Janeček si uvědomuje ztráty blízkých, které lidem covid způsobil i zátěž na zdravotnický personál. Ale i tak si trvá na tom, že strach z nemoci je přílišný a ochranná opatření západních zemí excesivní a kontraproduktivní. „Covid není jediná závažná nemoc, i když je nová a nečekaná. Bohužel naše západní společnost není připravena se smířit se smrtí a bráníme se jí téměř za každou cenu,“ tvrdí Janeček a argumentuje tím, že drastická opatření ubírají lidem více let života než samotný virus.
Debatu o viru by dle něho neměli vést jen epidemiologové, virologové a jiní experti z tohoto oboru, ale také ekonomové, učitelé, sociologové, psychologové a jiní odborníci. A to proto, aby se našla tzv. účelová funkce, tedy jaký je při epidemii cíl. Zde Janeček kritizuje snahu minimalizovat úmrtí na covid bez ohledu na další dopady. „Někteří vědci, ať už vědomě či nikoliv, systematicky používají tuto, v důsledku destruktivní, účelovou funkci a mnohá jejich doporučení jsou, na první pohled možná paradoxně, neracionální,“ říká s odkazem na přitvrzovací iniciativu Sníh. Svůj příklad účelově dohání do krajnosti úvahou, že pokud by opravdu cílem byla minimalizace úmrtí s covidem, ospravedlňuje to každého zavřít na samotku. Proti tomu Janeček navrhuje, aby se maximalizovala jak délka života, tak kvalita. „Chránit před smrtí nestačí. S touto účelovou funkcí si uvědomíme, jak těžce obhajitelné je zavírat společnost a nutit některé lidi i živořit,“ říká. Je prý smutné, že ti, kdo si toto uvědomují, jsou pan na veřejnosti označeni za manipulátory, jako např. profesor Jiří Beran nebo lékaři Martin Balík či Lukáš Pollert.
Janeček argumentuje tím, že onemocnění těžce dopadá jen na zlomek nakažených. Narozdíl od vládních restrikcí. „Celá společnost je ničena fyzicky i psychicky, materiálně i duchovně. Dopady na zdraví jsou zásadní,“ varuje a odvolává se na studii ze Švýcarska, podle které, přestože švýcarská opatření jsou mnohem lehčí, vedla k signifikantnímu nárůstu deprese, zejména u mladých lidí.
Matematik vidí spojitost mezi tím, jak opatření působí na psychiku a na zdraví. Odvolává se na studie, které ukazují, že sociálně zapojení lidé jsou méně náchylní k úmrtí a že stres narušuje funkci lidské imunity. Vyjmenovává i další problémy, jako odloučení seniorů, nárůst domácího násilí, sebevraždy nebo narušení mezilidských vztahů. „V důsledku lockdownů dochází hlavně ke zdravotním problémům, omezení imunity a síly kvůli nedostatečnému pohybu a pobytu v přírodě. Zvyšuje se výrazně obezita, a to i u dětí. Mnozí lidé jsou donuceni zanedbávat prevenci, zdravotní péče je často odložená. Vitamín D, jehož vliv na obranu před různými infekcemi včetně covidu je prokázaný, chybí kriticky většině lidí a uzavírání se před sluníčkem kvůli různým omezením tento deficit ještě zhoršilo,“ varuje.
Fotogalerie: - Wehrmacht v Praze
Toto všechno se dle matematika nasčítá do zkrácení života celé populace, u některých i velmi výrazné. „Když sečteme všechny dopady na zdraví výše, dostáváme ztrátu života minimálně v řádu měsíců na člověka. Pokud by s covidem zemřelo 0,5 % populace s průměrným zkrácením života 10 let (realita je méně), dostáváme průměrné zkrácení lidského života o 10x0,5 % = 5 % roku, tedy 0,6 měsíce na člověka,“ kalkuluje Janeček a připomíná, že to je o řád méně. A také to, že ani drastická opatření nedokážou virus spolehlivě vymýtit, resp. mezi zeměmi s tvrdými lockdowny a s liberálním přístupem nejsou takové rozdíly. A co se týče ekonomických ztrát, pokud by jen zlomek nákladů na opatření šel do údajně podfinancovaného zdravotnictví a do prevence, zachránilo by se více životů než covid ubere.
Karel Janeček se také zaobírá otázkou, proč je to zrovna vyspělá západní civilizace, kde se excesivní opatření uplatňují. Prý kvůli tomu, že se strašit vyplatí. Ten, kdo straší, podle něho neriskuje, např. parazitolog Jaroslav Flegr. Janeček upozorňuje, že samotné strašení vyvolává zdravotní rizika, tedy již zmíněný stres, který má negativní vliv na imunitu. Nemluvě o tom, že strach a stres vyvolávají hysterické či agresivní chování. Naopak ti, kdo vybízejí k optimismu a mýlí se, riskují ztrátu prestiže. Varuje, že dlouho opomínaní virologové a epidemiologové mohou podlehnout pocitu vlastní důležitosti a kvůli svému úzkému zaměření nevidí širší následky.
