Soud zahájil jednání formalitami, například kontrolou totožnosti Anderse Breivika. Asi hodinu se četla obžaloba, která vyjmenovala všechny oběti včetně detailů toho, co jim Breivik provedl, kde a jak je zabil. Nejčastěji šlo o děti narozené začátkem 90. let, některým se při vraždění díval do očí, další zabil na útěku. Breivik se tvářil velmi spokojeně a když mu zástupci obžaloby přišli potřást rukou, vypadalo to, že má pocit, že mu gratulují k jeho krvavému činu. Obžalobu přijal s klidem, jen se čas od času pousmál při čtení jmen obětí a popisu toho, co jim provedl. V obětech se našlo i šest kulek a přes hodinu přítomní u soudu poslouchali jen to, která kudy do těla vletěla a co napáchala.
Svědci z řad neonacistů
Breivik má čtyři právníky, asi nejznámější je Geir Lippestad, který je členem sociálnědemokratické Norské strany práce, která byla sama cílem útoků. V minulosti už zastupoval i neonacisty v případu vraždy ghansko-norského chlapce v roce 2001. Lippestad předem varoval, že to, co bude Breivik říkat, může značnou část veřejnosti šokovat. Zároveň hodlá předvolat svědky z řad neonacistů a mnozí Norové se proto bojí, co u soudu zazní. Může se totiž ukázat, že extremismus je mnohem rozšířenější, než si lidé dosud mysleli.
Protichůdné znalecké posudky o svéprávnosti
Breivik začne vypovídat až zítra a bude na to mít přibližně pět dní. Pak se do konce dubna plánuje soud zabývat pumovým útokem v Oslu a od května pak střelbou na ostrově Utøya. Až v červnu těsně před koncem soudu přijdou na řadu expertní posudky týkající se Breivikova duševního zdraví. Poté se ještě bude čekat na vynesení rozsudku. Soud má k dispozici dva protichůdné psychiatrické posudky – podle jednoho je Breivik nesvéprávný a proto nemůže nastoupit do běžného vězení, podle druhého je naopak za své činy odpovědný. Psychologická zpráva tedy bude zřejmě to nejdůležitější, co u soudu zazní a také rozhodne o trestu. Je také možné, že první zprávu zpochybní sami její autoři. Přiznali totiž, že pracovali pod neuvěřitelným tlakem událostí a že tragédie mohla ovlivnit jejich práci.
Anders Breivik loni 22. července nastražil nálož před úřadem norské vlády v centru Osla, při jejímž výbuchu zemřelo 8 lidí. Později na táboře sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utøya postřílel 69 lidí. K oběma činům se Breivik přiznal, vinu však odmítl a uvedl, že jednal v sebeobraně ve jménu boje proti multikulturalismu a islamizaci Evropy.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Breivik" count=&
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ava
