Hořec křížatý patří k nejvzácnějším rostlinám milovické stepi a jeho místní populace je jednou z největších u nás. Záchrana tohoto mizejícího druhu je jedním z hlavních cílů projektu návratu divokých koní.
„Nejvíce hořců se objevilo v aklimatizační ohradě, kde koně během zimy trávili první týdny svého pobytu v Česku. Dokonale přitom spásli hrubé porosty loňské trávy, pcháčů, kopřiv a ostružin, takzvanou stařinu. Právě spasení stařiny otevřelo prostor pro vzácné hořce, které ve vysokých travinách nemají šanci“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který koordinuje vědecký výzkum v lokalitě.
Výskyt hořců je v aklimatizační ohradě výrazně vyšší než v částech stepi, kde se divocí koně nepasou. Díky divokým koním se příroda obnovuje výrazně rychleji, než autoři projektu předpokládali. „Nečekali jsme, že se pozitivní změna pastvy divokých koní projeví již po několika měsících. První výsledky projektu výrazně předčily naše očekávání,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Ta na projektu spolupracuje s vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, z Jihočeské univerzity, z Univerzity Karlovy, z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, z Ústavu živočišné výroby, z Masarykovy univerzity a dalších institucí.
Překvapivé není jenom to, jak rychle dokázali divocí koně pozitivní změnu nastartovat, ale také to, v jaké lokalitě umožnili návrat vzácných hořců. „Aklimatizační ohrada se nachází v okrajové, nejméně hodnotné části celé lokality. Ještě před několika lety se tu nacházely vojenské budovy, později černé skládky a rostly zde jen plevely. Říkali jsme si, že umístěním aklimatizační ohrady, kde bude tlak koní na vegetaci nejsilnější, právě sem, nemáme co zkazit. Je fascinující, že koně dokázali k nepoznání změnit i takové místo – ze zarostlého rumiště je po necelém půlroce zahrádka plná květů,“ konstatuje Miloslav Jirků.
Na rozdíl od domácích zvířat divocí koně spásají především traviny, včetně agresivní třtiny křovištní, a nepožírají vzácné hořce, stejně jako většinu ostatních kvetoucích rostlin. Díky tomu v místní stepi znatelně přibývá nejen hořců, ale i dalších kvetoucích bylin, takž dříve jednotvárné vysoké trávníky se před očima mění v květnaté louky. Pastva zároveň výrazně tlumí zarůstání stepi křovinami a náletovými dřevinami.
Kromě květin se na pastvině objevil také zdejší nejvzácnější motýl, modrásek hořcový Rebelův a na mnoha hořcích již nakladl vajíčka. Hořec křížatý jeho jedinou živnou rostlinou, bez níž se nedokáže rozmnožovat.
Larvy modráska se nejdříve několik týdnů živí hořcem, poté však spadnou na zem, kde čekají, až je najdou mravenci a odnesou je do mraveniště. Zde housenky jeden až dva roky na mravencích parazitují, někdy dokonce požírají jejich vajíčka a larvy. Housenky totiž mravencům voní jako mravenčí larvy, takže je považují za své vlastní a krmí je. Dospělosti se přesto může dožít jen 10 až 20 procent motýlů. Modrásek, který vyleze z kukly uvnitř mraveniště však, na rozdíl od doby kdy byl larva, neumí mravence ošálit, takže jej hned po vykulení čeká závod o život. Nenajde-li rychle cestu z mraveniště, skončí v kusadlech mravenců. Kvůli své vazbě na stále vzácnější hořec křížatý a nezarostlá stanoviště je modrásek hořcový Rebelův v české přírodě vymírající, kriticky ohrožený motýl.
Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.
Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost.
O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