Podle Janečka je k ospravedlnění přehnaných opatření zneužívána věda, i „jeho“ matematika. Upozorňuje, že současné modely postrádají jak kvantitu, tak kvalitu dat. „Výsledky takových modelů můžeme brát jako indikace možného vývoje, ale rozhodně bychom neměli na základě předpokladu jejich správnosti činit těžká až drastická opatření, jakými je například zavírání škol,“ říká otec tří dětí.
Kritizuje zejména práci matematického modeláře Jana Kulveita, jeho model je prý nespolehlivý. „Může přinášet velmi nepřesné a zavádějící výsledky z důvodu multikolinearity jednotlivých faktorů. Model navíc implicitně a neoprávněně předpokládá, že veškeré pozorované efekty jsou jen díky vládním opatřením, což může způsobit chybu záměny kauzality a korelace. Konkrétně závěr ohledně velkého vlivu uzavření škol je s velkou pravděpodobností zcela špatně,“ míní matematik a odvolává se na studie z jiných států.
„Upřímně jsem překvapen, že autor nemá obavu z možných praktických dopadů jeho analýz, protože problému případné špatné podmíněnosti modelu si při své odbornosti musí být vědom,“ dodává k oxfordskému expertovi, který prosazuje tvrdá opatření. Škody, které výpadek ve vzdělání způsobí, totiž podle některých studií mohou vést k podstatně delšímu zkrácení života v budoucnu.
I Janeček si uvědomuje, že nemocnice v současnosti praskají ve švech a v této souvislosti kritizuje vládu, že nevyužila v pravý čas příležitosti převézt pacienty do Německa, které nabízelo své kapacity. „Z morálního hlediska je těžké si připustit situaci, že nemůžeme zachránit lidský život z důvodu přeplněnosti. Je to obrovský problém. Nicméně na druhé straně nemůžeme vršit další chyby a způsobovat ještě větší ztráty života nejen na našich dětech,“ argumentuje Janeček.
„Musíme si uvědomit to, že záchrana životů není funkcí tvrdosti lockdownu, ale trade-off určité racionální míry cílených smysluplných omezení, které jsou celospolečensky přijatelné, na ochranu životů těch nejzranitelnějších, a možnosti normálně žít a minimalizovat dopady pandemie a omezení na životy nás všech. Tyto dopady se v míře úmrtnosti či zdravotních, ekonomických a sociálních problémů projeví až posléze, ale neméně dramaticky. Výjimečně a na chvíli může dávat smysl se omezit kvůli kapacitě nemocnic, ale dlouhodobě pouze přežívat není cestou,“ vysvětluje.
Fotogalerie: - Jmenování předsedkyně AV ČR
V závěru Janeček konstatuje, že situace je vážná a může být ohrožením pro lidskou civilizaci. Ale hlavně kvůli strachu, ne kvůli viru. Tento strach může být zneužit. „Čelíme riziku ztráty primární lidské hodnoty – svobody, a to i v rozvinutých zemích, nebo možná zvláště tam,“ obává se Janeček. Ale může to podle něho být i příležitost ke změnám.
Neracionální restrikce prý připraví o život více lidí než dokážou zachránit. „V minulosti jsme měli diktatury etnické, vojenské nebo třídní. Teď nám hrozí diktatura ve jménu vědy, diktatura ve jménu ochrany zdraví. Nenechme se, aby v nás byl uměle umocňován strach v zájmu prosazení tvrdších lockdownů zdánlivě na ochranu našich životů. Solidarita a vzájemná pomoc vždy doprovázely cestu ven z krize, zatímco umělá polarizace názorů, agrese nebo dokonce udávání otevírají dveře extremismu a připomínají nám dobu minulou, kam se rozhodně nechceme vracet,“ varuje miliardář a vyzývá, aby lidé byli schopni přijmout i smrt jako součást života.
„Snad všichni si přejeme, aby ztráty lidského života byly co nejmenší. Nicméně nesmíme a nechceme být slabí, chceme cvičit, chodit ven a být zdraví. Proto je důležité žít svobodně, zvyšovat svou odolnost a budovat svoji sílu. A být laskaví a ohleduplní k našemu okolí. A tvořit. Nemůžeme však a nechceme obětovat naši civilizaci a naše hodnoty za delší život. To radši ten kratší. Je totiž lepší krátký život ve cti, nežli dlouhý život v hanbě. A potom není racionální se bát,“ zakončil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
