Výstavou na Pražském hradě završuje NPÚ úspěšný rok 2014

Rok 2014 byl v Národním památkovém ústavu Rokem pánů z Kunštátu, čtvrtým projektem z cyklu Po stopách šlechtických rodů. Významný rod připomněl výstavou moravských zemských desk na Pražském hradě, novou expozicí V erbu tří pruhů: Páni z Kunštátu a jejich hrad na zámku Kunštát a výstavou Dlouhá cesta za krásou, otevřenou na Pernštejně. Dalším pilířem Roku pánů z Kunštátu bylo vydání publikace Průvodce krajinou hradů. Středověké památky v povodí řeky Svratky a Svitavy. Programy, které zámek Kunštát pro tuto příležitost připravil, přilákaly téměř dvojnásobek návštěvníků než v minulém roce, tedy přes 10 tisíc oproti loňským 6 tisícům.

V roce 2015 bude cyklus Po stopách šlechtických rodů pokračovat Velkou hradozámeckou inventurou. Pojmenování vychází z inventářů, tedy soupisů majetku, které se pořizovaly vždy, když hrady procházely významnými změnami. Velká hradozámecká inventura vybídne k ohlédnutí zpět, ale i k pohledu vpřed – definování nových cílů při správě a prezentaci hradů a zámků. Pomyslným centrem projektu bude jihočeský zámek Kratochvíle, který prošel v posledních letech významnou proměnou. Výpravná výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, přístupná do 15. března 2015 v Jízdárně Pražského hradu, Velkou hradozámeckou inventuru uvozuje a šesti sty exponáty představuje hrady a zámky jako svědky tisícileté národní historie, strážce největších pokladů, živá centra současné kultury a dominanty krajiny i oblíbené návštěvnické cíle.

„V roce 2014 překonal zájem návštěvníků o prohlídky památek naše původní očekávání. Nejen díky příznivému počasí, ale – jak věřím – hlavně díky programům, které kasteláni připravují, dorazilo na památky ve správě Národního památkového ústavu přes 4 a půl milionu lidí, což je asi 115 procent původního předpokladu. Přesná čísla budeme znát v polovině ledna,“ shrnuje úspěchy Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Velký zájem zaznamenaly i stavby zpřístupněné návštěvníkům poprvé nebo po dlouhé obnově, například kostel sv. Floriána v Ústí nad Labem, jehož unikátnímu renesančnímu oltáři v listopadu požehnal litoměřický biskup, nebo dvě památky vzorově obnovené díky dotacím z integrovaného operačního programu (IOP 5. 1.) – Květná zahrada v Kroměříži a brněnská vila Stiassni. V průběhu roku 2015 budou dokončeny další projekty podpořené z IOP: Granátové jablko v Kuksu (s rozpočtem 453 mil. Kč), Schola naturalis ve Veltrusech (s rozpočtem 238 mil. Kč) a Národní centrum divadla a tance ve Valticích (s rozpočtem 134 mil. Kč).

Schirdingerův dům v Chebu: stav před opravouVrcholem sezony byla Hradozámecká noc, do níž se letos zapojilo jedenaosmdesát památek. V centru pozornosti byl zámek Kunštát, ale i na řadě dalších památek připravili pro letošní pátý ročník velkolepý program plný historie, letní romantiky, ohňů, divadla a hudby, kterého se zúčastnilo přes třicet tisíc lidí z celé republiky.

Projekt Neobjevené památky, který v roce 2014 započal, je věnovaný hradům a zámkům nabízejícím dosud „neokoukané“ krásy a zajímavosti – zprostředkovává neznámé příběhy třiatřiceti jedinečných, ale trochu nedoceněných míst, například zámku Zákupy. Letos na něj zavítal dvojnásobný počet milovníků české historie než obvykle – na 36 tisíc návštěvníků.

V zimě má většina hradů a zámků zavřeno, pro jedenáct to však neplatí; například do Květné zahrady v Kroměříži či na zámek Sychrov můžete vyrazit prakticky kdykoli, a to včetně pondělí. S výjimkou pondělí mají otevřeno na zámcích Mníšek pod Brdy či Valeč a o víkendech či v rámci speciálních akcí také na řadě dalších památek.

Odborníci Národního památkového ústavu letos poprvé nominovali uchazeče o nově vyhlášenou Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro (česky Dědictví pro budoucnost), která upozorňuje na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče a oceňuje ty, kteří se o ně zasloužili. Vyhlášení se uskutečnilo v září na zámku v Nebílovech v nádherně restaurovaném Tanečním sále s malbami barokního umělce Antonína Tuvory.

V průběhu roku otevřel Národní památkový ústav tři metodická centra specializovaná na různé segmenty památkové péče. První z nich, zaměřené na systematické mapování a průzkum technických a průmyslových památek na území České republiky, bylo otevřeno na počátku roku v Ostravě. V září byl spuštěn provoz metodického centra pro zahradní tvorbu v Kroměříži. Poslední metodické centrum, věnované badatelské, edukační, poradenské a konzultační práci v oblasti architektury zejména první poloviny 20. století, právě zahajuje činnost v areálu renovované vily Stiassni v Brně.

Schirdingerův dům v Chebu po obnověTaké síť edukačních center zřizovaných v rámci projektu s mottem Památky nás baví se podařilo v roce 2014 rozšířit – 1. května zahájilo činnost edukační centrum na zámku v Hradci nad Moravicí, 19. května centrum na zámku Veltrusy a zatím posledním otevřeným centrem se stalo to na hradě Bečov. Na konci roku 2014 je tedy v provozu všech sedm plánovaných edukačních center Národního památkového ústavu, které pro rodiče s dětmi, školní skupiny, dospělé i lidi se specifickými potřebami připravují programy zaměřené na památky a kulturní dědictví, historická sídla, kulturní krajinu a archeologii. Seznam vybraných programů naleznete v příloze tiskové zprávy.

