prospěch udělení ceny.

za práci s mládeží

Josef Hypr – Ing. Josef Hypr se vyučil v Odborném učilišti průmyslových staveb Brno tesařem a později během zaměstnání vystudoval Střední průmyslovou školu stavební a získal maturitu. Do svého mateřského učiliště pak v roce 1980 nastoupil jako mistr odborného výcviku. Během následujících deseti let vystudoval dálkově Fakultu stavební VUT a po krátké epizodě v pozici vrchního mistra se stal na škole, která se mezitím stala Středním odborným učilištěm stavebním Brno – Bosonohy, ředitelem.

Škola se pod jeho vedením úspěšně rozvíjí a dosahuje významných úspěchů. V roce 2014 byla schválena Centrem excelence odborného vzdělávání pro stavebnictví Jihomoravského kraje, v roce 2015 dosáhla 2. místa v soutěži Cena hejtmana Jihomoravského kraje za společenskou odpovědnost.

Pan Hypr ve své práci dlouhodobě usiluje o zvýšení autority a přitažlivosti učňovského školství. Je mimo jiné autorem myšlenek slavnostního přijímání do stavu učňovského, pasování absolventů na tovaryše, programu pro zvláště nadané žáky a dalších iniciativ, které se postupně rozšiřují na další střední odborné školy.
Ing. Josef Hypr patří díky svým teoretickým i praktickým znalostem a dovednostem, praxi v oboru, výsledkům v řídicích funkcích i životném zkušenostem k výrazným osobnostem odborného školství nejen v Jihomoravském kraji a v České republice, ale i v kontextu střední Evropy.

za práci s mládeží

Božetěch Kostelka – Pan Kostelka je jedním ze čtyř synů někdejšího českého politika a člena Orla Bedřicha Kostelky. Jeho dětství nebylo vůbec jednoduché, otec byl pro svou politickou činnost několikrát vězněn, rodině Kostelků byl zabaven majetek a byli nuceni opustit Vyškov. Tažení komunistické moci proti Orlu mělo na život pana Božetěcha Kostelky vliv i v dospělosti, kdy často nemohl vůbec najít práci a bydlení. I přesto se mu podařilo se oženit a vychovat dvě dcery, které vedl ke sportu.

V roce 1989 Orel opět požádal o registraci. V této době pan Kostelka odchází do důchodu a naplno se vrhá do obnovy této tělovýchovné organizace. Největší snahu vložil do toho, aby byl majetek Orla vrácen do rukou těch, kteří jej vybudovali a aby opět sloužil k formování dětí a mládeže. V roce 1992 se stal generálním sekretářem, později místostarostou Orla.

Pan Božetěch Kostelka dodnes usiluje o to, aby se co nejvíce dětí a mladých lidí zapojilo v Orlu do sportovních a kulturních činností. Sám je trenérem mládeže v basketbalu a sportovní gymnastice. Snaží se hráčsky a morálně formovat své svěřence a učí je týmové práci. Basketbalu se věnuje celý svůj život. Vždy prosazuje čestné jednání, týmovou práci. Učí svěřence mít ohled na spoluhráče i protihráče. Sám je příkladem těchto vlastností.

za práci s mládeží

Jiří Lysák (in memoriam) – Dr. Jiří Lysák se narodil v Březníku v učitelské rodině. Mládí prožil na venkově a v Brně. Studoval na gymnáziu, učitelském ústavu a je promovaným pedagogem a doktorem pedagogiky.

Po válce vyučoval na Karvinsku, v Bosonohách a ve Střelicích. Po skončení vojenské prezenční služby začal učit v Brně. Byl jmenován ředitelem národní školy v Kohoutovicích a pak ředitelem školy ve Vídeňské ulici. Podílel se na stavbě nynějšího gymnázia ve Vídeňské ulici, kde byl po tři roky zástupcem ředitele. Založil zde a vedl první pedagogickou poradnu, později přešel do funkce ředitele speciální školy. Výrazně přispěl k rozvoji diagnostických a zvláštních výchovných zařízení a rozvoji pedagogicko-psychologického poradenství v Jihomoravském kraji. Posledních sedmnáct roků aktivní pedagogické činnosti, kterou ukončil v roce 1988, působil jako krajský školní inspektor. Pracoval také jako vedoucí zájezdů, jako horský vůdce a věnoval se myslivosti s řadou oceněných trofejí i na světových výstavách.

Jeho sociální cítění a rozvrstvené zájmy se odrážejí i v jeho četné publikační činnosti. Je autorem mnoha článků a fotografií v denících a regionálním tisku a uskutečnil také řadu přednášek a vlastivědných akcí.

