Senioři by například měli mít možnost zůstávat aktivně zapojeni do společnosti, předávat zkušenosti mladším generacím, měli by mít možnost pracovat a podílet se na rozhodování, kdy a jak rychle z pracovního života odejdou. Vzhledem k tomu, že senioři patří ke skupinám zvlášť ohroženým, měli by mít přístup ke zdravotní péči, sociálním službám, ale i právní pomoci. Samozřejmostí musí být respektování jejich lidské důstojnosti a nezávislosti.

Na veřejnou ochránkyni práv se za poslední 2,5 roku obrátilo s žádostí o pomoc 7310 stěžovatelů nad 60 let. Jejich podněty tvoří třetinu z celkového počtu stížností, kterými se ombudsmanka dosud zabývala. „Z podnětů seniorů je zřejmé, že v řadě těžkých životních situací zůstávají na řešení sami, nemají se kam obrátit o pomoc. Právě pocit naprosté bezmoci se v dopisech seniorů objevuje častěji, než u kterékoli jiné skupiny stěžovatelů,“ popisuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává: „Většinu podnětů seniorů se nám daří úspěšně řešit. Především v důchodových otázkách, pokud zjistíme pochybení, obvykle dosáhneme pro stěžovatele i rychlé nápravy. Neznamená to vždy stotisícové doplatky, ale je třeba si uvědomit, že pro řadu seniorů znamená zvýšení důchodu třeba jen o 500 korun významné zlepšení situace. Jindy jim alespoň poradíme, co mají udělat, aby se svých nároků domohli.“

Právě důchodů se týká přibližně polovina stížností seniorů. Nejčastěji jde o starobní důchody, a to nejen české, ale i se zahraniční účastí u seniorů, kteří část života pracovali v zahraničí (většinou na Slovensku nebo v zemích bývalého Sovětského svazu), o hornické důchody a část stížností se týká i invalidních důchodů.