Kauza muslimský šátek má silnou dohru: Šabatová má průšvih. Stejně tak má být řešena Česká televize

25.10.2018 16:00

KAUZA Nečekané vyústění má případ somálské uchazečky o studium, do něhož se hned na počátku v roce 2013 kvůli údajné diskriminaci spočívající v odepření možnosti nosit během výuky muslimský šátek vložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ředitelka dotčené školy podává na ombudsmanku žalobu z titulu ochrany osobnosti, přičemž se dožaduje omluvy a finanční satisfakce ve výši dvou milionů korun. Po úřadu Veřejné ochránkyně práv se odškodnění ve výši jednoho milionu korun za nesprávný úřední postup domáhá i samotná škola. A právní zástupce školy se chystá o nezákonném postupu Anny Šabatové vyrozumět předsedu Sněmovny a navíc podává k RRTV stížnost na Českou televizi, protože její způsob referování o kauze odpovídal definici fake news

Kauza muslimský šátek má silnou dohru: Šabatová má průšvih. Stejně tak má být řešena Česká televize
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová na setkání s občany ve Valašském Meziříčí

Veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové začíná téct do bot. Čím dál víc na povrch vyplouvají informace o tom, jak její úřad porušuje zásady nestrannosti při šetření a jak její jednání ohrožuje důvěru v její nezávislost a nestrannost. Toto konstatování je dokonce uvedeno v usnesení Policie České republiky, která vůči ombudsmance šetřila podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Policejní orgán sice došel k závěru, že šetření Veřejného ochránce práv ve věci údajné diskriminace somálské uchazečky o studium spočívající v odepření možnosti nosit během výuky muslimský šátek zvaný hidžáb nebylo provedeno nestranně, ale nezakládá trestněprávní odpovědnost, protože Veřejného ochránce práv nelze považovat za úřední osobu ve smyslu ustanovení §127 trestního zákoníku.

Anketa

Máte rádi Jarka Nohavicu?

93%
7%
hlasovalo: 16747 lidí
Na jásání to však pro Annu Šabatovou určitě není. Její vstup do kauzy nošení muslimského šátku na Střední zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze 10 bude pro ni mít další nepříjemné pokračování. Ředitelka školy Ivanka Kohoutová na ni totiž podává žalobu z titulu ochrany osobnosti, přičemž se dožaduje omluvy a finanční satisfakce ve výši dvou milionů korun. Po úřadu Veřejné ochránkyně práv se odškodnění za nesprávný úřední postup domáhá i Střední zdravotnická škola, a to ve výši jednoho milionu korun. „Důvodem pro rozhodnutí podat žaloby na veřejnou ochránkyni práv jsou závěry šetření Policie ČR, Městského ředitelství policie Brno, které prošetřovalo skutečnosti, na které jsem poukázal ve svém trestním oznámení,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz právní zástupce školy Radek Suchý.

Manipulace s důkazy a pochybnosti o nestrannosti úřadu

Zmíněné trestní oznámení podal na Annu Šabatovou pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a přečinu poškození cizích práv. Advokát byl přesvědčen, že Anna Šabatová při prověřování stížnosti somálské uchazečky o studium na Střední zdravotnické škole manipulovala s důkazy, nepostupovala nestranně a zasahovala do kompetence České školní inspekce. „Ačkoli Policie České republiky věc odložila s tím, že nejde o podezření z přečinu, závěry policejního šetření lze i tak považovat za zásadní a skandální. Víceméně totiž potvrzují, že ačkoli nejde o trestní čin, dala policie jak škole, tak ředitelce i mně samotnému za pravdu,“ domnívá se Radek Suchý.

Právní zástupce školy poukazuje dále na to, že z usnesení policie vyplývá, že ze strany ombudsmanky, jakož i ze strany dalších pracovníků úřadu, došlo k zásadním a závažným pochybením při šetření případu stěžovatelky Ayan Jamaal Ahmednuur. „A to k takovým pochybným postupům, která byla navíc zjevně úmyslná. Pokud tyto postupy nelze přímo označit za trestné, jeví se tyto postupy zjevně jako nezákonné; přinejmenším jsou tyto postupy v rozporu se základními zásadami činnosti veřejného ochránce práv, což zakládá důvodné pochybnosti o nestrannosti a nezávislosti ombudsmanky, jakož o nezávislosti a nestrannosti celého úřadu, v jehož čele stojí,“ konstatuje advokát Radek Suchý.

