Zoologická zahrada Liberec v roce 2019 opět potvrdila svoji pozici jednoho z nejoblíbenějších turistických cílů v severních Čechách. Jejími branami prošlo přibližně 390000 návštěvníků, což by mohla být vůbec nejvyšší návštěvnost za posledních 20 let. „Na přesné číslo si ale bohužel budeme muset ještě chvíli počkat. V průběhu prosince došlo ke kolapsu vstupenkového a pokladního počítačového systému a my v tuto chvíli nemáme přístup k přesným datům. Na nápravě intenzivně pracujeme,“ vysvětluje ředitel David Nejedlo.
Důvodem vysoké návštěvnosti bylo zejména příznivé počasí, ale také zajímavé akce pro veřejnost, nový výhodný systém permanentek a v neposlední řadě i nové zvířecí přírůstky. Mezi zcela nové druhy, které obohatily libereckou kolekci chovaných zvířat, patří zoborožci hrubozobí, zoborožci temní nebo rajka královská. Všichni tito unikátní opeřenci našli domov v pavilonu tropů, který prošel v uplynulém roce částečnou rekonstrukcí. Rok 2019 byl v liberecké zoo ale bohatý i co do počtu narozených či vylíhlých mláďat. Mezi ta nejvzácnější z nich patří bezesporu sourozenci lvů berberských, kteří přišli na svět začátkem května. O měsíc později se zahrada radovala z nových mláďat orlosupů bradatých. Poprvé v celé stopatnáctileté historii se totiž podařilo odchovat rovnou dvě ptáčata v jedné sezóně. Chovatelsky významný byl ale i odchov kriticky ohroženého gibona bělolícého či ohroženého kočkodana Dianina. „Jsem velice rád, že se liberecké zoo daří naplňovat své poslání a že se svým chovem podílí na záchraně vymírajících druhů. Jen v roce 2019 u nás přišlo na svět celkem 86 mláďat. Nejvíce z nich bylo opět na úseku kopytníků, a to například ve stádu ohrožených sambarů skvrnitých, urialů bucharských, oslů somálských nebo žiraf Rothschildových“, dodává zoolog Jan Hanel.
Významné ochranářské úspěchy liberecká zoo ale zaznamenala i na poli in-situ ochrany přírody. Terénní pracovníci zahrady se podíleli na boji proti černému obchodu se želvovinou a želvími vejci na indonéském ostrově Berau (výchovně od Bornea). Ve spolupráci s tamní státní správou spálili veškeré výrobky z želvoviny v oblasti a pomohli dostat za mříže jejich dealery a prodavače, kteří s touto nelegální činností i přes opakované výzvy nadále pokračovali. V roce 2019 se Zoo Liberec také podílela na vzniku nového ochranářského projektu na záchranu zeber bezhřívých. Čeští odborníci pod vedením libereckého zoologa Luboše Melichara v létě 2019 podnikli expedici do Ugandy s cílem zmonitorovat početnost zbývající populace zeber bezhřívých ve volné přírodě a následně před vědeckou obcí vystoupili s překvapivými závěry. Potvrdili výskyt zeber bezhřívých i v místech, kde je nikdo nečekal. V přírodní rezervaci Pian Upe zdokumentovali další populaci čítající několik desítek jedinců. Výsledky expedice tak dávají naději, že by se hrozbu vyhubení těchto vzácných zeber mohlo podařit odvrátit. S koncem roku 2019 liberecká zoo také úspěšně dovršila a zakončila své předsednictví celosvětové ochranářské kampaně s názvem Silent Forest (Ztichlý les), v rámci které usilovala o záchranu ohrožených zpěvných ptáků v oblasti Indonésie. Ke kampani se během jejího dvouletého trvání připojilo dalších 250 zoologických zahrad z 32 zemí světa a realizačnímu týmu kampaně složenému převážně z pracovníků liberecké zoo se podařilo nashromáždit finanční prostředky ve výši přibližně dvanácti milionů Kč. Ty jsou v plné výši využity na realizaci konkrétních ochranářských projektů v Indonésii, mezi které patří například stavby 3 záchranných center pro pěvce na ostrovech Jáva, Sumatra a Nias, ochrana pralesa či výzkumné aktivity mapující početnost zbývajících populací zpěvných ptáků ve volné přírodě.
