Zástupce ombudsmanky se zabýval případem nekrytého hokejového stadionu „Za Lužánkami“ v Brně, postaveného jako dočasná stavba na dobu 1. – 13. ledna 2016. Tvořila ho ledová plocha s demontovatelnými tribunami o celkové kapacitě 20.000 diváků.

Podle stavebního zákona musí být každá, i dočasná, stavba projednána v řízeních před stavebním úřadem. Podle toho, o jak rozsáhlou stavbu se jedná a do jaké míry se dotýká veřejného zájmu, je pak ke stavbě nutné stavební povolení, územní souhlas nebo stačí jen ohlášení. Jednou z výjimek, které nepotřebují žádné stavební povolení, jsou cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi a divadlo. Právě na ně se odvolávaly stavební úřady brněnské městské části Královo Pole i Magistrátu města Brna. Shodně usoudily, že dočasnou stavbu hokejového stadionu je možné považovat za obdobu cirkusového stanu. Zcela pominuly, že ke stavbě stadionu bylo třeba provést terénní úpravy, aby mohla být vytvořena ledová plocha, výkopové práce pro uložení kabeláže a rozsáhlé montovací práce na stavbě tribun pro 20.000 diváků. V rámci šetření zástupce ombudsmanky úřady svůj postup odůvodňovaly i tím, že povolovací procesy podle stavebního zákona jsou zdlouhavé, často končí až u správních soudů, a s takovou by nebylo možné dočasný hokejový stadion na dobu 13 dnů postavit.

„I když mohu mít pochopení pro snahu úřadů co nejrychleji umožnit dočasnou stavbu stadionu pro uspořádání atraktivního hokejového zápasu, ani kvůli tomu nelze přestat respektovat právní předpisy. Kdo jiný než stát a jeho orgány by měly jít v dodržování zákonů občanům příkladem,“ hodnotí případ zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a dodává: „Jestliže zákon jmenuje zcela konkrétní výjimky, není to myšleno tak, že by úřady měly přemýšlet, co všechno by do nich šlo napasovat.“ Pominout podle něj nelze ani bezpečnostní rizika, která takto rozsáhlá stavba bez projednání se stavební úřadem představuje.