Tlak od ombudsmanky a neziskovek se podepsal na zdraví

Jednostranné angažmá veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se na více než pět let stalo noční můrou ředitelky Střední zdravotnické školy Ivanky Kohoutové. „O takovouto popularitu jsem nestála. Samozřejmě celá kauza měla dopad do mého osobního i rodinného života. Cítila jsem se ohrožena v zaměstnání. Přišlo mi to vše nespravedlivé a necitelné i vůči mým kolegům i žákům školy, protože za celou dobu působení jsem se snažila, aby škola měla tu nejlepší pověst a žáci dosahovali velmi dobrých výsledků a učitele měli dobré podmínky pro svoji náročnou práci. Ten tlak, který byl na mě vyvíjen veřejnou ochránkyní práv, některými neziskovými organizacemi, státními orgány, tiskem a některými dalšími médii i desítky a desítky probdělých nocí se podepsaly i na mém zdravotním stavu,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitelka Ivanka Kohoutová.

V nejvypjatějších obdobích dokonce musela opakovaně vyhledat lékařskou pomoc. „Tímto moc děkuji lékařům a sestrám Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Absolvovala jsem i nesčetná vyšetření. Psychosomatika se ozvala. Lidské tělo se „neošálí“. Jednou na počátku prázdnin jsem se ocitla i na koronární jednotce. Jsem ráda, že to nejhorší snad mám za sebou. Ale ty důsledky, ať již se týkají mě, nebo školy, mě vedly k tomu, abych dobré jméno školy i svoji osobní čest chránila proti, jak se ukázalo, nedůvodným útokům ze strany Anny Šabatové, soudní cestou. Již od prvopočátku jsem cítila, že se zde hraje o něco jiného. Pokud mohu, chtěla bych poděkovat rodině, svým kolegům a kolegyním žákům, dřívějším i nynějším, Radě školy a těm, kteří mě po celou dobu výše uvedeného martyria podporovali a drželi mi palce. Bez nich bych to těžko zvládla. Bohužel, setkala jsem se i s lidmi, kteří se báli říci svůj názor a čekali, jak to dopadne a pak se uvidí,“ poznamenává ředitelka Střední zdravotnické školy.

Hledaly se všechny způsoby, jak oslabit tvrzení ředitelky školy

Co o „nestrannosti“ Anny Šabatové prozradilo policejní šetření? „Stížnost A. A. Jamaal ombudsmanka řádně neprověřila, nepožadovala po jmenované doklad azylanta, nezjistila, zda se jmenovaná vůbec stala studentkou střední zdravotnické školy; nevyhodnotila objektivně dopis ředitelky školy z 13. 9. 2013, kde je zmínka o nepředložení dokladu o povolení pobytu v ČR,“ píše se například v policejním usnesení. Za nekorektní postup v rozporu s povinnostmi Veřejného ochránce práv počínat si nestranně se v usnesení považuje e-mail zaměstnance Kanceláře VOP Petra Poláka, v němž žádá právničku Organizace pro pomoc uprchlíkům Michaelu Cilli o sdělení, zda stěžovatelka předložila Střední zdravotnické škole doklady o oprávněném pobytu v ČR, přičemž výslovně uvádí, že jde o to oslabit tvrzení ředitelky školy, že si pozvala stěžovatelku do ředitelny kvůli chybějícímu dokladu azylanta.

Tímto důkazem, jak účelově a v rozporu s povinnostmi veřejné ochránkyně práv si Anna Šabatová počíná, to však nekončí. „Dále ombudsmanka vyzvala ředitelku školy, aby až do skončení případu nezveřejňovala výsledky jejího šetření, sama naopak již dne 28. 8. 2014 kauzu medializovala, činila jednoznačně exaktní závěry o nepřímé diskriminaci, aniž by měla k dispozici stanovisko ředitelky k obsahu zprávy veřejného ochránce práv z 2. 7. 2014; ředitelce zvolený postup oznámila e-mailem a tímto postupem ztížila včasnou obranu a dehonestovala dobré jméno střední zdravotnické školy a jejího statutárního orgánu a předčasně medializovala případ v rozporu s ust. § 20 odst. 1, 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů,“ uvádí se v policejním usnesení.

