Významná vědecká konference experimentálních fyziků se uskuteční na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze

28. 8. 2017 8:04

Od 4. do 8. září 2017 bude Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze hostitelem XXXVII. mezinárodního sympozia týkajícího se interakcí elementárních částic (International Symposium on Physics in Collision).

Významná vědecká konference experimentálních fyziků se uskuteční na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT

Jde o významné setkání fyziků, kteří bádají v oblasti elementárních částic, shrnující klíčové výsledky dosažené v oboru v posledním období. Záštitu nad sympoziem převzala náměstkyně primátorky hl. m. Prahy prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.

Tématy důležitého pražského setkání více než 100 vědců budou elektroslabé interakce, fyzika Higgsova bosonu, kvantová chromodynamika, fyzika těžkých kvarků, fyzika těžkých iontů, neutrinová a astročásticová fyzika, fyzika za Standardním modelem a pokročilé technologie instrumentace experimentu.

Badatelským výsledkům v částicové fyzice z posledního období dominuje objev Higgsova bosonu. „Název konferenční řady – Physics in Collision – tj. fyzika srážky nebo fyzika ve srážce skutečně velmi přiléhavě charakterizuje podstatu bádání, kterému se experimentální fyzici věnují. Neboť právě obraz srážky elementárních částic vypovídá o jejich struktuře, vlastnostech a silách působících mezi nimi,“ uvedl Václav Vrba, CSc., z Centra aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI). Pro pozorování Higgsova bosonu bylo třeba uskutečnit a analyzovat řádově kolem 1015 proton-protonových srážek. Samotný objev Higgsova bosonu byl dosažen díky unikátním parametrům urychlovače LHC (Large Hardon Collider), který umožňuje dodávat svazky srážejících se částic o potřebné energii a luminozitě a unikátní instrumentaci experimentů ATLAS a CMS instalovaných v podzemních experimentálních halách urychlovačného tunelu.

Pracovníci Centra aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů FJFI se výrazně podíleli na vývoji a výstavbě pixelového detektoru ATLAS, který byl klíčový při objevu Higgsova bosonu. Členové řešitelského týmu FJFI jsou spoluautory příslušných vědeckých publikací. Ve spolupráci se českou firmou ON Semiconductor vyvinuli radiačně odolný proces pro výrobu senzorů, který tato firma dodává do pixelových senzorů pro ATLAS a za splnění zakázky ve vynikající kvalitě získala průmyslovou cenu CERN.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská je jednou z osmi fakult Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). V současné době má deset kateder. Fakulta byla založena v roce 1955 v rámci československého jaderného programu, hlavním cílem tehdy bylo školit inženýry pro jaderný program bývalé ČSSR. Postupně se činnost fakulty rozrostla na široké spektrum matematických, fyzikálních a chemických oborů. Dnes o ní můžeme mluvit jako o fakultě aplikovaných přírodních věd, neboť poskytuje vysokoškolské vzdělání s hlubokým matematicko-fyzikálním základem na tradičně vysoké úrovni. Vyznačuje se individuálním přístupem k jednotlivým studentům, je bezbariérová a díky svému technickému vybavení umožňuje studium i zrakově postiženým. Studenti se aktivně podílejí na práci kateder a vědeckých týmů, naučí se nejméně dva světové jazyky, důvěrně se sžijí s výpočetní technikou a jsou schopni velmi rychlé orientace v mezioborové problematice. Řada z nich absolvuje studijní pobyty na zahraničních univerzitách. Do praxe odcházejí absolventi FJFI všestranně připraveni, jsou to žádaní a vysoce úspěšní odborníci.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. – 100. místě, v oblasti  „Mechanical Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. – 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Praha patří k ekonomicky nejrozvinutějším regionům EU

22:29 Český statistický úřad: Praha patří k ekonomicky nejrozvinutějším regionům EU

Ekonomická situace se za posledních dvacet let zlepšila ve všech krajích. Ukazují to nejnovější data…