Novinářka z Ruska: Češi ve skutečnosti komunisty u moci nechtějí. Jen tím rebelují

„Víte, když jsou ruské volby, chodím k nim, zajímá mě, co se tam děje, jelikož tam žije část mé rodiny. Mrzí mě, stejně jako řadu mých krajanů, že jsme se dosud nemohli voleb zúčastňovat i tady v Česku – když tu žijeme,“ posteskla si úvodem šéfredaktorka Pražského expressu.

Jasno má i v tom, koho by volila a naopak, kdo by její hlas ve volbách rozhodně nedostal. Jak ale s úsměvem předesílá, v tom, koho by volila, nemůže ale být zas tak objektivní. „Můj manžel totiž kandiduje za Hlavu vzhůru!, takže pro mě je jasné, komu bych lístek do té urny vhodila. Bohužel, zatím se mě ještě tyto volby netýkají. Věřím ale, že všechny ostatní, které přijdou po novém roce, už ano,“ vysvětlila Irina Šulc.

Jak dodala, svůj hlas by nikdy ale nedala Úsvitu přímé demokracie a Tomio Okamurovi. „Když slyším, co ta strana prosazuje, jaký postoj zaujímá vůči cizincům, tak by pro mě byla tato volba naprosto nepřípustná. A musím dodat, že i pro většinu zde žijících Rusů, se kterými se setkávám,“ řekla ruská novinářka ParlamentnímListům.cz. Dodala, že většinu lidí z jejího okolí totiž velmi zneklidnilo to, když si měli možnost přečíst návrhy cizineckého zákona, na kterých před časem – ještě před vstupem do politiky – právě Tomio Okamura spolupracoval s Petrem Gazdíkem (STAN - TOP 09).

„On možná ten Okamura viděl jednou někde nějakou Ukrajinku, jak dostává sociální dávky a hned to paušalizoval, že to tak dělají všichni. To ale není pravda. Je tu řada cizinců, kteří jsou pro Česko přínosem. A je třeba s nimi počítat, vždyť legálně jich tu žije 450 tisíc – a to opravdu není málo. Podle mě má česká společnost obrovský potenciál, aby mohla nacházet investory – ale zatím ho neumí pořádně využívat. I to se změnou toho zákona snad může změnit,“ domnívá se Irina Šulc.

Podle ní dosud zákony v Česku cizince spíše diskriminují. A jen o kousek lépe na tom bude Česko po uvedení nového zákona, který začne v roce 2014 platit. Mimo jiné totiž umožní cizincům u nás dvojí občanství. Jako problém však vnímá i to, že se politici na toto téma, a to dokonce i přes výzvy Pražského expressu, nechtějí vyjadřovat. „Cítí, že by to bylo nepopulární. Proto si já osobně vážím Jany Bobošíkové, která se nebála říct, že podpoří volební právo občanů, kteří zde žijí, i když pocházejí z jiných zemí. My jsme jako médium proto rozhodnuti, že dáme podporu, třeba i v kampani, každému, kdo dá najevo, že podmínky cizinců se tu zlepší,“ řekla šéfredaktorka ruského zpravodajského týdeníku se zprávami o Česku.

Je třeba začít přemýšlet o tom, zda budou moci i cizinci hlasovat

Vyjmenovala pak situace, nad kterými běžný občan příliš nepřemýšlí, ale mohou být skutečně značně nepříjemné pro lidi, kteří přijdou z ciziny a chtějí se v naší zemi trvale usadit. „Vždyť nebylo možné rozhodovat a hlasovat ani na regionální úrovni třeba o tom, kdo bude starostou v obci, v které ti cizinci, často s rodinou, dlouhá léta žijí, hlasovat například o vybudování školky v okolí nebo odvozu odpadků od domu. Žiju tu 15 let, musela jsem opakovaně dokazovat, že žiju řádným životem, ale přesto jsem možnost cokoli ovlivnit neměla – proto si vážím toho, když se objeví názor, že je třeba to měnit,“ uvedla dál Irina Šulc pro ParlamentníListy.cz.

