Babišovy dotace? Teď bude zle. Ale ne pro něj. Brusel totiž ukázal prstem na Bohuslava Sobotku a na lidovce Jurečku. Máme neveřejný a šokující dokument

12.01.2020 4:44

EXKLUZIVNĚ Pokud se v posledních měsících hovoří o dotacích, pak se většina médií téměř s hodinářskou pravidelností obrací na premiéra Andreje Babiše. Vypadá to, jako by se předseda ANO personifikoval do převodů unijních peněz a vytvářel podivné tunely, jakými byl proslaven například mexický boss Joaquín Guzmán zvaný El Chapo. Jenomže ParlamentníListy.cz jako jediné získaly interní podklady nejen resortu zemědělství, které na kritice EU jednoznačně ukazují, že za výtky nenese odpovědnost Andrej Babiš, nýbrž někdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a jeho vládní kolega Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Babišovy dotace? Teď bude zle. Ale ne pro něj. Brusel totiž ukázal prstem na Bohuslava Sobotku a na lidovce Jurečku. Máme neveřejný a šokující dokument
Foto: Daniela Černá
Popisek: Bývalý premiér Bohuslav Sobotka

Anketa

Kdyby Milion chvilek uspořádal akci kousek od vašeho domu, co byste udělali?

hlasovalo: 30131 lidí
V září 2017 provedla Evropská komise (EK) auditní šetření, které mělo prověřit nastavení administrativních a kontrolních postupů pro přímé platby a vybraná opatření Programu rozvoje venkova. Bylo to v době, kdy byl 11. předsedou vlády České republiky sociální demokrat Bohuslav Sobotka a zemědělství řídil přerovský rodák Marian Jurečka z KDU-ČSL. V prosinci téhož roku vydala Komise předběžnou zprávu, ve které konstatovala nedostatky v kontrolním systému některých podmínek.

Jednalo se například o několik zjištění technického charakteru: kontroly takzvaného greeningu, administrativní lhůty při podávání žádostí nebo evidování typů zemědělských pozemků. Zásadním zjištěním byl údajný nedostatek v kontrole podmínky aktivního zemědělce. Charakteristiku tohoto pojmu vysvětlíme později, bude důležitá.

Česká republika podle EK pochybila v tom, že podmínku aktivního zemědělce kontroluje pouze ve vazbě na žadatele, tedy na IČO, ale ne ve vazbě na majetkovou a personální provázanost na další subjekty a jejich ekonomické činnosti.

Právě proti tomuto nařízení, které není zakotveno v legislativě republiky, se ozývá nejvíce odborných hlasů. „Nedává to totiž smysl,“ uvedl jeden z našich zdrojů. Také on dostane svůj prostor.

Ale zpět k Bruselu. EK tedy navrhla sankci za pochybení ve výši 10 procent z přímých plateb a 5 procent z dotčených plateb PRV, což za auditované období odpovídá částce zhruba 7,5 miliardy korun. Návazně na předběžnou zprávu poskytly české orgány vysvětlení a důkazy k provádění dostatečných kontrolních postupů a v červenci 2018 proběhlo bilaterální jednání. V průběhu 2. pololetí 2018 a části roku 2019 pak české orgány doplňovaly další požadované informace a podklady. Zdůrazněme, že to už vládu nad ČR třímá Andrej Babiš.

Až do této chvíle byla situace pro Česko celkem vážná. Jenomže přišel prosinec 2019, „kdy vydala EK závěrečnou zprávu, ve které snižuje původní výši sankce na přibližně 1,125 miliardy korun. I přesto EK na svém zjištění u podmínky aktivního zemědělce trvá," uvádí citované podklady, které máme k dispozici.

Logicky tedy můžeme konstatovat, že přes pravidelnou kritiku Babišova údajného dotačního podnikání to byl právě on, respektive jeho vláda, která dokázala argumentací a fakty snížit unijní sankce o téměř 6,5 miliardy korun.

Závěr EK o povinnosti kontrolovat propojenost žadatelů s ostatními subjekty však Česká republika, což se veřejně nevědělo, logicky odmítá. „Považujeme jej za výklad nad rámec legislativy. Naše kontroly zcela naplňovaly ustanovení předpisů, tedy sledovaly stanovené ekonomické aktivity (jako například provozování sportovních areálů nebo služby v nemovitostech), a u těchto subjektů pak byl kontrolován podíl příjmů ze zemědělství oproti ostatním činnostem. Sledování propojenosti není pro podmínku aktivního zemědělce stanoveno v žádném z právních předpisů.“

Anketa

Prospěla existence TOP 09 české demokracii?

4%
96%
hlasovalo: 26424 lidí
Nyní se zastavme. Argumentace, jakou ParlamentníListy.cz citují, totiž není argumentací mediální, nýbrž faktickou. V tuto chvíli bude nutné zmínit opakovaně užitý pojem „aktivní zemědělec“.

Statut aktivního zemědělce podle informací Státního zemědělského intervenčního fondu automaticky splňují žadatelé, u nichž celková částka přímých plateb, na které měli nárok (před uplatněním sankcí) v roce 2014 byla menší než 5.000 EUR. Za aktivního zemědělce jsou primárně považovány také subjekty, které prokážou, že zemědělská činnost je nezbytná pro zajištění jejich dalších činností v oblasti vědy, výzkumu, vzdělávání, výuky, zkušebnictví a hospodaření a správy majetku ČR. Prakticky se bude jednat například o školy, vzdělávací zařízení, zkušební ústavy... Fond bude v tomto případě vyžadovat doložení dokumentu o založení subjektu (např. zřizovací listinu).

