Odborář: To je válka, ministře Hegere. Přijdou protesty a generální stávka

Problém je v nařízení vlády, které má začít platit prvním dubnem tohoto roku. Pokládané je za nařízení, nevycházející z názorů a zkušeností odborníků, nýbrž postavené ryze na politice.

„Ústava ukládá státní správě, aby garantovala všem občanům stejnou dostupnost úplné a kvalitní zdravotní péče a zajištovala fungování veřejného zdravotního pojištění, ze kterého se tato péče hradí. Státní správa může část svých úkolů přenést na územní samosprávu, ale ne na soukromý subjekt. Tyto skutečnosti dávají jakémukoliv reformování veřejného zdravotnictví pevný rámec, který nesmí být porušován,“ řekl k tomu ParlamentnímListům.cz prezident Svazu pacientů Luboš Olejár.

Podle něj se Ministerstvo zdravotnictví, do jehož kompetencí uvedené povinnosti patří, odchyluje od Ústavy ČR již delší dobu a v poslední době jeho ignorování ústavy dosahuje vrcholu.

„Vždyť zajištování dostupnosti zdravotní péče, za kterou spolu s kraji odpovídá, a jejíž úplnost musí garantovat zákon, svěřuje cestou vyhlášky zdravotním pojištovnám, kterým to nepřísluší, a dává jim úplnou libovůli, jak tuto dostupnost omezit. Připravená vyhláška především umožňuje libovolně redukovat počet smluvních zdravotnických zařízení a drze to vydává za záruku dostupnosti. Lživost takového tvrzení vyplývá z toho, že pacient, který má k nejbližšímu lékaři nebo lékárně hodinu jízdy autem, nemá právo si na špatnou dostupnost stěžovat,“ varuje dále Olejár.

Copak má každý auto? Nebo bude schopný se v akutním případě někam sám dopravit?

Ve své kritice směrem k novinkám ve zdravotnictví se pak Olejár dále nezastavuje ani před vlastní úvahou. „U ministra Hegera se projevuje postižení, které je zřejmé z utkvělé představy, že pacient je odpovědný občan, a proto bydlí nedaleko centra, má po ruce auto, nejlépe s řidičem a má peněz nazbyt, takže si zaplatí a bude přednostně ošetřen. Proto se asi ministr Heger nerozpakuje vypsat „povolené“ doby čekání na ošetření. Ty jsou zřejmě určeny k tomu, aby se někteří pacienti, kteří nezaplatí navíc, ošetření ani nedočkali. Kdyby měli být ošetřeni všichni, kteří to potřebují, tak proč až po čekání? Jestli tedy mezitím neumřou?! Ptali jsme se, až možná pochopili. Za vším je asi záměr vyvolat dojem nedostatečnosti veřejného zdravotnictví a usnadnit dokončení zločinného záměru zprivatizovat všechno, díky čemu je zdravotní péče dosud obstarávána za rozumnou cenu,“ vyjadřuje obavy prezident Svazu pacientů.

Chystají se prý protesty i generální stávka

I proto, jak uvedl pro ParlamentníListy.cz , se plánují protesty, jež by měly toto rozhodnutí zvrátit. Jak vysvětlil, jelikož nebylo zmiňované nařízení vlády konzultováno ani s odbory, Lékařskou komorou či pacientskými organizacemi – budou všichni apelovat na další jednání. „Pokud nedojdeme k nějaké dohodě, budou protestní akce před Ministerstvem zdravotnictví, do kterých se zřejmě zapojí i studenti a akademici. Ve hře je i zahájení příprav na dvoudenní generální stávku,“ uvedl dále Olejár pro ParlamentníListy.cz. Termín, kdy by se generální stávka, o které se mluví v souvislosti s reformami již od loňského roku, měla uskutečnit, však prý stanoven není. V úvahu by prý ale mohly přijít dny na konci března.

Podle Olejára přitom již nyní je zdravotnictví u nás zprivatizováno více, než je zdrávo. Aby však mohli jeho majitelé těžit větší zisky, snížilo ministerstvo i předepsaný počet lékařů zajištujících v nemocnicích péči o ležící pacienty a také požadavky na jejich kvalifikaci. „To všechno je v rozporu s posláním sloužit občanům, které státní správa má. Ministr Heger svými zákony, vyhláškami a lhaním de facto vyhlásil válku pacientům. Je na nás, abychom dali najevo, že již toho máme dost,“ říká Olejár.

Na Bulovce o "novinkách" vědí již své...

Varování Luboše Olejára potvrdil zkušeností z praxe před několika dny ParlamentnímListům.cz i poslanec a primář II. Interní kliniky v nemocnici Na Bulovce, Jiří Koskuba (ČSSD).

