Zlínský zámek o.p.s představuje architektonickou studii revitalizace zámku

12. 12. 2014 12:58

Obecně prospěšná společnost Zlínský zámek dnes v hlavním sále zlínského zámku představí veřejnosti komplexní architektonické řešení možné budoucí podoby a využití nejstarší budovy ve Zlíně. Návrh kompletní revitalizace zámku pochází z dílny zlínského architekta Pavla Míčka, který mu věnoval více jak rok své práce. Jeho návrhu předcházel stavebně historický průzkum zpracovaný Magistrátem města Zlína a také zadání pro jeho nové využití zformulované zadavatelem o.p.s. Zlínský zámek společně s městem.

Zlínský zámek o.p.s představuje architektonickou studii revitalizace zámku
Foto: Copyright 2014 Pavel Míček
Popisek: Návrh Zlínského zámku na komplexní revitalizaci objektu.

Vytvořená architektonická studie detailně popisuje plánovanou rekonstrukci interiéru a exteriéru zámku, ale také účelné využití atraktivních prostor pro další aktivity, které by měly přispět k oživení zámku a vytvořit z něj nové centrum dění kulturního a společenského života ve Zlíně. Tím by se mělo stát moderní městské muzeum s důrazem na architekturu.

Hlavní myšlenka nové podoby zámku podle návrhu architekta Pavla Míčka vychází z bohatství a velkého potenciálu města Zlína. „Mělo by zde vzniknout městské muzeum zasvěcené architektuře, které bude mapovat historii Zlína, jeho nejvýraznější osobnosti a obory, kterými Zlíňané prospěli městu samotnému, ČR i Evropě. Jsou to například systémy vzdělávání, průmyslový design, architektura nebo odkazy na cestovatelství,“ uvádí zástupce o.p.s. Zlínský zámek Čestmír Vančura. Muzeum by mělo poskytnout i prostory školám pro edukaci ve smyslu předávání informací o historii města.

K vytvoření muzea plánuje architekt Míček využít třetí, ale zejména čtvrté podlaží (prostor bývalého krovu), které by z tohoto důvodu mělo projít nejzásadnější změnou. Stávající střechu by tak mohl nahradit unikátní objekt moderní architektury, díky němuž zámek získá zcela novou, osobitou tvář. „Uvědomujeme si, že tato část navrženého architektonické řešení bude pro mnohé překvapivá a nekonvenční“, vysvětlil Čestmír Vančura.

Přechod mezi dávnou historií města a jeho budoucností by měly vyplnit aktivní dílny - ateliéry, situované do druhého patra zámku. „Šlo by o ateliéry designérů a snad i architektů a stavitelů, průmyslových inženýrů a jiných užitečných profesí, které dnes potřebujeme pro rozvoj vzdělání nové generace a rozvoj našeho města,“ doplňuje Vančura. V dalších částech zámku by potom měla mít své místo moderní restaurace, kavárna, společenský sál, sloužící rovněž jako obřadní síň, zážitkový hotel a již fungující Galerie Václava Chada.

Architekt Pavel Míček k návrhu vysvětluje: „Výsledná architektonická a prostorová koncepce je postavena na platformě poznání a pochopení vývojové struktury vlastní budovy. Vše, co se zdá nové, je koncentrací již obsaženého. Těžiště návrhu se tak opírá o genetický kód budovy, který v sobě zahrnuje pět set let starý vývoj“.

Cílem o.p.s. Zlínský zámek bylo připravit s městem a s vybranými odborníky kvalitní projekt, který vzácnou budovu vrátí do života Zlíňanů. „Společně jsme hledali promyšlené, komplexní a nadčasové řešení – z pohledu ekonomiky multifunkční využití prostor, z pohledu návštěvníka zážitek, poznání i komfort a z pohledu architektury řešení hodné pověsti Zlína“, vysvětluje Čestmír Vančura a dodává: „Především potřebujeme kvalitu, ne prázdnou atraktivitu, pózu. Rádi bychom přispěli k lepší budoucnosti našeho města, na kterém nám záleží, a dobře zužitkovali jeho potenciál. Potřebujeme, aby naše město rostlo, aby se sem lidé vraceli a noví zůstávali.“

