Veřejný ochránce práv: Stále je možné odškodňovat za politickou perzekuci

16. 11. 2016 13:03

Za dobu komunistického režimu, bylo v tehdejším Československu z politických důvodů vězněno 205 486 osob, Pomocnými technickými prapory (PTP) a Technickými prapory (TP) prošlo asi 60 000 osob*. Nelze ani odhadnout, kolik lidí přišlo z politických důvodů o zaměstnání, nemluvě o jiných formách perzekuce.

Veřejný ochránce práv: Stále je možné odškodňovat za politickou perzekuci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Anna Šabatová

Viz http://policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

Mnozí z postižených stále žijí, a přestože se většina z nich domohla finanční kompenzace už v hlavní vlně odškodňování v 90. letech, od samého začátku svého působení se veřejný ochránce práv setkává s podněty a dotazy na možné zvýšení důchodu nebo jiné odškodnění (v letech 2005 – 2015 šlo o více než 200 podnětů, v letošním roce jich zatím bylo 10). Nejčastěji jde o bývalé příslušníky Pomocných technických praporů a Technických praporů, studenty vyloučené z politických důvodů z vysokých škol a lidi, kteří ze stejných důvodů přišli o zaměstnání. Oběti politické perzekuce totiž mohou důsledky pociťovat i dnes v podobě nízkého důchodu a mnohdy neví, že pro ně existuje možnost získat příplatky k důchodu či jiné příspěvky podle různých právních předpisů odškodňujících oběti komunistického režimu. V naprosté většině případů poskytuje odškodnění Česká správa sociálního zabezpečení. Na ni by se tedy měli obracet ti, kdo se domnívají, že patří mezi perzekuované, kteří mají nárok na některou formu odškodnění.

Současně je ale třeba připomenout, že nelze odškodnit všechny křivdy, k nimž za více než 41 let trvání komunistického režimu došlo. Zákonodárce se proto soustředil na odškodnění alespoň těch nejzávažnějších či nejprokazatelnějších forem perzekuce.

Věznění z politických důvodů

V případech nejvážnější formy komunistické perzekuce, tedy věznění z politických důvodů, se ochránkyně nesetkává s mnoha stížnostmi na postup při odškodňování. Věznění a jeho délka jsou totiž dobře prokazatelné skutečnosti. Důvod věznění se prokazuje rozhodnutím rehabilitačního soudu. Ten podle zákona o soudní rehabilitaci (č. 119/1990 Sb.) zrušil rozhodnutí, kterým byli lidé komunistickými soudy odsouzeni za v zákoně vyjmenované trestné činy, případně za jiné, politicky motivované.

Současné možnosti odškodnění:

·  Zvýhodněný výpočet starobního důchodu nebo příplatek k důchodu podle zákona o soudní rehabilitaci.

·  Jednorázová náhrada za vykonání vazby a trestu odnětí svobody, pokud trvaly déle než 12 měsíců, podle nařízení vlády c. 165/1997 Sb., o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem. Narok mohou za určitých podmínek uplatnit i vdovy/vdovci a sirotci po zemřelém politickém vězni.

·  Zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. (O ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 – 1945.)

, pokud omezení svobody trvalo nebo mělo trvat alespoň 12 měsíců (přiznává se i těm, které propustili ze zdravotních důvodů dřív). Nárok mohou mít za určitých podmínek i vdovy/vdovci a sirotci po zemřelém politickém vězni.

·  Příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem.

Ztráta zaměstnání z politických důvodů

Ve velmi složité situaci jsou lidé, kteří z politických důvodů ztratili zaměstnání. Tehdejší křivda se totiž projevuje i dnes na jejich nízkých důchodech, pro jejichž výpočet chyběly odpracované roky a výdělky. Mají sice možnost získat odškodnění podle zákona o mimosoudních rehabilitacích v podobě zvýhodněného výpočtu důchodu (započítají se roky a průměrný výdělek, který by žadatel měl, kdyby nebyl propuštěný), ale podmínkou je předložení osvědčení od bývalého zaměstnavatele nebo jeho právního nástupce. Odškodnění však zkomplikovala skutečnost, že žádost o osvědčení bylo možné podat do šesti měsíců od dne účinnosti zákona, tj. do 30. září 1991. Po tomto termínu řada zaměstnavatelů odmítala osvědčení vydávat.

Ochránkyně v minulosti šetřila postup Ministerstva obrany, které odmítalo uznat opožděné žádosti bývalých zaměstnanců. Upozorňovala, že lhůta v zákoně není prekluzivní (propadná), ale promlčecí, což znamená, že osvědčení je možné vydat i dnes, aniž by to bylo v rozporu se zákonem. Ministerstvo nakonec připustilo, že v odůvodněných případech skutečně lze nedodržení lhůty prominout. Ani v dnešní době tedy nic nebrání bývalým zaměstnavatelům či jejich nástupcům osvědčení vydat, zejména pokud se jedná o případy hodné zvláštního zřetele (např. žádost nemohla být včas podána z důvodu špatného zdravotního stavu či dlouhodobého pobytu v cizině).