„Naštěstí se od nového roku mění alespoň zákon o státním občanství, i když nijak radikálně, jak se mohlo zdát, takže věřím, že se hodně lidem uleví. A vzhledem k tomu, že i my, Rusové, budeme moci mít obě občanství, bude to pro nás znamenat v případě zájmu někdy možná až volební maraton – budeme-li se chtít zapojit do voleb v obou státech. Ale opravdu to vítáme a jsme za to vděčni. Vždyť jak už jsem uvedla, mnozí – přesto, že tu žili dlouhá léta a byli skutečným přínosem, platili tu daně, nemohli celé roky k volbám tady jít – i když se rozhodovalo i o nich,“ posteskla si Irina Šulc. Podle ní lidé, kterým bude umožněno zapojovat se i do rozhodování ve svém okolí, jsou schopni odměnit českou společnost svými aktivitami. Rozhodně prý nebudou pasivní, ale budou se snažit o to, aby se žilo lépe. Poznamenala, že po Novém roce to bude znamenat také to, že se zřejmě značně rozšíří například i počty Vietnamců, kterým se Česko stane jejich skutečným domovem i podle úřadů.

Rusové v Česku prý fandí bloku Hlavu vzhůru! a straně TOP 09

Irina Šulc přiznala, že, podobně jako před první přímou volbou prezidenta, jejich týdeník pořádá anketu mezi rusky mluvícími občany a svými čtenáři na téma: Koho by volili a proč? Výsledky mají být známy kolem 20. října - tedy ještě před termínem předčasných voleb. „Zatím mezi mými krajany vede opravdu blok Hlavu vzhůru! a také TOP 09 Karla Schwanzenberga, tak uvidíme,“ naznačila možný výsledek.

A jak se dívá na to, že například v anketě ParlamentníchListů.cz zvolili čtenáři jako nejsilnější stranu svých sympatií komunisty?

Češi ve skutečnosti komunisty znovu k moci nechtějí - jen prostě dávají najevo odmítnutí

„Já, jak mám možnost za ty roky, co zde žiju, Čechy pozorovat, tak si nemyslím, že by oni skutečně chtěli návrat ke komunismu, ale hlasují pro KSČM proto, že tím chtějí vyjádřit odpor proti všem – tedy těm stranám, které dosud vládly. V Rusku, když byly v roce 2006 volby, byla na volebních lístcích kolonka, která šla zaškrtnout a znamenala, že si volič nepřeje žádnou ze stran, tam napsaných – že je proti všem. Pravdou je, že ta kolonka už v dalších volebních lístcích nikdy nebyla – ale řekla bych, že to je trochu podobné,“ udělala malé srovnání Česka a Ruska. Připomněla i to, jak je v Rusku těžké založit novou stranu a prosadit se s ní – a tak i tam sedí v „dumě“ někteří stále stejní lidé.

„Ona když vznikne nová strana, může se jí stát, že ji úřad nezaregistruje, a pak nemá šanci se ve volbách ucházet o hlasy. Stalo se to v minulosti například Pirátské straně – kvůli tomu, co značí její název,“ vysvětlila šéfredaktorka Pražského expressu.

Když se v minulosti ParlamentníListy.cz zajímaly o to, koho by Rusové žijící v Česku chtěli za prezidenta, ukázalo se, že zdaleka nebyli tak jednotní, jak se kuloárově proslýchalo. Někteří chtěli na Hradě Karla Schwarzenberga, jiní Miloše Zemana. A jak jsou spokojení s tím, jak to dopadlo?

„No, na to musíme udělat zase anketu – to jste mě inspirovali,“ reagovala Irina Šulc. Na to, zda třeba rusky hovořícím lidem žijícím v Česku nevadí zásahy Miloše Zemana do politiky, měla pak jednoduchou odpověď: „Vždyť Klaus zasahoval do politiky přece také, myslím, že to je normální.“

Pád Nečase? To jsme sledovali, bulvární informace zajímají asi každého...

Závěrem nemohla chybět otázka na to, zda u Rusy zajímalo to, co se dělo od června kolem české vlády. „Sledovali jsme to, samozřejmě – vždyť to byly dost bulvární informace, které zajímají asi každého. I u nás v Rusku jsme v minulosti něco trochu podobného řešili s jedním ministrem obrany – ale tady to přece jen skončilo hodně vážně. Trochu mě proto mrzelo, že ta média, která fungují v Rusku a nemají tady třeba zástupce, kteří by tu žili, o tom přitom informovala jen jako o okrajové záležitosti. Aféra, která končí pádem vlády, je dle mého vždy poměrně důležitá,“ uzavřela Irina Šulc.

Legálně pobývající cizinci ze zemí bývalého Sovětského svazu na našem území (k 31. březnu 2009)

Arménie – 1.937 osob, Ázerbajdžán – 366, Bělorusko – 4.075, Gruzie – 751, Kazachstán – 3.612, Kyrgyzstán – 571, Moldávie – 11.203, Ruská federace – 27.777, Ukrajina – 133.570, Uzbekistán – 2.235. (Zdroj: Cizinecká policie)

Týdeník Pražský express vychází v ruském jazyce, v nákladu 4000 kusů.