„Je to skvělá zpráva a to hned z několika důvodů. Každé slůně přispívá k zachování tohoto ohroženého a zranitelného druhu, to především. Ale bylo by také skvělým dárkem pro návštěvníky naší zoologické zahrady. Lze si nyní jen intenzívně přát, aby vše dobře dopadlo,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.
Příběh zlínských slonů se začal psát v dubnu 2003, kdy zoo po dlouhých pěti letech jednání získala tři samice z jihoafrického Krugerova parku – devítiletou Kali, osmiletou Zolu a sedmiletou Ulu.
Původním záměrem zlínské zoo byl pouze chov slonic. Pro chov sloního samce by bylo nutné vybudovat samostatný pavilon i venkovní výběh, vzhledem k tehdejším prostorovým i finančním možnostem zoo to však nebylo možné. V souvislosti s plánovaným rozvojem zoo a celkovým obratem v chovu slonů v Evropě však v roce 2014 došlo k zásadní změně. Evropská asociace zoologických zahrad požádala o zapojení geneticky významných zlínských slonic do chovného programu, ať již přímo ve Zlíně nebo v jiném zařízení. ZOO Zlín se rozhodla přistoupit k umělé inseminaci slonic a v rámci připravovaného projektu Karibuni vybudovat největší vnitřní ustájení - rozloha 3 000 metrů čtverečních - pro slony v Evropě.
První krok k vytouženému slůněti přišel v roce 2014. Nabídku na spolupráci přijal Con Mul, odborník na chov slonů z nizozemského Ouwehands Dierenpark Rhenen. „Dva roky ošetřovatelé pod vedením Cona Mula pozvolna připravovali slonice na inseminaci. Trénink spočíval ve zvládnutí velkého množství cviků, které na sebe postupně navazovaly. Slonice tak byly postupně připravovány na všechny úkony, které jsou pro provedení inseminace nezbytné,“ prozradil Roman Horský, ředitel ZOO Zlín.
Jedním z nejobtížnějších úkolů bylo naučit slonice vstupovat do inseminačního boxu, zvykaly si na něj několik měsíců. Bylo nutné je naučit vcházet do něj, zůstat vevnitř, přivyknout na to, že se box za nimi zavře. To vše znamenalo přípravu na umělé oplodnění. Ošetřovatelé také slonicím pravidelně, někdy i několikrát denně, odebírali moč a krev pro stanovení hladiny hormonů a pohlavního cyklu slonic.
Vybrána byla jednadvacetiletá Zola
Adaptaci na box poměrně rychle zvládly slonice Zola a Ulu. Zoo tak mohla přistoupit k jejich vyšetření a monitoringu funkčnosti pohlavních orgánů. Toto vyšetření provedl tým německých odborníků z Leibniz-Institut für Zoo-und Wildtierforschung Berlín pod vedením Prof. Dr. Thomas B. Hildebrandta. Na základě provedených prohlídek a návyku na box byla pro umělé oplodnění jako první vybrána jednadvacetiletá Zola. Rozběhl se kolotoč každodenních odběrů krve a moči pro stanovení nejvhodnějšího termínu inseminace. Právě načasování inseminace je důležitým předpokladem její úspěšnosti. Neurčoval se však pouze den, ale téměř ideální hodina realizace umělého oplodnění.
První inseminace samice slona afrického na území České republiky proběhla 29. září 2016. Trvala pět hodin. Ošetřovatelé nejprve během tréninku navedli Zolu do boxu. Poté nastoupili němečtí kolegové a provedli samotný zákrok. Pro oplodnění slonice bylo dovezeno semeno z francouzské Zoo Beauval.
Za přípravou a úspěšnou realizací tohoto mimořádného projektu stojí nejen více než dvouletá náročná práce zlínských ošetřovatelů a zoologů, ale také úzká spolupráce s významnými odbornými institucemi v Nizozemí, Německu a Francii. „Neméně důležité bylo i zajištění finančních prostředků pro kompletní přípravu a provedení inseminace, které dosáhly výše přes jeden milion korun. ZOO Zlín je plně pokryla z vlastních příjmů,“ uvedl náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jeho kompetencí zlínská zoo patří.