Aktivní zemědělec je taktéž definován v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady. Nastavení této podmínky v ČR od roku 2015 znamená, že žadatelé zabývající se vybranými činnostmi v rámci provozování letišť, vodáren, stálých sportovních a rekreačních areálů, železničních služeb a služeb v oblasti nemovitostí, budou muset prokazovat, že roční částka přímých plateb, na které měli nárok v předcházejícím roce (před udělením sankcí), tvoří alespoň 5 procent jejich příjmů z nezemědělské činnosti za poslední uzavřené účetní období, nebo že jejich příjmy ze zemědělské činnosti tvoří alespoň jednu třetinu celkových příjmů za poslední uzavřené účetní období.

(z oficiálních informací pro žadatele SZIF)

Nyní zpátky k odůvodňování zemědělského resortu. Jak je vidět, ČR totiž nehodlá sedět s rukama v klíně. Redakce má totiž přístup i k postupu, jaký naše republika hodlá zvolit v případě, že EK bude i nadále trvat na ukládání sankcí.

„V dalším kroku požádáme o Smírčí řízení a výklad EK budeme rozporovat. Smírčí orgán je nezávislý na EK a jeho kompetencí je posoudit stanovisko členského státu vůči EK, a dát doporučení k případné úpravě závěrů auditu ještě předtím, než EK vydá konečné rozhodnutí o vyloučení částky z financování,“ píše se v tomto materiálu. To je ovšem jenom jeden z plánovaných bodů.

„V případě, že by ani po Smírčím řízení nedošlo ke změně postoje EK, je Česká republika připravena podat žalobu k Soudnímu dvoru EU,“ píše se v neveřejných textech. Dalo by se říct, že může jít o silácké prohlášení, aby se dělalo, že se něco dělá. Tak tomu ovšem v případě výtek ze strany EK není. ParlamentníListy.cz totiž získaly také „argumentaci“, jakou se Česká republika hodlá bránit.

Nařízení 1307/2013 k přímým platbám zavedlo pro toto programové období novou podmínku tzv. aktivního zemědělce. Tento předpis stanovuje, že od určitého limitu dotace (5000 €, cca 20 ha) se u každého žadatele musí prověřit, zda neprovozuje jednu z následujících ekonomických činností (tzv. negativních činností): provozování letišť, železnic, realitních služeb nebo sportovních areálů. Pokud je provozování některé z činností zjištěno, musí žadatel prokázat, že příjmy ze zemědělství tvoří alespoň třetinu jeho celkových příjmů. V opačném případě není aktivním zemědělcem.

Jenomže ani v tomto případě není argumentace na vodě. SZIF totiž kontroloval ekonomické registry, prověřoval ekonomické činnosti všech subjektů a vyžadoval auditorem ověřené účetní dokumenty, aby byl prokázán dostatečný podíl zemědělských příjmů. „V ČR se prokazování příjmů týkalo zejména velkých diverzifikovaných podniků. Malé firmy zpravidla žádnou z negativních činností neprovozovaly a nepodléhaly tak byrokratické zátěži dokládání auditorské zprávy. Přesto byly české úřady dlouhodobě kritizovány zemědělskými nevládními organizacemi a samotnými zemědělci za složitost kontrol a byrokratickou zátěž spojenou s tím, že zemědělci musí prokazovat, že zemědělsky hospodaří," stojí v analýze.

Tyto kontrolní postupy mimochodem EK nijak nezpochybnila. Nově však přinesla svůj výklad, že do posouzení měly být vzaty také subjekty propojené na žadatele, tedy i firmy, které se zemědělstvím nemají nic společného. „Výklad o propojenosti není zakotven v právních předpisech, nemá tedy žádnou oporu,“ konstatuje analýza. Nezávislý advokát, jenž v této souvislosti nechtěl být jmenován, tato slova potvrdil.

Obecně: nesmyslnost, neúčelnost a neopodstatněnost celé podmínky aktivního zemědělce potvrdil Evropský parlament, který inicioval vypuštění kontroly aktivního zemědělce z legislativy, a ČR od 1. 1. 2018 reagovala zrušením kontroly aktivního zemědělce v souladu s nařízením č. 2017 / 2393 (tzv. Omnibus). „Kromě smírčího řízení hodláme iniciovat i soudní řízení u Soudního dvora EU, abychom hájili princip, že povinnosti musí být zakotveny v legislativě, jinak je není možné vymáhat,“ píše se dále.

A nyní se vraťme na začátek. Přímo k prvnímu odstavci, kde jsme dali poslední měsíce vžité rovnítko mezi příjem dotací a Andreje Babiše. Ačkoli si některá média, jako například veřejnoprávní Rozhlas, zmírnění sankcí všimnula, zapomněla na to nejpodstatnější. ParlamentníListy.cz proto závěrem přidávají pointu, že „stejné zjištění, tedy absenci kontroly propojenosti, konstatovala EK i u dalších členských zemí“.

A koho měla na mysli? Tak třeba Polsko, Slovensko či Německo...

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

odklad

Dobrý den, hodně se teď řeší odklady do škol. Zajímalo by mě, proč v tomto směru vedeme? A jak se díváte na jejich zrušení, jak někteří navrhují? Máte dojem, že jsou zneužívány nebo je chyba jinde? Mám s odkladem zkušenost a přijde mi, že by jejich zrušení nadělalo víc škody než užitku. Děkuji za od...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vstupné 9000 Kč na Karlštejně. Otec rodiny v akci

13:14 Vstupné 9000 Kč na Karlštejně. Otec rodiny v akci

Výlet na Karlštejn může zruinovat rodinný rozpočet? Pětičlenná rodina zaplatí za vstupné i 9000 Kč. …