V Egyptě zemřely desítky křesťanů. Udeřili teroristé. V Sýrii dopadly na leteckou základnu Šajrát americké rakety. Spojené státy navíc varují, že jsou připraveny zakročit proti Severokorejcům. Vypovídá to něco o stavu světa?
Schwarzenberg podotkl, že základním problémem Evropy je klesající počet křesťanů. „Jak už jsem říkal dřív, já se neobávám mešit, já se obávám prázdných kostelů.“
Pozornost věnoval i Egyptu. Podle knížete bychom neměli zapomínat, že počet Egypťanů za několik desítek let významně narostl. Egypt má přes 90 milionů obyvatel. Egypt je velká země, která má podle Schwarzenberga také velké problémy.
Šarapatka připomněl roli Ruska. „Podle mého názoru se na Blízkém východě znovu rozdávají karty a zvýšená aktivita Ruska o tom jen svědčí. Svědčí o tom situace v Sýrii, ruské snahy v Libyi a v Egyptě to může pokračovat.“ Schwarzenberg dal sice Šarapatkovi za pravdu, přidal však jedno „ale“. „Problém je v tom, že Rusko nemá dost peněz na to, aby dokázalo efektivně pomoct Egyptu,“ upozorňoval čestný předseda TOP 09.
Ke slovu se dostal i Pelikán, jenž podotkl, že Egypt nechce být jen nějakou kolonií Ruska či Spojených států, ale chce být regionální mocností a je ochoten uzavírat různé koalice podle toho, jak se to hodí.
Útok na Sýrii byl vzkazem Američanům, soudí Šarapatka
Posléze hosté věnovali pozornost dění v Sýrii a americkému raketovému útoku. „Já chci věřit tomu, že to bude jen epizoda, chci věřit tomu, že ta motivace k útoku byla dána vnitropolitickou situaci v Americe,“ konstatoval Šarapatka.
Podle Schwarzenberga má ovšem celý problém více rovin. „Na jedné straně šlo o vzkaz na domácí scénu, ale na straně druhé je to vzkaz Asadovi, že překročil červenou linii, a třetí vzkaz byl Rusku, že je Amerika zpátky v Sýrii,“ řekl čestný předseda TOP 09.
V tu chvíli se důrazně ozval Šarapatka. „Já nevím, kde tady pan kolega bere jistotu, že útok provedl Asad. Provincie Idlíb je pod kontrolou an-Nusrá a zatím nikdo nemohl určit, kdo útočil. Když to město ovládá v podstatě al-Káida, tak to v podstatě nemůžeme zjistit,“ řekl Šarapatka.
Schwarzenberg si ovšem trval na svém. „My víme, že ty stíhačky vyletěly ze základny, která byla později bombardována. My jen nevíme, jestli ty syrské stíhačky shodily bomby s tím plynem nebo rozbombardovaly sklad, kde evidentně nějaký sarin byl,“ řekl bývalý ministr zahraničí.
Šarapatka znovu oponoval, že Trumpův útok byl podle jeho názoru spíše vzkazem domů, protože Rusové dostali informaci o útoku předem, díky čemuž mohli stáhnout své síly, a totéž mohli učinit i Syřané, takže dopad na jejich ozbrojené síly byl minimální.
Spojené státy podle Šarapatky sice šíří demokratické hodnoty, jenže arabský svět a jiný svět o to moc nestojí. Moderátor David Borek Šarapatkovi připomněl, že v Japonsku se to podařilo. „Dobře, v Japonsku se to podařilo, ale kde ještě,“ ptal se okamžitě Šarapatka. „V Německu,“ ozval se Schwarzenberg.
Když se znovu dostal ke slovu Pelikán, upozornil na to, že Západ se do konfliktu v Sýrii zapojuje už dlouho. „Kdy Západ nechal Syřany zabíjet se vzájemně bez vměšování? Západ jim tam dodává zbraně a cvičí jim tam specialisty, takže je otázka, do jaké míry nechal Syřany jejich situaci... Západ nikdy ten východ bez zasahování nenechává. Až se to někdy stane, tak uvidíme,“ zhodnotil situaci.
Kromě toho Pelikán doplnil, že aktuální spojenectví Ruska s Íránem je v podstatě pragmatické, protože Írán neměl ze svého pohledu dobré zkušenosti ani s Američany, ani s Rusy a Íránci si to dobře pamatují.
Nakonec došlo i na terorismus
„Teroristické akce se staly módou. Když vynalezl jeden nešťastník útok náklaďákem na Riviéře, tak to teď dělají i druzí. Dělají to různí psychicky narušení lidé,“ zaznělo z úst Karla Schwarzenberga, což znovu zvedlo ze židle Šarapatku.
„Já bych nesouhlasil, že to jsou psychicky narušení lidé. Jsou to nepochybně fanatici, kteří se zrodili z těch válek v Iráku a jinde. Prvním cílem útoku se stali Američané – 11. září. Jenže Američané jsou schopni se bránit, takže se náhradním cílem stává Evropa. My jsme příliš velkodušní,“ kontroval nezařazený poslanec.
Pelikán doplnil, že na Západě zapomínáme na jednu věc. Zapomínáme, že by dobře známý Islámský stát nemohl fungovat bez toho, aby měl nějakou elementární podporu zdejších obyvatel.
Na závěr diskuse Schwarzenberg uklidňoval, že v roce 2017 nestojíme na prahu třetí světové války. „Situace je nebezpečná, ale paradoxně ty jaderné zbraně brání agresivitě. Mocnosti vědí, že kdyby jedna strana použila jadernou zbraň, tak by tím mohla zničit nejen sebe, ale i celý svět.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
