Tuzemští provozovatelé lodí na Labi jsou zoufalí, protože jim úplně krachuje živnost. „Vodní doprava u nás je díky absenci vodní cesty ve schizofrenní situaci. Zatímco ostatní lákají na různé marketingové akce, my jsme nuceni zákazníkům omílat, že je uspokojíme, až jestli naprší a neuschne. Takže vlastně stále odmítáme lukrativní zakázky a snažíme se zmírnit naše ztráty provozem na německých kanálech a Rýně. Abychom sanovali ztráty, prodáváme lodě, šrotujeme kapacitu," odhaluje pro ParlamentníListy.cz situaci v tuzemské říční dopravě jednatel rejdařství Evd s. r. o. Lukáš Hradský.

Mají v tom prsty různé lobby

„Každá tuna, co jede na severozápad Evropy po železnici, cinká eurem. Cinká v Berlíně, ale ne v Česku. Všechny realizace totiž vezou německé dráhy. To je velká lobby s obrovskou silou. Další lobby je německý chemický průmysl. Všechny dovozy a vývozy do a z chemiček na Labi jsou o deset až patnáct procent levnější po vodě, než po železnici či kamiony. My je však po vodě nejsme třeba v létě schopni zajistit. Nedávno jsem si vyfotil loď s nízkým ponorem, co vezla kolem tisíce tun nákladu. To je třiačtyřicet kamionů, řidičů, motorů. Na lodi s motorem osm set koní pluli dva lidé. Vždyť to je ekonomie i ekologie v jednom. Nesnižujeme náklady ani ekologickou zátěž, ale mzdy, což se Němcům líbí," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ČSSD a dlouholetý kapitán v říční dopravě Jaroslav Foldyna.

Podle Foldyny je smutné, že Labe je mezinárodní řeka a z poválečných smluv máme umožněn přístup k moři, na jehož základě nám do roku 2026 patří k užívání část přístavu Hamburk, ale moc se toho nevyužívá. „Investovali jsme do vybudování řeky první třídy v uvozovkách od Přelouče do Střekova obrovské peníze. Je tam šestadvacet plavebních komor včetně Vltavy. Řekněme, co jedna komora, to dvě miliardy korun. Nevyužíváme to, protože nám chybí minimálně jedna plavební komora v Děčíně, aby se zboží dostalo z a do republiky. To by se mělo změnit, přístup k moři si zasloužíme," doplnil.