V době okupace se zapojil do trampského hnutí a protifašistického odboje. Tato část jeho života se zrcadlí v jeho publikacích Trampská vzpomínání (2006) a Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše (2011). Poslední uveřejněnou publikací dr. Jiřího Lysáka jsou Citáty a oslovení k zamyšlení (2014). Jeho neutuchající tvůrčí aktivita a životná elán se do posledního okamžiku promítaly i do jeho připravované publikace Z historie trempingu slunného údolí řeky Oslavy a Chvojnice do roku 1945, kterou si přál vydat ke svým zářijovým devadesátinám. Knihu však již vydat nestihl. Dr. Jiří Lysák zemřel 11. září 2016, dva dny po svých devadesátých narozeninách.

za práci s mládeží

František Němec – Pan František Němec se celý svůj život věnuje dětem a mládeži v atletickém oddílu v Přísnoticích. Napomohl zde k vybudování atletického stadionu, kde pravidelně se svými kolegy trénuje děti a mládež v atletice. Každodenní neúnavnou poctivou prací pečuje o mládež, učí je lásce k pohybu a vždy upřednostňuje výchovu svěřenců nad výkonem. Jeho atleti často stojí na stupních vítězů při běžeckých závodech nejen v Jihomoravském kraji, ale po celé České republice i v zahraničí. Každoročně pořádá pro 40 – 50 dětí letní soustředění, letos proběhl již 30. ročník. Vychoval nejen řadu skvělých atletů, mezi které patří například Dan Orálek, ale věnoval svůj lidský přístup všem, které měl na starosti. Skromný a usměvavý je stále i osobním příkladem svěřencům i všem lidem, se kterými se potkává. Jeho osobní kredo je „výchova formou osobního příkladu“.

Pravidelně pořádá „Atletický čtyřboj Přísnotice“, kde se děti a mládež mají možnost utkat v běhu na 60 metrů, ve skoku dalekém, hodu raketkou, běhu na 200, 400 a 800 metrů. V roce 2014 proběhl již 40. ročník atletického čtyřboje žactva.

za práci s mládeží

Emil Polák – Pan Emil Polák pochází ze Šlapanic u Brna, dnes žije v obci Kobylí.

Pan Polák se velmi zasadil o obnovení orelské jednoty v Kobylí a o vybudování sportovního zázemí v místní Orlovně. Pořádá každoroční sportovní akce pro mládež a celou širokou veřejnost z okolních obcí. V Orlovně funguje indoor cycling, posilovna, cvičení pro matky s dětmi, zdravotní posilování a kuželkárna, každoročně jí projde 1500 – 1800 cvičících. Každým rokem pořádá mezinárodní turnaj „O hrozen jižní Moravy“, při kterém se utkají v minibasketbalu české, slovenské a polské hráčky ve věku 10 – 12 let. Dále organizuje Cyrilometodějský běh „O pohár Václava Drboly“, pro děti také „Hry bez hranic“, cross country jarní běh a Pěší výšlap na vrch Lácary. Tradicí je již Kobylský triatlon, kterého se účastní i nejmenší děti, dále kobylský den sportu „Co má kolo – jede“, turnaje v kuželkách a soutěže nejmenších na odrážedlech.

Pan Emil Polák se již 26 let neúnavně věnuje každodenní práci pro sportující mládež a širokou veřejnost a na sportovním a kulturním životě v Kobylí již zanechal nesmazatelnou stopu.

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Petr Fiala – Profesor Petr Fiala patří k nejvýraznějším osobnostem a reprezentantům soudobé hudební scény. Působí jako ředitel a sbormistr profesionálního smíšeného sboru s názvem Český filharmonický sbor Brno, který v roce 1990 založil. Pod jeho vedením se vypracoval mezi smíšené sbory světové úrovně. Filharmonický sbor ročně absolvuje až 90 koncertů doma i v zahraničí, je pravidelným hostem renomovaných festivalů a koncertů ve většině evropských států. Je také nutno vyzvednout velké zásluhy Petra Fialy o „samo-finanční“ zajištění existence sboru jako základního předpokladu pro udržení dosažené vysoké umělecké úrovně.

Obsáhlá je i skladatelská činnost pana Fialy. Je autorem 180 skladeb, již 55 let se intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské, léta působil také jako profesor na brněnské konzervatoři. Jeho vynikající výsledky v oblasti duchovní hudby ocenila Česká biskupská konference v roce 2009 udělením řádu sv. Cyrila a Metoděje. V roce 2013 se pak stal laureátem ceny města Brna a v letošním roce byl oceněn unií českých pěveckých sborů „Cenou Bedřicha Smetany za celoživotní umělecké dílo“.

