Přitom za zdravotní pojištění si platíme všichni stejně. „Nikdo takový systém nechápe. Na zdravotní péči je v republice určité množství peněz. Pravidla pro jejich rozdělení ale nejsou spravedlivá. Je to dané historicky špatně zavedeným systémem ministerstva. Výrazné rozdíly v úhradách za zdravotní péči již mají dopad na zdraví a kvalitu života. Ovlivňují dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Pokud porovnáváme šance lidí z Prahy na to, aby se dožili požehnaného věku, mají právě Pražané několik let k dobru, oproti nám ve Zlínském kraji. Vycházím z informací ministerstva zdravotnictví,“ uvedla Lenka Mergenthalová, krajská garantka TOP 09 pro oblast zdravotnictví pro ParlamentnílListy.cz. Mergenthalová je zastupitelkou města Kroměříž a primářkou oddělení místní nemocnice. Kandidovat bude do krajského zastupitelstva.

Na Zlínsku se topí v dluzích

Ve Zlínském kraji začínají mít nemocnice zásadní finanční problémy. Kumulují se totiž ztráty z předchozích let. A jeden z důvodu špatného finančního zdraví nemocnic mohou být právě nerovnoměrné úhrady od pojišťoven. „Nemocnice mají nedostatek hotových peněz, prodlužují se splatnosti vůči dodavatelům. Poskytují určitý typ péče, který je zaplacený méně než v jiných částech republiky. Přitom používají materiál nebo léky, které mají všechny nemocnice stejné. Ve Zlíně mají ztrátu za poslední čtyři roky 350 milionů korun,“ vysvětlila Mergenthalová pro Parlamentnílisty.cz. „Nemocnice, pokud dostane méně peněz, nemůže si dovolit investovat do přístrojů a zaplatit personál, na lepší diagnostické přístroje mohou zapomenout,“ dodala. S finančními problémy bojuje i nemocnice v Kroměříži a krizi začínají mít podle Mergenthalové i ve Vsetíně.

Koho platilo ministerstvo, měl se dobře

Ve fakultních nemocnice a dalších zdravotnických zařízeních, která jsou přímo řízená ministerstvem zdravotnictví, finanční problémy prozatím nemají. Alespoň to tvrdí ministerstvo zdravotnictví. I přes pokračující ekonomickou krizi a dopady memoranda o navýšení platů lékařů se míra zadluženosti nezvyšuje. Potvrdila to prý analýza efektivnosti hospodaření za rok 2011. Sledované nemocnice dosáhly v roce 2011 hospodářského výsledku před zdaněním 447 milionů korun. „Ministerstvo vnímá udržení finanční stability přímo řízených organizací v návaznosti na růst osobních nákladů, DPH a zvyšování kvality a kvantity produkce jako absolutní prioritu,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger a dodává: „Prostředkem k naplnění tohoto cíle bude další zefektivnění řízení veřejných zakázek, centralizace nákupů, restrukturalizace a koncentrace péče.“ Míra pohledávek po splatnosti se tu nezvyšuje a průměrné platy ve všech kategoriích trvale narůstají. Otázkou je, na jak dlouho. Ministerstvo totiž chystá další úspory v řádu stovek milionů korun v rámci transformace fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice.