Kromě Klause přijal pozvání třeba Aleš Michl z bankovní rady ČNB, Eva Zamrazilová z Národní rozpočtové rady, ekonom Martin Slaný z pražské VŠE a expert Hospodářské komory Ivo Hlaváč. Sestavu doplnil předseda Purkyňovy společnosti profesor Štěpán Svačina.
„Zdravotnictví může dělat jen to, na co má peníze,“ uvedl debatu moderátor Roman Šmucler. Proto se válka dotkne i českého zdravotnictví, které bude muset řešit, kde sehnat peníze.
Hned na úvod někdejší moderátor nováckého Tabu naladil Václava Klause dotazem, jak odhaduje letošní hospodářský vývoj. „Neprognózujme,“ vyzval prezident.
Připomněl, že přesně před dvěma lety na začátku pandemie ekonomové predikovali zpomalení tempa růstu ekonomiky o 1–2 procenta. „Dokonce jeden brněnský docent odhadoval zpomalení na 0,2 procenta,“ uchechtl se Klaus. Realita byla taková, že vývoj ekonomiky spadl pod nulu. S touto zkušeností Klaus nabádá, ať se nesnažíme odhadovat budoucnost.
Také připomněl, že při minulé krizi jsme úrovně roku 2008 dosáhli až v polovině roku 2013. A současná situace je ve všech ekonomických ukazatelích horší.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Poté Václav Klaus zauvažoval, že ekonomie má mnoho společného s medicínou. Zejména to, že obě nemohou experimentovat a teorie v jejich oboru obvykle narazí na praktický život. Na to bychom neměli zapomínat.
Ekonom Martin Slaný z VŠE dodal statistiku o ukrajinské ekonomice, že žádná země na severní polokouli nemá za posledních 30 let takový propad hospodářské úrovně jako Ukrajina. „Ani balkánské země, kterými prošla válka,“ dodal.
„Ukrajina na tom už nemůže být hůř,“ souhlasil Václav Klaus. Ukrajina a Bělorusko na tom při rozpadu SSSR v roce 1991 byly zhruba nastejno, ale Ukrajina se nedokázala zvednout, zatímco Bělorusko „i přes šíleného Lukašenka“ (citát Václava Klause) jakž takž rostlo.
Psali jsme:
Nejvíce postiženo touto válkou ale podle Klause bude Rusko, a to i v horizontu několika desetiletí.
A v Evropské unii? „Nejhorší dopady budou podle mého názoru na Českou republiku,“ obává se prezident. Bude to vinou „blbé struktury naší ekonomiky“ a dalších věcí.
Fotogalerie: - Klaus v Lékařském domě
Michl k tomu připomněl, že v době, kdy všichni koukali na přelomu února a března na padající rubl, tak celkem výrazně padala i naše koruna.
Podle Evy Zamrazilové ale koruna byla trochu i obětí obav směřovaných vůči celému regionu. A příčinou je i chování v eurozóně. Evropská centrální banka totiž podle Zamrazilové přestala plnit svou roli strážce cenové stability eurozóny. Lije do ekonomiky peníze a my, kteří máme eurozónu jako největšího ekonomického partnera, na to budeme doplácet.
Ekonom Slaný ale připomněl, že česká koruna je v dlouhodobém měřítku stále nejstabilnější měnou v regionu. Vždy se po pominutí šoku vrací na původní hodnotu nejrychleji ze všech.
Maláčování skončilo
Václav Klaus se po udělení slova svým nezaměnitelným způsobem pustil do Zamrazilové: „Evičko, mně se zdá, že tou válkou tu došlo ke kvalitativní změně.“
Zlobil se prý před pár dny na bývalého guvernéra ČNB Singera, když vykládal, že v roce 1991 byla větší inflace než letos. „No to nebyla. V roce 1991 jsme po čtyřiceti letech potlačených cen je uvolnili, to nebyla inflace,“ vysvětloval profesor Klaus.
Pak se blýskl svým novým termínem „maláčování“ podle bývalé ministryně práce a sociálních věcí. „Kdokoliv někde žádá peníze, tak hned běžím, abych byla první v televizi, kde budu rozdávat,“ popsal tento fenomén.
Výsledkem je třetí největší deficit rozpočtu za sto let samostatného státu. „A je úplně jedno, co vykládají Fiala se Stanjurou, jak to zkrouhli. Třetí největší deficit za sto let historie našeho státu,“ zdůraznil Václav Klaus.
On sám v devadesátých letech nic takového nepřipustil, i když prý zájemců o „maláčování“ bylo i tehdy dost.
„A dnes jsme se dostali do fáze, že už ‚maláčovat‘ není z čeho,“ uzavřel svůj výklad o termínu, který si prý možná nechá patentovat.
Zamrazilová přispěla postřehem, že „ve věkové skupině těch žen, co sem utíkají, sedí české ženy svých šest či sedm let mateřské. A ty ukrajinské ženy na něco takového rozhodně nejsou zvyklé“.
Fotogalerie: - Před KACPU
A druhá její poznámka směřovala ke zdravotnímu pojištění. „Lékaři 30 let nejsou schopni říct, co je standard a co je nadstandard. Tady pořád platí to uvažování od ministra Plojhara, že zdravotnictví musí být zadarmo,“ rozčilovala se.
Připravila si srovnání, že česká domácnost vydává 4 procenta za zdravotnictví, ale za alkohol, kouření i dovolené 5 procent.
A ptala se, kdy jindy než teď bychom měli prosadit, aby se do toho zdravotnictví dostala nějaká spoluúčast.