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Jaroslav Koča – Profesor Koča se narodil v Pelhřimově, nicméně valná část jeho vědecké kariéry byla a je úzce spojena s Brnem. Zde absolvoval v oborech matematika a chemie na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity a poté se začal věnovat vědecké a pedagogické činnosti. Po primární orientaci na počítačové návrhy chemických syntéz se následně začal systematicky věnovat studiu klíčových molekul živých systémů, zejména teoretickými a výpočetními metodami. Publikoval více než 160 odborných prací a dnes patří mezi mezinárodně uznávané vědce v oblasti počítačové chemie. Svým aktivním působením dokonce ovlivnil vývoj této vědecké disciplíny. Kromě nesporné vědecké erudice však disponuje i vizionářským nadáním, manažerskými schopnostmi a osobním elánem, které v rámci své bohaté kariéry neváhal uplatňovat při formování nových vědecko-výzkumných pracovišť.

V roce 1996 spolu s kolegy na půdě PřF MU vybudoval Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul, čímž v podstatě vytvořil brněnskou platformu pro výzkum v oblasti Life Sciences. V roce 2001 pak stál u zrodu samostatného ústavu PřF s názvem Národní centrum pro výzkum biomolekul. Jeho práce však vyvrcholila v projektu CEITEC, kde od začátku figuroval v přípravném týmu a posléze se stal ředitelem jeho největší části CEITEC MU a v roce 2016 pak vědeckým ředitelem celého konsorcia CEITEC.

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

František Nečas – Pan František Nečas je dlouholetým členem dobrovolných hasičů. Začínal v kolektivu mladých hasičů v roce 1955. Jeho činnost byla spojena se sborem dobrovolných hasičů ve Valchově, okrskem a později s prací v Okresním sdružení hasičů Blansko ve funkci náměstka starosty. V roce 2005 byl zvolen starostou Okresního sdružení hasičů (OSH) Blansko. Převzal funkci starosty OSH v nelehké době a zastával ji po dobu dvou volebních období. OSH Blansko je největším okresním sdružením hasičů v Jihomoravském kraji jak co do počtu SDH, tak i členů. Zabezpečení činnosti tak velkého okresu a jeho chodu vyžadovalo hodně práce a především času.

Vedení tak velkého okresu vyžadovalo plné nasazení a za působení pana Františka Nečase se posunulo na velmi vysokou úroveň. Za dlouholetou nezištnou práci obdržel vyznamenání SH ČMS včetně udělení Titulu „Zasloužilý hasič“. V roce 2015 ukončil svoje působení ve funkci starosty OSH. Vedení OSH ocenilo jeho celoživotní přínos pro dobrovolné hasiče a jmenovalo jej „Čestným starostou OSH Blansko“.

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Jan Slabák – Pan Jan Slabák se narodil v roce 1941 v Kelčanech. Jako úspěšný absolvent brněnské konzervatoře se již v 19 letech stal členem Státní filharmonie Brno. Současně spolupracoval s mnoha orchestry, počínaje malou dechovou hudbou, tanečním a jazzovým orchestrem Erika Knirsche, Jožky Karena, Mirko Foreta i Gustava Broma a s orchestrem Studio Brno, se Symfonickým orchestrem bratislavského rozhlasu a pustil se i do dálkového studia na JAMU. Jeho největším dílem je ale nepochybně Moravanka, kterou založil v roce 1972.

Již první rozhlasové nahrávky Moravanky Jana Slabáka měly velký ohlas. Rozhodujícím zlomem byl však první televizní pořad v březnu 1973 „Vy neznáte Moravanku“, v němž uvedl orchestr svůj celý tehdejší program. I když trval jen 40 minut, úspěch byl mimořádný a zájem o další živá vystoupení i televizní pořady se zvyšoval. Za 44 let své existence Moravanka absolvovala asi 7 500 koncertů. O vynikající kvalitě všech nahrávek Moravanky svědčí mimo jiné i udělení "Zlatého štítu Pantonu" v roce 1975, šest zlatých desek, platinová a v roce 1996 i diamantová deska.

