Na ochránkyni se obrátili dva Češi, kteří dlouhodobě žijí ve Francii a vedle českého mají i francouzské občanství. Svatbu se rozhodli mít v Praze, a protože jsou i francouzskými občany, požádali o uspořádání obřadu francouzské velvyslanectví. Francouzský úředník velvyslanectví je oddal a podle francouzské matriky jsou manželé. Zvláštní matrika v České republice však takto uzavřené manželství zapsat nemůže.

Podle mezinárodního práva nahlíží Česká republika na Čechy s dvojím občanstvím přednostně jako na své státní občany. Ti pak podle zákona o mezinárodním právu soukromém nemohou v České republice uzavírat manželství na zastupitelských úřadech cizích států. Ochránkyně proto potvrdila správnost postupu zvláštní matriky a doporučila stěžovatelům podat soudu návrh na určení manželství. Bez pravomocného soudního rozhodnutí, kterým soud určí, že je manželství platné i v České republice, není zvláštní matrika oprávněna manželství zapsat.