„Začala reforma, ve které se dává veškerá moc pojišťovnám, aby stanovily síť zdravotnických zařízení. I když já jsem levičák, socialista, snažím se na věc dívat racionálně, z hlediska praxe, nikoli politicky. A tak vím, že tady u nás je ve zdravotnictví rozdílný pohled na to, kdo za tu síť zodpovídá. A mně nepřesvědčíte o tom, že by to mělo být jinak, než je. Že by totiž ta hlavní role měla patřit státu. Je to u nás dáno historií, patří to k civilizované Evropě. Jenomže - všimněte si, že pan ministr stanoví tu síť poněkud jinými opatřeními, než bychom si představovali – tedy časovou dostupností,“ uvedl svůj pohled na současný vývoj v nemocnici Koskuba. Ten totiž musí pravidelně každý víkend řešit to, kam uložit pacienty, pro které nemá – kvůli rozšíření spádové oblasti – volná lůžka.

Blesk z čistého nebe - zrušení Vysočanské nemocnice a tisíce nových pacientů

Doslova katastrofou se pro Nemocnici Na Bulovce totiž stalo rozhodnutí zdravotních pojišťoven, které padlo k 30. červnu loňského roku. K uvedenému datu se totiž bez nějakého varování či přípravy rozhodlo o tom, že skončí akutní lůžková péče ve Vysočanské nemocnici.

„A mávnutím kouzelného proutku to tedy k tomu poslednímu červnu v 15.00 hodin skončilo a v 15.01 hodin tuto péči převzala tehdy ještě Fakultní nemocnice Na Bulovce. Bez toho, že by se zde něco navýšilo, nebo že by se dal nějaký prostor na to se jinak připravit. Je to důkaz toho, že žádné ministerstvo v poslední době absolutně nebuduje racionálně síť zdravotnických zařízení. Tím se totiž na nás navalil nový spád. A ne nepatrný - takřka 60 tisíc lidí – a tedy možných pacientů. Jenomže systém poskytování lékařské péče se mezitím nijak nezměnil. Ani ti praktičtí lékaři tu nikde nepřibyli. A už vůbec se nezačali starat o klienty 24 hodin denně. Nepřibyl ani žádný ambulantní specialista… nezměnilo se dokonce ani chování těch pacientů, nepřibyla žádná pohotovost. Pouze se ve vysočanské nemocnici zrušila interní a chirurgická lůžka včetně ARO. A logicky ti nemocní přešli na naši nemocnici. Jenomže, jelikož u nás tady na klinice ani ve špitále nepřibyl ani pelíšek, tak to obecně řečeno dopadlo tak, že my v době ústavní pohotovostní služby od tří odpoledne do sedmi do rána máme dvojnásobný počet ambulantních pacientů a naše lůžka jsou přecpaná. Lidé leží na nouzových lůžkách a na chodbách. O nějakém komfortu pacienta se tím pádem nedá vůbec hovořit,“ říká k jádru celého problému primář a politik Koskuba.

Co znamená, že akutních lůžek je nadbytek?

A i on v reportáži podotkl, že možná to někdo může vnímat jako to, že je k ministerstvu a zdravotním pojišťovnám krutý. Ale přesto i on se musí ptát na vysvětlení toho, co znamená věta: Akutních lůžek je nadbytek.

„Jak kde?! Na nás to zkusili a dopad je ten, že když vás vezmu na pokoje, tak zjistíte, že ze čtyřlůžkových pokojů se staly šestilůžáky, z dvoulůžkových pokojů jsou čtyřlůžkové. Mé přirovnání, že na počátku 21. století Státní nemocnice na Bulovce připomíná opravdu spíše polní nemocnici u Verdunu po nezdařené ofenzívě, odpovídá silně realitě. A zdánlivě to nikoho nezajímá. Nás ale ano, musí. Protože naši klienti, postaru pacienti, tu opravdu nejsou spokojeni. A je to logické. Jestliže někde někdo zruší 80 nebo 50 lůžek, nemáme ani přesné údaje, tak i když vezmeme v úvahu to, že tam i část pacientů byla zbytečně, tak na našich 73 akutních a 27 následných lůžek na mém pracovišti je najednou ta poptávka po hospitalizaci podstatně větší. A přestože už máme na hraně průměrnou ošetřovací dobu, tak my ty lidi musíme někam uložit, protože oni jsou kupodivu, když je sem přivezou, věřte, opravdu nemocní. V některých případech odložení, ale to je kapitola zcela jiná…Co tedy těmi úsporami sledujeme. To bylo jejich cílem opravdu toto? Jestli toto je standard, tak jsem hrdý, že jsem se vždy proti takzvaným standardům stavěl,“ popsal Koskuba skutečnost.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.