Podle Klause je ale tragický omyl snažit se definovat, co je standard a nadstandard, protože toto vymezení se vždy bude měnit.
Nejlepším řešením by podle Klause bylo vytvořit osobní zdravotní účty a každý by si čerpal prostředky na péči ze svého účtu.
Duch Angely Merkelové...
Mnohem více jej ale v dalším průběhu debaty překvapily úvahy, kolik imigrantů je naše ekonomika schopna absorbovat a ve kterých oborech by se mohli uplatnit, o čemž se rozpovídal zejména expert z Hospodářské komory.
„Mně se zdá, že se tady vznáší duch Angely Merkelové a toho jejího ‚wir schaffen das‘. Já nechápu, kde to berete. Že Hospodářská komora uvažuje takto, to je neuvěřitelné. Já jdu volat Dlouhýmu, tohle není možný,“ chtěl vše řešit s prezidentem komory.
„Já si dovolím přijmout tu merkelovskou rukavici. V první fázi to zvládneme,“ trval na svém Ivo Hlaváč. Hovoří prý o ekonomice, kde je relativně hodně míst ve službách, v gastronomii. Jiná otázka je, jak zvládne třeba školství nápor žáků, a tak podobně, tam si na predikce netroufá.
Psali jsme:
Martin Slaný si při debatě poznamenal výroky několika diskutujících, že chybí lidé. Když se něco takového stane, tak je to podle Slaného vždy důsledek špatného zásahu státu.
A má obavy, že takové špatné zásahy budou naší ekonomiku teď provázet čím dál častěji. Pandemie a všemožné covidové ekonomické programy podle něj nadměrně posílily víru ve stát a tendenci obracet se na vládu a žádat, aby s tím či s oním pomohla. Exemplární ukázkou byly nedávné výzvy, aby vláda zasáhla do ceny pohonných hmot.
To vše mimo jiné znamená nárůst mandatorních výdajů státu. Historie přitom ukazuje, že jednou zvýšené mandatorní výdaje už se nesníží.
Já viním Hospodářskou komoru...
„My říkáme – zrušme suroviny z Ruska; ale co teda budeme dělat?“ zeptal se Roman Šmucler. A ani tento dotaz Václava Klause neuspokojil.
„Opusťme už tu rétoriku centrální plánovací komise. Ta ekonomika nějak reagovat bude. Proč to chcete vědět, pane docente, to jsou nezajímavé otázky,“ kroutil hlavou.
Zajímavou, a přímo klíčovou otázkou pro Klause je, zda uprchlíci z Ukrajiny jsou pracovní silou. Hospodářská komora si myslí, že ano, Klaus se obává, že nejsou.
„Nejsou, a jestli jim budeme krkolomně hledat nějaká zaměstnání a stavět se na hlavu, tak to stejně fungovat nebude,“ obává se.
„Přijdou na to nějaké peníze z EU,“ upozornil předseda Purkyňovy společnosti Štěpán Svačina. A Klaus se vedle něj chytil za hlavu a musel se napít. Pak profesor Svačina neuspěl ani s přirovnáním k Marshallovu plánu, kterým byla podpořena Evropa po druhé světové válce.
„Marshallův plán, to byl podle mnoha ekonomů jen veliký humbuk a velké PR, to se Američanům vždycky dařilo,“ nesouhlasil Klaus vehementně.
To ovšem nebylo nic proti jeho rozčílení nad plány Hospodářské komory, jaké všechny sektory nám tu Ukrajinci zachrání. „Musíme usilovat o to, aby v příští vteřině skončila válka a aby se ti lidé mohli vrátit domů. Jestli si tohle neřekneme jako první, tak myslím, že se pohybuju v blázinci,“ nabádal Klaus.
„Já viním Hospodářskou komoru, že takto uvažuje,“ protestoval nad úvahami, že si naplníme naše supermarkety levnými ukrajinskými prodavačkami.
„A nějaké snění o tom, jak si tu naplníme naše vědecké ústavy ukrajinskými Ph.D. doktory, tak to je hrůzná, elitářská koncepce. My máme úkol zajistit, aby se nějak přežila tato doba a aby tu mohli fungovat alespoň nějakým způsobem, ale cokoliv dalšího ne,“ předal mikrofon bývalý prezident.
Pak ještě rozverným bonmotem komentoval víru, že naší otevřené ekonomice pomůžou impulzy ze zahraničí: „Kdo chce skočit z letadla s padákem, tak by si předtím měl zkontrolovat, jestli ho má v pořádku.“
Slaný souhlasil, že je velmi neetické vůči Ukrajině jakkoliv kalkulovat s odlivem jejích mozků a nějaké lidi si „vyzobávat“. Jak doplnil, že přesně z tohoto důvodu je na tom ukrajinská ekonomika za posledních 30 let tak zoufale.
Pak hovořil o zkušenostech, jaké s migrací mají USA, země, která na imigrantech v podstatě stojí. I tam se ukázalo, že různé národy se asimilovaly různě. A na to je třeba myslet.
Klaus připomněl, že sami máme ekonomiku po covidu i jiných problémech v krizi. A to znamená, že máme omezenou možnost přizpůsobovat se novým impulzům. Jinak řečeno – náš padák rozhodně není v pořádku.
Potěšili jej aspoň Michl se Slaným svým záměrem postavit sochu prvorepublikovému ministru financí Aloisi Rašínovi, pod kterou by si každý mohl připomenout životní motto tohoto státníka – „Pracovat a šetřit“.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