Mezi lety 1995 a 2007 pan Slabák učil i jako pedagog na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 2005 byl Jan Slabák uveden do Křesla tradice a slávy za mimořádný a tvůrčí přístup k dechové hudbě a v roce 2011 obdržel Cenu Pavla Josefa Vejvanovského za celoživotní přínos oboru hry na trubku.

za dílo, činnost nebo jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Jiří Vítovec – Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. se narodil roku 1951. Od promoce je věrný Nemocnici u sv. Anny v Brně, kde v roce 1975 začínal jako sekundární lékař a vypracoval se až na přednostu kliniky. Kardiologii se věnuje od roku 1982.

Jiří Vítovec patří po mnoho let mezi přední české kardiology. Je nesmírně široce vzdělanou osobností, která si i ve stresových situacích umí zachovat nadhled, jedná s jemu vlastní noblesou a elegancí. Je nesmírně pilný v publikační činnosti, cenné jsou především jeho monografie, které vydává s úctyhodnou pravidelností. Publikoval 22 knih, více než 20 článků v zahraničí a více než 300 článků v české literatuře a přednesl stovky přednášek.

Profesor Vítovec 10 let vedl 1. interní kardioangiologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně a 6 let byl proděkanem Lékařské fakulty MU v Brně. Od roku 2002 je držitelem prestižního titulu FESC Evropské kardiologické společnosti.

Profesor Vítovec se také podílel na vybudování Centra mezinárodního výzkumu ICRC ve FN u sv. Anny v Brně a v poslední době úspěšně spolupracuje také se Sdružením na podporu talentované mládeže České republiky, kterému pomáhá se vzděláváním nadějných středoškoláků.

za přínos v oblasti vědy

František Neuman – Prof. RNDr. František Neuman, DrSc. je vynikajícím matematikem, jednou z vůdčích osobností české matematiky a specialistou na teorie lineárních diferenciálních rovnic.

Hlavní výsledky své práce v této oblasti shrnul do monografie „Global Properties of Linear Ordinary Diferential Equations“, která vzbudila mimořádný mezinárodní ohlas. Profesor Neuman se díky ní stal vůdčí světovou vědeckou osobností v této oblasti matematiky a byl zván k přednáškové činnosti významnými mezinárodními pracovišti. Byl také aktivním členem brněnské pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků, organizátorem seminářů a konferencí o diferenciálních rovnicích, přednášel na konferencích doma i v zahraničí, působil jako člen redakčních rad v několika mezinárodních časopisech. Za svou rozsáhlou práci byl profesor Neuman již oceněn několika vědeckými vyznamenáními, mj. i Bolzanovou medailí, čestným členstvím v Jednotě českých matematiků a fyziků, stříbrnými medailemi Masarykovy univerzity a Komenského univerzity v Bratislavě. Dosáhl pozoruhodných výsledků i v dalších matematických disciplínách: teorii grafů, funkcionálních rovnic i rozkladu funkcí více proměnných.

Celkem publikoval 115 odborných publikací ve významných mezinárodně uznávaných časopisech a 2 monografie.

za přínos v oblasti vědy

Emil Paleček – Profesor Paleček se narodil roku 1930 v Brně. Studoval nejprve na obchodní akademii v Brně, poté na Vysoké škole hospodářských věd v Bratislavě a nakonec zakotvil na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity.

Kolem roku 1960 prof. Paleček zjistil, že nukleové kyseliny mohou přijímat nebo odevzdávat elektrony při svých interakcích s elektrodami a poskytovat signály citlivé ke změnám ve dvoušroubovicové struktuře DNA. V následujících letech navrhl první elektroaktivní značky kovalentně vázané na DNA a první elektrody modifikované DNA. Všechny výše uvedené poznatky jsou v současné době široce využívány v elektrochemii nukleových kyselin a zvláště při konstrukci senzorů DNA.

Prof. Paleček jako první na světě položil základ pro současný rozvoj elektrochemie DNA a RNA, nabízející nástroje pro stanovení nukleotidových sekvencí i poškození DNA. Po řadu desetiletí patřil ke světové špičce v oblasti elektrochemie DNA a výrazně přispěl k pokroku v oblasti chemické reaktivity DNA a ve výzkumu jejich lokálních struktur.

V Biofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., v Brně se profesor Paleček zabývá fyzikální biochemií, strukturou genetického materiálu, molekulární onkologií, chemickou reaktivitou nukleových kyselin, elektrochemií biomakromolekul a interakcí DNA s bílkovinami. Spolupracuje s Regionálním centrem aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde pomáhá se založením elektrochemické laboratoře orientované na výzkum a diagnostiku rakoviny.