I po překonání této právní překážky však mnohdy nemůže být osvědčení vydáno, protože nelze dohledat potřebné doklady, nebo jsou tehdejší záznamy nejasné a nejednoznačné.

Ochránkyně se setkává i s případy, kdy došlo z politických důvodů k přeřazení na hůř placenou práci. Za to odškodnění získat nelze.

Současné možnosti odškodnění ztráty zaměstnání z politických důvodů:

·  Zvýhodněný výpočet starobního důchodu podle zákona o mimosoudních rehabilitacích po předložení osvědčení o propuštění z politických důvodů od bývalého zaměstnavatele nebo jeho právního nástupce

Služba u PTP a TP

Na ochránkyni i jejího předchůdce se zejména v průběhu roku 2013 a 2014 obrátilo několik desítek bývalých příslušníků Pomocných technických praporů a Technických praporů, se stížností na nepřiznání odškodnění Ministerstvem vnitra za část jejich vojenské služby u Technických praporů, která bezprostředně navazovala na službu u PTP po jejich zrušení, resp. přejmenování na Technické prapory. Stěžovatelé uváděli a dokládali, že podmínky jejich služby po přejmenování na Technické prapory zůstaly stejné, ministerstvo jim však odškodnění za tuto dobu služby odmítalo přiznat s odůvodněním, že v  nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, není odškodnění za službu u TP výslovně uvedeno.

Ochránkyně vytýkala Ministerstvu vnitra pochybení jak samotným nepřiznáním odškodnění, tak procesně nesprávným způsobem rozhodování o žádostech. Stejný názor v několika případech zaujal i Městský soud v Praze. Nařízení vlády bylo nakonec změněno a umožnilo přiznat odškodnění i za bezprostředně následující dobu služby u Technických praporů.   

Současné možnosti odškodnění:

·  Příplatek k důchodu podle zákona o mimosoudních rehabilitacích bývalým příslušníkům PTP.

·  Zvláštní příspěvek k důchodu bývalým příslušníkům PTP podle zákona č. 357/2005 Sb. Za určitých podmínek ho mohou získat i vdovy a sirotci po zemřelém příslušníkovi PTP.

Vyloučení z vysoké školy z politických důvodů

Studenti vyloučení z vysokých škol z politických důvodů po roce 1956 se na veřejného ochránce práv opakovaně obraceli, protože jim nebylo odškodnění přiznáno. Nařízení vlády č. 122/2009 Sb., o odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole, se totiž vztahuje pouze na studenty vyloučené v období od 25. února 1948 do 31. prosince 1956. Oba předchozí ombudsmani, Otakar Motejl i Pavel Varvařovský, zastávali názor, že po 31. 12. 1956 se politická situace v tehdejším Československu nijak dramaticky nezměnila, takže tímto nelogickým omezením vzniká nová křivda. Jednali v této věci s několika ministry školství, kteří vždy přislíbili legislativní nápravu, k níž pak z rozpočtových důvodů nikdy nedošlo.

Současné možnosti odškodnění:

·  Zvýhodněný výpočet důchodu podle zákona o mimosoudních rehabilitacích (započítá se celá doba studia na VŠ)

Političtí vězni, kteří žili v zahraničí

Na veřejného ochránce práv se často obraceli i stěžovatelé, kteří byli z politických důvodů vězněni, dosáhli rehabilitace, ale odškodnění nedostali. Nárok na některé příspěvky a příplatky byl totiž podmíněn pobíráním důchodu z českého důchodového pojištění, což nesplňovali. Většinou jde o seniory – české občany - pobírající slovenský důchod, případně o ty, kdo po propuštění z vězení emigrovali a na český důchod jim nevznikl nárok.

O změnu usilovala veřejná ochránkyně práv už v roce 2007, ještě jako zástupkyně tehdejšího ombudsmana. Ministr práce a sociálních věcí však byl toho názoru, že zákon neumožňuje uplatnit institut odstranění tvrdosti zákona, jak ochránkyně navrhovala. Na stranu žadatelů se postupně přikláněla i judikatura, ale skutečným průlomem bylo až přijetí zákona č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu. I ti, kdo nepobírají český důchod tak mohou o odškodnění žádat.

Ostatní formy perzekuce

Na odškodnění mají nárok i uznaní účastníci odboje a odporu proti komunismu, tj. tzv. III. odboje. Na základě osvědčení Ministerstva obrany mohou dostat jednorázový peněžitý příspěvek ve výši 100 000 Kč. Zároveň, pokud je jimi pobíraný důchod nízký, upraví se jeho výše na úroveň průměrného důchodu v ČR.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

DPP a Policie ČR vzdělávají žáky díky dopravně-bezpečnostní akci „Není cesty zpět“

22:30 DPP a Policie ČR vzdělávají žáky díky dopravně-bezpečnostní akci „Není cesty zpět“

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) ve spolupráci s Policií ČR uspořádá ve dnech 21. – 30. listopadu …