Tuto myšlenku podporuje i Rostislav Koryčánek z Moravské galerie v Brně, který se podílel jako oponent studie na přípravě projektu. „Plánovaný koncept odráží jasný a sebevědomý signál jaký chce Zlín do budoucna být a já osobně v něm vidím výzvu ke spolupráci mezi Zlínem a Brnem. Návštěvníci Brna často chtějí tipy na další architektonicky zajímavé místa v okolí, a pokud proběhla revitalizaci zámku v této podobě, mohl by se Zlín určitě stát právě takovým atraktivním cílem,“ říká Rostislav Koryčánek a doplňuje: “Přístup, který Pavel Míček zvolil, je cesta, jak realizovat stavební rehabilitaci zámku, vyhodnotit a podtrhnout to nejzásadnější ze stavební historie zámku a přitom brát zadaný úkol jako základ promýšlení nejen dalšího využití zámeckého objektu, ale i jako výchozí bod proměny celého města. Města, které chce stavět svoji budoucnost na aktivitě a kreativitě svých obyvatel. Pokud se tedy politická reprezentace města Zlína rozhodne předkládaný návrh využít, může si být jistá, že se pouští nikoliv do rekonstrukce zlínského zámku, ale definuje novou budoucnost města.“

Zámek je majetkem Magistrátu města Zlína, který před více jak rokem pronajal prostory obecně prospěšné společnosti Zlínský zámek. Zástupcům města byla studie představena v závěru měsíce listopadu. „Tento návrh považuji za zajímavý počin, o kterém se bude určitě ještě diskutovat. Záměr rekonstruovat zámek je určitě krok správným směrem,“ říká primátor města Zlína Miroslav Adámek a dodává: „ Chci také poděkovat lidem Zlínského zámku o.p.s., udělali už pořádný kus práce a budova číslo 1. ve městě tak především díky nim znovu ožila.“

Společným cílem obou subjektů je, aby realizace projektu revitalizace zámku byla dokončena u příležitosti výročí 700 let od založení města Zlína v roce 2022.

Důležité mezníky novodobé historie zlínského zámku

2009 – ukončení provozu zámecké restaurace kvůli jejím nerentabilním provozním nákladům
2011 - anketa mezi občany o využití prostor zámku
2012 – stěhování Muzea jihovýchodní Moravy a Krajské galerie výtvarného umění do 14. a 15. budovy
2013 pronájem a zahájení aktivit Zlínský zámek, o.p.s.
24. 2. 2014 Zpřístupnění zámku široké veřejnosti, otevření nové Galerie Václava Chada
březen 2014 představení výsledků stavebně historického průzkumu
léto 2013 – zadání studie využití zámku
září 2014 – stěhování uměleckých souborů do prostor bývalé knihovny
11. 12. 2014 představení architektonické studie veřejnosti

Stručná historie zámku
V roce 1360 se objevuje první písemná zmínka o gotické tvrzi ve Zlíně, která má pozdějipůdorys písmene „U“. Postupně proběhlo několik přestaveb až do podoby renesančního zámku s uzavřeným půdorysem s arkádovým nádvořím. Ta byla počátkem sedmnáctého století přebudována při rekonstrukci a rozšíření paláce po třicetileté válce. V polovině devatenáctého století za vlády Habsburků došlo k dalším stavebním úpravám a začátkem století dvacátého pak vídeňský architekt Leopold Bauer zásadním způsobem zámek přestavěl. V roce 1929 kupuje zámek Tomáš Baťa a za 1 korunu ho postupuje na město Zlín a to ho o rok později pronajímá Baťovu podpůrnému fondu, který zde zřizuje klubový dům a kavárnu a otevírá tak zámek zlínské veřejnosti. Od roku 1958 zde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská galerie výtvarného umění.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministerstvo zdravotnictví: Reakce na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu

21:48 Ministerstvo zdravotnictví: Reakce na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu

Jednotlivá publikovaná zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bude Ministerstvo zdravotnictví (…