Se svou pracovní skupinou se stále řadí k nejproduktivnějším pracovníkům Biofyzikálního ústavu. V současné době studuje chování bílkovin a jejich komplexů s DNA na elektricky nabitých površích a zabývá se analýzou glykoproteinů se zvláštním zřetelem na její budoucí uplatnění v lékařství. Pan Profesor Paleček je mimo jiné držitelem Státního vyznamenání za práci na DNA (rok 1976), Zlaté medaile J. G. Mendela ČSAV (za rok 1990) a medaile AV ČR (2009). V roce 2011 byl také oceněn mezinárodní Bioelektrochemickou společností, které je čestným členem. V roce 2014 pak obdržel stříbrnou medaili Senátu Parlamentu ČR a cenu Česká hlava.

za přínos v oblasti vědy

Šárka Pospíšilová – Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D. vystudovala Masarykovu univerzitu v Brně v oboru molekulární biologie a genetika a po několika zahraničních odborných stážích začala od roku 2003 pracovat ve Fakultní nemocnici Brno, kde se stala vedoucí Centra molekulární biologie a genové terapie.

Následně začala působit také na Masarykově univerzitě, kde se od počátku významně podílela na přípravách a vzniku Středoevropského technologického institutu CEITEC, ve kterém se stala vedoucí jednoho z výzkumných center: Centra molekulární medicíny. Profesorka Pospíšilová vybudovala vědecký tým zabývající se nádorovou genomikou, který zavedl řadu nových metod pro detailní analýzy nádorových buněk. Zaměřila se zejména na oblast leukémií a dosáhla řady ojedinělých úspěchů nejen v oblasti vědeckého poznání těchto onemocnění, ale také se významně zasloužila o rychlé uplatnění nových vědeckých poznatků v klinické praxi.

Profesorka Pospíšilová je autorkou nebo spoluautorkou 130 vědeckých článků, které byly již více než 1600x citovány. Podílela se na vzniku 5 patentů na nové diagnostické metody, z nichž většina je již zavedena v klinické praxi. Kromě toho se dále věnuje výuce studentů na Lékařské a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Za svoji vědeckou práci profesorka Pospíšilová již dvakrát obdržela Cenu ministra zdravotnictví za výzkum a vývoj, Cenu předsednictva české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, taktéž dvakrát Cenu Ligy proti rakovině a další ocenění.

Vědecké výsledky profesorky Pospíšilové s významnými přesahy do medicíny jsou příkladem ideálního propojení základního vědeckého výzkumu s praxí. Svědčí o její dlouholeté systematické práci s výraznými mezinárodními úspěchy, které vynikajícím způsobem reprezentují Jihomoravský kraj.

za přínos v oblasti vědy

Vlasta Svobodová – Paní PhDr. Vlasta Svobodová, CSc., M.A. je významnou osobností české etnologie. Jako vědecká pracovnice Akademie věd české republiky publikovala množství vědeckých a populárně vědeckých prací i významných knižních publikací, které čerpaly z kulturní oblasti Jihomoravského kraje. Pro Českou televizi a Krátký film natočila jako režisérka řadu významných děl.

Paní Svobodová je zároveň etnoložkou, historičkou umění, filmovou a televizní režisérkou. Absolvovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity a filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Po celý život pracuje a tvoří v Brně a Praze, ale její tvorba je známa i za hranicemi České republiky. Vedle vědecké a umělecké práce také řadu let působila jako pedagožka na Masarykově univerzitě a Janáčkově akademii múzických umění a částečně i na Mendelově univerzitě v Brně.

Její zatím poslední knižní publikace O smyslu etnologie vyšla s podporou Jihomoravského kraje v roce 2016.

za přínos v oblasti umění

Jitka Jakubcová-Jakšíková – Jitka Jakubcová-Jakšíková je přední česká grafička, ilustrátorka a textilní výtvarnice. Ve svém díle se věnuje malbě, tapiserii, keramické mozaice, technikám art-protisu, krajky, voskové batiky a především litografii. Po absolvování Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (Katedra výtvarné teorie a výchovy) působila jako profesorka estetické výchovy a dějin výtvarné kultury na Střední pedagogické škole v Boskovicích a na Gymnáziu Blansko. Vychovala tak řadu moravských umělců a kunsthistoriků.