Skvělá zpráva přišla v polovině ledna
Samotná inseminace znamenala teprve začátek celého procesu reprodukce. Velmi důležitý byl pro ZOO Zlín leden 2017. Právě v tomto období se dle provedených testů měla dozvědět, zda je slonice Zola březí. Z německé společnosti Hormone Laboratory Göttingen, která po celou dobu prováděla pro zoo rozbory vzorků moči, přišla v polovině ledna skvělá zpráva. „Potvrdila, že inseminace se zdařila a slonice Zola je již ve čtvrtém měsíci březosti. Pokud půjde vše podle předpokladů, slůně by se mělo narodit v létě příštího roku. Porod by probíhal ještě ve stávajícím pavilonu, který zoo pro tyto potřeby náležitě upraví. Prostor pavilonu bude paprskovitě rozdělen na tři samostatné části, aby každá ze slonic měla svůj vlastní prostor,“ sdělil Roman Horský.
V roce 2017 se však v rámci projektu Karibuni rozběhne ve spolupráci se Zlínským krajem výstavba prvního ze dvou výběhů pro slony v hodnotě 20 milionů korun. Sloni jej budou moci využívat již v roce 2018. I když tyto prostory nebudou ještě přístupny návštěvníkům, zoo jim díky nové vyhlídce nabídne pohled na novou část. V roce 2018 na výstavbu prvního výběhu pro slony naváže realizace další části chovného zařízení s podporou zřizovatele zoo, města Zlína. Do roku 2021 tak bude dokončena část I. etapy Karibuni. Celkové finanční náklady I. etapy budou činit 200 milionů korun, město Zlín se na spolufinancování I. etapy bude podílet částkou 60 milionů korun.
Na začátku léta 2017 ZOO Zlín seznámí zřizovatele a návštěvníky s podrobným generelem celé oblasti. Co se týká slonic Ulu a Kali, ošetřovatelé s nimi pokračují v dalším tréninku. Jako druhá je pro inseminaci připravována samice Kali. Pokud vše včetně vyšetření a monitoringu pohlavních orgánů bude v pořádku, umělé oplodnění Kali by mohlo proběhnout v první polovině roku 2017. ZOO Zlín také postupně shromažďuje materiál pro připravovaný dokument, který představí celý unikátní projekt reprodukce slonů afrických.
Co bude Karibuni
Karibuni, nejrozsáhlejší projekt zlínské zoo v celé historii, vznikne během nadcházejících let na nově získaných pozemcích o ploše plných 24 hektarů. Návštěvníky zavede do oblasti střední a západní Afriky a umožní jim během 30 až 40 minut poznat regiony uvedených oblastí. Rozhodující byla volba pohybu návštěvníků v této oblasti. Řešení počítá s třemi trasami, země - voda - země, které na sebe budou navazovat. Pozemní varianta bude zajištěna pomocí safari trucků, které jsou obdobou velkého nákladního automobilu s kapacitou až 70 osob. Vodní trasa bude realizována díky loďkám upevněným na řetězovém systému. Návštěvníci tak budou moci pozorovat mnohé druhy zvířat z bezprostřední blízkosti, a v některých místech by dokonce mohli být součástí jejich teritoria. Zoo počítá s tím, že projekt ponese vysokou edukativní hodnotu tematicky zaměřenou na faunu i na život v daném prostředí, a to vše v kombinaci se silným zážitkem.
Hlavní dominantou bude chovné zařízení pro slony odpovídající nejnovějším poznatkům a standardům chovu a rozmnožovaní afrických slonů. Mimo slonů se tato oblast stane domovem dalších zástupců africké fauny, a to primátů, šelem, afrických kopytníků a pravděpodobně i hrochů.
Psali jsme:
autor: PV
