Debata o problematice systému vyplácení poslaneckých náhrad v posledních dnech opět ožila. Do hledáčku novinářů se kvůli zneužívání náhrad dostal Libor Ambrozek. KDU-ČSL se tak po dlouhých měsících objevila na titulních stránkách českých deníků, byť způsobem, jaký by si zrovna nepředstavovala.

Poslanecké náhrady v současné podobě jsou paušálně vyplácené částky. Poslanci tedy nemusejí vykazovat kolik korun a za co utratili, náhradu dostanou vždy ve stejné výši. Konkrétně se to týká položky nezdanitelných náhrad na reprezentaci a stravu a nezdanitelných náhrad na dopravu. Tyto paušální položky dosahují výše až 43 300 korun, pokud má poslanec kancelář nebo byt ve vzdálenosti větší než 250 km od Prahy. Avšak vedle toho si mohou poslanci účtovat i peníze za další služby, jako odborné a administrativní práce či ubytování, které už musejí být podloženy smlouvami. Poslanci rovněž mají nárok na bezplatnou hromadnou dopravu a na proplácení letenek při jednání parlamentu nebo během služebních cest. Může tedy nastat situace - a nastává často - že poslanec pobírá paušální dotaci na dopravu v maximální výši, protože stálý pobyt má nahlášen ve vzdáleném regionu, přitom bydlí v Praze a případné výdaje za leteckou dopravu mu ještě navíc hradí Poslanecká sněmovna. Poslanec tak na vlastní bydlení vydá reálně směšně nízkou částku. Celá koncepce je legální a výše vydaných financí, ani účely k jakým byly vynaloženy, není nikým kontrolována. Oslovení zástupci lidu reagují na dotazy různě, v zásadě však vyhýbavě. Předsedkyně lidovců Michaela Šojdrová řekla, že nepochybuje, že náhrady plně využila. Pro poslance Bendu je zase obtížné rozlišit mezi tím, kolik vydal poslanec na jídlo pro domácnost a kolik v rámci funkce. Inu, poslanci to nemají věru jednoduché. Jenže obyčejný zaměstnanec, pokud jezdí na služební cesty a stravuje se na náklady zaměstnavatele, běžně náklady spojené s výkonem své práce vykazuje. Poslanci jsou od této povinnosti ušetřeni. Na výplatní pásce přitom jasně vidí, která položka je na co určená. Neplatí tedy, že zmíněné částky nelze od sebe odlišit. V poslancích tedy vítězí pohodlnost nad odpovědností. Z výroků politiků oslovených deníkem Právo vyplývá, že nikdo z politiků se nepozastavil nad tím, jak s penězi nevyužitými na daný účel naloží.