Její dílo reprezentuje četnými výstavami Jihomoravský kraj v celé České republice, ale především v zahraničí. Její cyklus „KRAJINY SRDCE - Les paysages du coeur“ byl s velkými úspěchy představen ve Francii (např. Bouloc, 2010) a v Itálii. Litografický cyklus „Švédský čas“ byl v letošním roce úspěšně uveden ve švédském Mjölby (Galleri Hörnet). Představiteli francouzského Bouloc byla označena za „nejlepší ambasadorku francouzské kultury a česko-francouzských vztahů“. Práce Jitky Jakubcové – Jakšíkové jsou nejen součástí soukromých sbírek, ale nalezneme je i v řadě veřejných institucí.

Jitka Jakubcová – Jakšíková se také dlouhodobě věnuje rozvoji spolupráce v oblasti kultury mezi jižní Moravou a partnerskými evropskými institucemi. V letech 2004–2009 koordinovala  pětiletý mezinárodni studentský projekt EU Comenius „Cesty za uměním“, kterého se účastnily střední školy z České republiky, Itálie, Španělska a Francie. V současnosti spolupracuje  se švédskými a italskými partnery na evropském uměleckém projektu „Artists for Europe“, podílí se také na mezinárodním projektu výtvarné kultury a umění EU „Looking Art".

O dlouhodobém významu umělecké tvorby Jitky Jakubcové – Jakšíkové svědčí i samostatné heslo ve Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců (1999).

za přínos v oblasti umění

Valér Kováč – Valér Kováč se narodil roku 1936 v Liptovské Osadě na Slovensku, ale svůj život spojil s Brnem a jižní Moravou, kterou miluje a která je i jeho velkou inspirací.  Trvalé bydliště má v Brně, ale žije a pracuje také v Ostrově u Macochy.

Vynikající sochař, malíř, architekt, grafik a sklářský výtvarník započal svoji uměleckou cestu absolvováním Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně a pokračoval soukromým studiem u renomovaných sochařů Zezuly, Skácela, Svobody, Šenka a dalších. Pracoval v misi UNESCO pro nejstarší kulturu severní Afriky jako kreslič a dokumentarista a v oboru užité grafiky a výstavnictví spolupracoval dlouhé roky se společností Brněnské veletrhy a výstavy při realizaci expozic u nás i v zahraničí.

Nejvýznamnější v jeho tvorbě je ovšem oblast užití plochého skla. Má podíl na vzniku nové technologie vrstveného skla, která využívá klasické tabulové sklo a modeluje ho řezáním, broušením, anebo i malbou. Je spoluzakladatelem Světové asociace výtvarníků v oboru plochého skla a je jejím prezidentem.

Valér Kováč výrazně ovlivnil vývoj sklářského umění, za což získal rovněž různá ocenění u nás i ve světě. Je držitelem Ceny Masarykovy Akademie umění, Ceny za skleněnou plastiku v Cambridge a několika zlatých medailí za expozice v Alžírsku, Bagdádu a Bazileji. Jeho práce byly součástí české expozice i na mezinárodní výstavě v Montrealu a jsou vystaveny v soukromých i veřejných sbírkách na celém světě. 

Náš region obohatil Valér Kováč o téměř tři desítky významných realizací. Je mj. autorem skleněné plastiky v zámku Vranov nad Dyjí, skleněné vstupní haly Brněnských veletrhů a výstav, skleněné stěny a vitráže smuteční síně Klobouky a k jeho pozoruhodným dílům patří bezesporu také skleněný kříž a oltář v moderní kapli svatého Václava a svaté Anežky v obci Šošůvka na Blanensku.

Valér Kováč vytvořil také několik originálních skleněných cen. Například Cenu Evropy za nejlepší evropský film na Mezinárodním filmovém festivale pro děti a mládež ve Zlíně, Cenu Alfonse Muchy pro Bienále Brno Gilles Lepore či Filmovou cenu ministra kultury.

za přínos v oblasti umění

Jan Šimíček – MgA. Jan Šimíček se narodil v Hustopečích nad Bečvou v rodině varhaníka a ředitele kůru Františka Šimíčka, od něhož také získal základy hudebního vzdělání a vztah k hudbě a umění. Formální vzdělání pak získal na Konzervatoři Ostrava a na Janáčkově akademii múzických umění, v obou případech v oboru klavír. Poté několik let působil jako lektor klavírní hry na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a poté již nastoupil na svou celoživotní dráhu hudebního redaktora, režiséra a dramaturga v Českém rozhlase nejprve v Hradci Králové a od roku 1981 v Brně.

Na pedagogickou činnost však nikdy nezanevřel: v letech 2008-2014 vyučoval hru na klavír v ZUŠ Bílovice nad Svitavou. Pro své žáky v té době napsal 23 skladeb. Ve spolupráci s Konzervatoří Brno realizoval pro pedagogy ZUŠ řadu seminářů na téma hry na klavír.

