Téměř všichni účastníci debaty z řad senátorů se vyslovili pro to, aby bylo právo na obranu se zbraní garantováno v Ústavě, respektive v Listině. U některých to ostatní kvitovali se zjevným překvapením, třeba u Jiřího Drahoše, nebo Václava Lásky, který byl před dvěma lety jedním z nejaktivnějších odpůrců podobné iniciativy.
V podstatě jediným, kdo se postavil jednoznačně proti návrhu, byl senátor ČSSD Jiří Dienstbier. A Česká televize do pořadu Devadesátka, který se senátnímu jednání věnoval, pozvala ze všech senátorů jediného – Jiřího Dienstbiera. Ten navíc nebyl konfrontován s obhájci užívání zbraní z řad občanského sektoru, kteří se jinak pořadu účastnili, ale pouze s moderátorem Tomášem Drahoňovským.
Ten hned na úvod připustil, že „vás tam nebylo mnoho, kteří by proti tomu návrhu vystupovali“ (senátor Dienstbier byl v celé debatě jediný – pozn. PL). Pak dodal, že si někteří povšimli, že Dienstbier v průběhu příspěvků oponentů dělal „vzrušená gesta“. „Takže asi je to věc, která vás nějakým způsobem zasahuje,“ nahrál mu.
Hovoří Zdeněk Koudelka, Jiří Dienstbier dal za ním průvod svému znechucení
Foto: Jakub Vosáhlo, PL.cz
„Do jisté míry mě to zasahuje,“ připustil Dienstbier. Jak probíhalo slyšení, jej nepřekvapilo, dorazili prý ti, kteří mají na držení zbraní největší zájem.
„Z čeho to vychází, proč těch lidí je tolik, jak si to vysvětlujete?“ zněl další udivený dotaz moderátora. Dienstbier si myslí, že těm, kteří za právo nosit zbraň bojují, šlo o to, aby jakýmkoliv způsobem dostali do Ústavy zmínku o držení zbraní. „A byť to tady pan Černý trochu relativizoval, tak od začátku bylo jasné, že ta úprava má za cíl bránit přijetí evropského práva,“ dodal.
Občan Pavel Černý, který na Dienstbiera neměl možnost reagovat, byl organizátorem petice předložené senátorům; oním „evropským právem“ pak byla nová směrnice EU, která výrazně zpřísňuje pravidla pro držení zbraní.
Dienstbier ale jeho snahu kategoricky odsoudil: „Právo na zbraň není základní lidské právo.“ V žádné mezinárodní úmluvě týkající se lidských práv podle něj není uvedeno, že člověk by měl právo na zbraň.
„To konstatoval i Ústavní soud,“ přitakal moderátor Drahoňovský.
Toto právo je podle Dienstbiera v západní civilizaci vyznáváno pouze v USA, kde je to ale z důvodu „historického kontextu“. A jak dodal, „s tím právem na držení zbraně jsou tam obrovské problémy“.
Pak protestoval, že to, co bylo v Senátu navrhováno, tak vůbec nebylo obsahem petice, která byla Senátu předložena, takže je otázkou, zda sto tisíc občanů, kteří petici podepsali, vůbec něco takového chce.
Pak zopakoval svůj argument z debaty, že připisovat k ustanovení, že každý má právo bránit svůj život, poznámku, že tak smí činit i se zbraní (což je podstata návrhu „zbraňové“ novely Ústavy), je zbytečné. Opomněl přitom, že v návrhu, který minutu předtím sám citoval, je definováno, že smí bránit život „sebe nebo jiného“.
Moderátor mu předestřel názor Pavla Černého (s vlastním komentářem „oni mají pocit“), že právo použít za zákonem stanovených podmínek k obraně svého života a majetku zbraň je tradiční, ale teď se objevuje trend k jeho podstatnému omezení, a proto by bylo vhodné dát garanci tohoto práva do Ústavy, respektive do Listiny práv. Dienstbier trval na tom, že právo na sebeobranu je dnes v Listině garantováno dostatečně.
Moderátor vyjádřil názor, že zastáncům novely jde možná o symbolickou garanci. „Ale je otázkou, jestli ty symboly nejsou nebezpečné,“ reagoval Dienstbier.
Moderátor mu k tomu přečetl z obrazovky názor občana obávajícího se, že v současné Evropě, kde v řadě zemí policie nezvládá řešit problémy vyplývající z imigrace a střetu kultur, bude legální držení střelné zbraně nutností.
„Je to vyjádření nějakého strachu,“ komentoval to moderátor s tím, že takoví lidé se zjevně snaží hledat ochranu ve zbraních. „Jsme šestá či sedmá nejbezpečnější země na světě,“ odmítl to senátor.
„Váš stranický kolega, tehdy ministr, Chovanec tady před několika lety říkal, že žádné uprchlíky přijímat nebudeme, kvóty neplatí a nebudeme uznávat ani dohodnutá čísla,“ přisadil si moderátor. I Dienstbier se po tomto vstupu podivil, jak to souvisí.
Psali jsme:
Podle něj sami petičníci uznávají, že současná česká zbrojní legislativa je hodnocena pozitivně. A navrhované usnesení ji podle něj nijak nerozšiřuje.
„A vůbec to nevylučuje výrazné omezení i v případě, že by se ta novela Listiny schválila,“ vzkázal senátor. Tím nejspíš narážel na to, že podmínky uplatnění práva na užití zbraně by stejně byly stanoveny zákonem, takže zbraně odmítající vláda by mohla ústavní garanci zpřísněním zákona v podstatě „vykostit“.
Jak dodal, podle dnešní úpravy můžete útočníka zneškodnit i nelegálně drženou zbraní, a když jej zabijete, nebudete potrestán za vraždu (pokud bude shledáno, že jste nepřekročil meze nutné obrany), ale jen za nelegální držení zbraně.
A na samotný závěr ještě zastánce novely varoval, že před směrnicemi EU je to stejně neochrání, protože zákon, který má upravovat podmínky užití zbraně, je podřízen právu EU, a pokud přijde jakákoliv bruselská směrnice, bude se muset podle jejích požadavků upravit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