Zoo Liberec také prošla náročným a tvrdým dvoudenním kontrolním šetřením Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jejímž členem je již od roku 1993. I díky zmiňovaným chovatelským úspěchům, terénním ochranářským projektům, propracovanému systému vzdělávání a erudovanému týmu pracovníků se liberecké zoo podařilo své členství v asociaci obhájit a na dalších sedm let si udržet své místo mezi moderními a respektovanými evropskými zoologickými zahradami. EAZA kontrolní tým však také poukázal na některé dílčí nedostatky v zastaralých expozicích a patrnou podinvestovanost areálu. To jsou věci, které zoo musí během oněch sedmi letech napravit.
Rok 2019 se ale měl stát v historii zoo výjimečným především díky plánovaným oslavám stého výročí založení nejstarší zoologické zahrady v tehdejším Československu. Zoo již s předstihem připravovala celou řadu programů, tematických akcí pro veřejnost a návštěvníky a připravila unikátní kolekci propagačních suvenýrů. O to větší překvapení a rozruch způsobily překvapivé poznatky badatelů, kteří nalezli nové historické prameny dokládající, že rokem založení zoo nebyl rok 1919, ale již 1904. Zoo Liberec tak v uplynulém roce místo jubilejní stovky slavila rovnou výročí sto patnácté. Z počátku nepříjemná zápletka ale nakonec zvýšila zájem o zoologickou zahradu možná více než samotné plánované sté výročí a o kuriozních oslavách v Liberci se rázem dozvěděla celá republika. Jedním z dárků, které si zahrada ke svému výročí nadělila, bylo strategické rozhodnutí o rozšíření areálu zoo o nové více než desetihektarové území s pracovním názvem Údolí ohrožené divočiny. Tento smělý plán nakonec posvětili i liberečtí zastupitelé a ještě tentýž rok město Liberec schválilo a začalo pracovat na změně územního plánu.
V průběhu celého roku se pracovníkům zoo podařilo realizovat také několik významných rekonstrukcí a areál zoo oživit novými prvky. Rozsáhlými úpravami prošel například pavilon tropů, kde byly vybudovány zcela nové voliéry pro nové druhy ptactva. Pro zvýšení komfortu návštěvníků během prohlídky přibylo v areálu zoo několik nových krytých zákoutí a vyhlídek, které je uchrání před deštěm i prudkým sluncem. Mezi ně patří zbrusu nové vyhlídky u antilop koňských, mravenečníků velkých a sambarů skvrnitých, ze kterých mohou návštěvníci pozorovat tato zvířata z bezprostřední blízkosti bez jakýkoliv rušivých bariér. Novinkou z loňského roku je také tzv. ZOOKINO, ve kterém liberecká zoo promítá dokumenty o chovaných zvířatech a svých terénních projektech ve světě. Ve vstupní hale do zoo také „vyrostl“ tzv. Strom biodiverzity, který symbolizuje spolupráci, sounáležitost a pomoc. Korunu stromu zdobí na pět stovek svítících lístků, vyrobených z foukaného českého křišťálu. Svůj unikátní lístek s vygravírovaným jménem může získat každý, kdo chce zahradu podpořit ve zvýšení její ekonomické soběstačnosti.
„Všem příznivcům, sponzorům a návštěvníkům, kteří si k nám našli v roce 2019 cestu a přispěli na provoz a rozvoj naší zoo, mnohokrát děkujeme. Jen díky jejich podpoře můžeme naplňovat naše poslání a chránit ohrožené druhy a biologickou rozmanitost na naší planetě,“ dodává David Nejedlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