Pan Šimíček je znám jako vynikající klavírista, který se po léta úspěšně pohybuje mezi různými hudebními směry. Během své kariéry uskutečnil 81 koncertů a více jak 30 klavírních recitálů.

V roce 2011 společně s Lubomírem Čermákem a Martinem Švejdou vytvořili Trio Romantique, které s úspěchem vystoupilo na řadě významných společenských akcí.

Jan Šimíček je také uznávaným hudebním skladatelem. Jeho díla, charakteristická kompozičním mistrovstvím, vycházejí zpravidla z odkazu moravské, zejména valašské lidové melodické invence a z pocitu souznění s rodným krajem, jeho tradicemi i současným životem. Symfonická, komorní, sborová a instruktivní tvorba Jana Šimíčka obsahuje přes 90 titulů.

za přínos v oblasti folklóru

František Hřebačka (in memoriam) – Fanoš Mikulecký, vlastním jménem František Hřebačka se narodil roku 1912 ve Mikulčicích a zde také prožil celý svůj život. Byl profesí dekoratér a jevištní malíř, živil se jako malíř pokojů. Psal povídky, maloval obrazy, od roku 1946 působil jako vedoucí redaktor v časopise Malovaný kraj v Břeclavi. Jeho největší zálibou však bylo skládání lidových písní. Za svůj život složil necelých 200 písní a 3 lidové opery. Se svou cimbálovou muzikou a nadšenci z řad amatérských zpěváků a herců z Mikulčic a okolí vyvíjel záslužnou činnost za oživení folkloru v těžkých letech po 2. světové válce.

Již za svého života dosáhl u širšího publika velkého uznání. Avšak se svými nonkonformními postoji k tehdejšímu politickému režimu se u regionálních vedoucích představitelů kultury dostával do častých problémů. Zprvu svoje písně uváděl anonymně pod jménem Fanoš Mikulecký. K autorství se přihlásil až dodatečně v době, kdy dosáhly všeobecného věhlasu. Jeho pseudonym se tak stal uměleckým jménem.

Časem mnoho písní pana Mikuleckého zlidovělo do té míry, že nejsou vnímána jako poměrně moderní díla konkrétního umělce. Některé dosud tvoří stálou součást repertoáru cimbálových i dechových muzik.

Kulturní odkaz tvorby Fanoše Mikuleckého nejen ovlivnil následující lidové hudební skladatele, ale stal se přirozenou součástí kulturního života lidí na jihovýchodě Moravy a jedním z významných symbolů jihomoravské kultury.

za přínos v oblasti folklóru

Čestmír Komárek – Pan Čestmír Komárek se narodil v roce 1953 v Brně. Jeho rodiče byli brněnští divadelní umělci v divadle Reduta, a tak byl Čestmír Komárek již od dětství ovlivňován uměleckým divadelním světem. Již od 10 let působil v brněnských souborech Javorníček a Javorník. Střední vzdělání si doplnil na učňovské škole Jánská a potom už následovala vojenská služba.

Při posádkovém domě armády v Olomouci založil v roce 1973 amatérský národopisný soubor Vonička složený z vojáků základní služby a dívek z olomouckých škol.
Roku 1976 se pan Komárek stal amatérským vedoucím souboru Jánošík Brno, který byl v roce 1992 přejmenován na VUS Ondráš Brno a stal se poloprofesionálním uměleckým tělesem. Pan Komárek je v dnešní době vedoucím jeho uměleckého úseku. Po celou dobu svého působení v souboru se svým kolektivem zajistil a zajišťuje vystoupení při různých slavnostních příležitostech. Mezi nejznámější patří Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Mezinárodní armádní folklorní festival Rožnovská valaška nebo i Národní krojový ples ve Žďáru nad Sázavou a v Praze.

V roce 1993 založil společně se svými folklorními přáteli nadaci, která v dnešní době nese název Folklorní sdružení Jánošík Brno. Od počátku působení je valnou hromadou voleným předsedou, v dnešní době ředitelem.

Pan Čestmír Komárek obdržel za svoji uměleckou činnost mnohá ocenění, například Pamětní zlatou plaketu náčelníka generálního štábu AČR v roce 2003, Záslužný kříž III. stupně ministra obrany ČR nebo Pamětní medaili Československé obce legionářské v roce 2011.