Z publikační činnosti Národního památkového ústavu, jenž každoročně vydává řadu odborných nebo populárně-naučných publikací či periodik věnovaných památkám v nejširším slova smyslu, péči o ně a jejich obnově, archeologii i pokladům hradů a zámků, je třeba upozornit na knihy Experimentální sídliště Invalidovna, Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura, Průvodce po významných hornických památkách západního Krušnohoří, Kulturní dědictví Vítkovických železáren nebo v češtině a němčině vydané Kulturní dědictví textilního průmyslu v Brně. Monografie, sborníky a periodika vydaná Národním památkovým ústavem v roce 2014 jsou uvedena v příloze; k dostání jsou v knihkupectví NPÚ otevřeném od prosince v centru Prahy (v ulici Na Perštýně 12) nebo v e-shopu NPÚ.

Stěžejní úlohu má sekce odborné památkové péče Národního památkového ústavu v procesu obnovy kulturních památek a zachování kulturního dědictví. Pracovníci čtrnácti regionálních pracovišť se každoročně podílejí na stovkách stavebních obnov, archeologických výzkumů či restaurátorských zásahů a přispívají k nim širokým spektrem specializovaných činností. Pro územní odborné pracoviště v Praze byl v roce 2014 významným počinem soupis movitého vybavení v části vily Karla Čapka na Vinohradech, jehož výsledkem bude kompletní inventář všech hodnotných předmětů. Plzeňské pracoviště NPÚ zase spolupracovalo na obnově bytu Willyho a Gertrudy Krausových v Bendově ulici, který navrhl Adolf Loos; interiér bude přístupný veřejnosti a bude využíván ke kulturním akcím.

Usedlost v Radimi: původní stavMnohem staršímu umění se věnovali odborníci z pracoviště v Českých Budějovicích během restaurování středověké vstupní brány kláštera ve Vyšším Brodě, během něhož byla objevena renesanční malířská výzdoba. Pozornost vzbudila také obnova gotického vzhledu tzv. Schirdingerova domu v Chebu, kterého se účastnili odborníci z pracoviště NPÚ v Lokti; dům si jako jeden z mála v Chebu zachoval středověké rozvržení průčelí a v roce 2014 získal zpět i původní barevnost doplněnou iluzivní rekonstrukcí zaniklých prvků. V případě pracoviště NPÚ v Josefově lze zase zmínit zásluhy o obnovu podsíňového roubeného domu čp. 41 v Radimi, který po částečném zřícení v roce 2008 koupila a dostavěla obec a zřídila v něm knihovnu a muzeum. Další podrobnosti o činnosti památkářů v jednotlivých krajích ochotně podají PR pracovníci územních odborných pracovišť NPÚ.

V roce 2015 bude Národní památkový ústav navazovat na úspěchy roku končícího a dále je rozvíjet. Po ukončení výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované započne už zmíněný projekt Velká hradozámecká inventura. Památky ve správě NPÚ připomenou při příležitosti 200. výročí Vídeňského kongresu významný rod Metternichů, spojený hlavně se západními Čechami, ale také napoleonské války a jejich vliv na české země a životní styl jejich obyvatel. Také k dalšímu významnému výročí, jímž je 600 let od upálení mistra Jana Husa, připraví hrady a zámky programy, které připomenou nejen tuto událost, ale i její souvislosti a důsledky – církevní reformy, husitské války a jejich hospodářské dopady.

Usedlost v Radimi po obnověPříznivci etnografie, lidové kultury a folkloru se budou moci v příštím roce připojit k oslavám dalšího výročí, 120 let od zahájení Národopisné výstavy českoslovanské, která se konala v roce 1895 na výstavišti v pražské Královské oboře. Představovala nejvýznamnější manifestaci českého národního vědomí prostřednictvím odkazu lidové kultury a předcházela jí tři léta přípravných prací a regionálních výstav. Výročí významných počinů si však připomenou i jednotlivé památky – například hrad a zámek Bečov oslaví 30 let od objevu relikviáře sv. Maura, kláštery Kladruby a Plasy výročí založení a zámek Náměšť nad Oslavou 450 let od renesanční přestavby. Národní památkový ústav se také letos zapojí do oslav Mezinárodního dne památek a sídel, v červnu se připojí k Víkendu otevřených zahrad, na podzim ke Dnům evropského dědictví i řadě dalších akcí. Západočeské památky budou hrát významnou roli v projektu 9 týdnů baroka, jenž je součástí akce Plzeň 2015 – evropské hlavní město kultury.

Odborná památková péče zrekapituluje výsledky své práce za posledních 25 let a zhodnotí aktuální stav památkové péče hlavně s ohledem na výročí prohlášení řady historických městských nebo vesnických sídel památkovými rezervacemi a zónami (1995) a také vyhlášením programu záchrany architektonického dědictví jako systémového řešení účasti státu na záchraně nejcennější části architektonického dědictví. V cyklu Materiály v památkové péči bude v roce 2015 věnována pozornost hlíně, a to pálené i nepálené, tedy i cihlám, hliněným omítkám, dlažbám, kamnům, pecím a cihelné architektuře, jako je gotika v Polabí a slezská gotika, novogotika, průmyslová architektura atd. Proběhne také druhý ročník Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro, tentokrát i s kategorií vyhlášenou na základě hlasování veřejnosti.