Zástupce ombudsmanky se zabýval stížností na postup Ministerstva průmyslu a obchodu v souvislosti s nařízením hlavního města Prahy o regulaci reklamy. Hlavní město zakázalo reklamu v prostoru Pražské památkové rezervace a v přilehlém okolí, protože tomuto území reklama škodí. Zákaz se však nevztahuje na akce pořádané nebo spolupořádané Prahou, resp. městskými částmi. Stěžovatel namítal, že pokud má být reklama zakázána z důvodu její škodlivosti, nehraje roli, kdo je jejím šiřitelem. MPO však nařízení podpořilo s tím, že výjimku nelze chápat jako snahu získat pro sebe výhodu, protože město nemá postavení podnikatelského subjektu a u propagovaných akcí nesleduje dosažení zisku.

Oblast Pražské památkové rezervace a její okolí jsou z hlediska reklamy vysoce lukrativní a je pochopitelné, že má hlavní město Praha zájem propagovat zde akce, na nichž se podílí. Tento argument však sám o sobě nepostačuje k tomu, aby stejnou možnost město odepřelo akcím jiných subjektů. Výjimky, jimiž si město umožnilo odlišný právní režim pro propagaci vlastních akcí nebo akcí, které spolupořádá, tak narušují princip rovnosti a znevýhodňují pořadatele ostatních akcí.