V současné době připravuje již 19. ročník letních folklorních večerů pod názvem F scéna a zároveň rozjíždí nový projekt tzv. „Ondrášovu valašku“ v Rožnově pod Radhoštěm.

za přínos v oblasti folkloru

Jiří Mrenka – Klarinetista, člen legendární Cimbálové muziky Slávka Volavého od jejího vzniku v roce 1943 a nepřetržitě po celou dobu jejího padesátiletého trvání až do zániku v roce 1993.

V současnosti je tedy pan Jiří Mrenka jejím již posledním členem a pamětníkem všech aktivit této cimbálové muziky. Díky vynikajícímu přehledu, neselhávající paměti, skvělému řečnickému umění a příležitostně také jako zpěvák podává při nejrůznějších folkloristických událostech v širokém regionu svědectví o slavné éře věhlasného hudebního tělesa, které razilo nové cesty ve vývoji celého národního souborového hnutí.

Volavého muzika pod vedením mimořádné osobnosti svého primáše PhDr. Vítězslava Volavého stála také u zrodu Strážnických slavností, později Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, a v širším smyslu, jako Krajský orchestr lidových nástrojů opět s Volavým v čele, dala zásadní podnět ke vzniku dnešního Národního ústavu lidové kultury.

za přínos v oblasti sportu

Miloš Hrazdíra (in memoriam) – Miloš Hrazdíra se stal již za svého života ojedinělou postavou československého cyklistického pelotonu, osobností „s přidanou hodnotou“.

Příští rok uplyne již pětatřicet let od chvíle, kdy se zapsal do historie naší cyklistiky tím, když při republikovém mistrovství zvítězil v závodě jednotlivců, časovce i soutěži družstev. Tento Hrazdírův zápis dosud nikdo nepřekonal a zřejmě – při současné specializaci – již nikdo nepřekoná.

K Hrazdírovým největším sportovním úspěchům patří kromě zmíněného historického výkonu z roku 1982 a účasti na olympiádě v Moskvě v roce 1980 také šest dalších mistrovských republikových titulů, tři celková vítězství v závodě Okolo Slovenska (1967, 1968 a 1974), 2. místo na Tour de l’ Avenir v roce 1976 a kapitánská páska při Závodě míru, kde dojel v roce 1974 třetí a v roce 1976 šestý.

Miloš Hrazdíra je oceněn in memoriam pro svůj sportovní odkaz, který se ujal a zhmotnil i prostřednictvím benefice známé pod názvem Milčovo kolečko. Před pětatřiceti lety mu fandili i ti, kteří se o cyklistiku nezajímali. Oceňovali ho jako bojovníka, dříče a také rebela, který svá největší vítězství vybojoval ve chvílích, kdy už jej svazoví trenéři a bafuňáři odepsali.

za přínos v oblasti sportu

Ivo Koblasa – Ivo Koblasa se narodil roku 1993 v Brně s dětskou mozkovou obrnou, ke které se záhy přidala silná epilepsie. Na kole jezdil ale už od tří let. V šesti letech musel absolvovat riskantní operaci, takzvanou kalosotomii, což je oddělení obou hemisfér mozku, a kolo a cyklistika se mu pak staly především rehabilitační pomůckou.

Malý Ivo se musel učit znovu chodit, mluvit a zvládat běžné každodenní činnosti a jízda na kole se stala životně důležitou součástí jeho terapie (a zůstává dodnes). Tato nutnost se postupně přetavila v posedlost, a tak se malý Ivo dostal až k závodění. Pět let po operaci absolvoval svůj první opravdový závod. Skončil poslední, ale právě to ho posunulo dopředu.

V současné době patří Ivo Koblasa k absolutní špičce světového pelotonu kategorie C2. 

K jeho největším sportovním úspěchům patří titul vicemistra světa z roku 2014, druhá místa ve světovém poháru v roce 2013 a 2014 a 4. místo v týmovém sprintu při premiérovém startu na paralympijských hrách v roce 2012. I v loňském a letošním roce byl úspěšný a zcela po právu byl vyhlášen Nejlepším handicapovaným cyklistou České republiky. V roce 2016 se zúčastnil paralympiády v Rio de Janieru.

Ivova nezdolnost, příkladná píle a výrazné sportovní výsledky byly několikrát oceněny také tituly Nejlepší handicapovaný sportovec Jihomoravského kraje.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pardubický kraj: Albertinum je vítězem ocenění Kvalitní a bezpečná nemocnice

17:12 Pardubický kraj: Albertinum je vítězem ocenění Kvalitní a bezpečná nemocnice

Po třech letech se odbornému léčebnému ústavu Albertinum v Žamberku, jehož zřizovatelem je Pardubick…