Šabatová musela vyvinout určitou míru občanské a lidské odvahy

Veřejná ochránkyně práv také ředitelce Střední zdravotnické školy zaslala zprávu o šetření stížnosti somálské uchazečky o studium, v němž navrhla změnu znění školního řádu, když původní i školní radou – na zásah inspekce – pozměněné znění nebylo v souladu s jejím právním názorem. V policejním usnesení se konstatuje, že to byl předčasný postup a že měla vyčkat na reakci školy. Ombudsmanka navíc v návaznosti na svoji zprávu ze dne 2. 7. 2014 zcela nezákonně vyzvala Českou školní inspekci, aby se do 30 dnů vyjádřila k pochybnostem ve svém postupu (ČŠI nevyslechla stěžovatelku) a jaká opatření byla přijata k nápravě, ač šetření veřejného ochránce práv se vztahovalo na školu, a nikoli na inspekci, jenž své šetření již uzavřela a v důsledku přímého zásahu ombudsmanky změnila způsob vyřízení stížnosti z nedůvodné na důvodnou.

Anna Šabatová k věci uvedla, že je velmi překvapena tím, že je podezřelá z nějakého trestného činu za skutky, které považuje za zcela souladné se zákonem a s mandátem veřejné ochránkyně práv. „Vnímá to jako do určité míry nepřiměřený nátlak na výkon funkce. Odkazuje na atmosféru, která panuje ve společnosti ve vztahu k příslušníkům muslimského vyznání a konkrétně i ve vztahu ke stěžovatelce Ayan Jamaal Ahmednuur. Bylo třeba vyvinout určitou míru občanské a lidské odvahy, aby zaujala to stanovisko, které zaujala, zejména v prvních týdnech byla zavalena stovkami nepřátelských e-mailů a to trestní oznámení vnímá jako součást tohoto nátlaku,“ popisují policisté ve svém usnesení, jak svůj postup ombudsmanka vysvětlovala.

Chybějící doklady jsou technikálie, ombudsmanku zajímal jen šátek

Na otázku, jakým způsobem měla ředitelka Střední zdravotnické školy ověřit totožnost uchazečky o studium, pak Anna Šabatová sdělila, že na takovou otázku nebude odpovídat, nebude rozvádět úvahy, jak to měla ředitelka udělat, neboť tento úkon patří plně do kompetence ředitelky. „To, že údajně stěžovatelka nebyla schopna v tu chvíli prokázat svoji totožnost, je zcela irelevantní ve vztahu k tomu, jestli došlo, nebo nedošlo k diskriminaci. To, o co tam šlo, je, jestli lze vnitřním řádem zakázat nošení šátku, nebo ne. Prokázání totožnosti je v předmětné věci pouze technikálie a to, zda mohla stěžovatelka Ahmednuur předložit dne 2. 9. 2013 tzv. průkaz azylanta, nebylo ověřováno. Od stěžovatelky si nechala popsat situaci a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o průkaz, a ne o šátek,“ stojí v usnesení.

O názorech a postojích ombudsmanky, která do úřadu nastoupila 18. února 2014 na šestileté funkční období, vypovídá i další část usnesení Policie ČR. K dotazu, zda by bylo možno hovořit o diskriminaci stěžovatelky, pokud by se nestala studentkou Střední zdravotnické školy, Anna Šabatová totiž uvedla, že by se také dalo hovořit o diskriminaci, protože antidiskriminační právo se vztahuje i na situace před přijetím. A nakonec to je podle ní ten důvod, proč je irelevantní, že neměla doklad. Veřejná ochránkyně práv prý ani na okamžik nezapochybovala o tom, že by se stěžovatelka nemohla pohybovat po území České republiky a studovat nějaké školy, spolupracovat s organizacemi, kdyby neměla povolení k trvalému pobytu.

Způsob referování České televize odpovídal definici fake news

„O nezákonném postupu ombudsmanky vyrozumím i předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a seznámím ho se závěry policejního šetření. S ohledem na úroveň a způsob, jakým bylo o kauze referováno Českou televizí, podávám na ni stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jsem přesvědčen, že ze strany České televize způsob referování o kauze odpovídal definici fake news.“ říká pro ParlamentníListy.cz právní zástupce školy Radek Suchý. Samotná kauza nošení muslimských šátků na Střední zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze 10 stále nebere konce. Věc nyní řeší Nejvyšší soud ČR, který bude rozhodovat o dovolání žalobkyně Ayan Jamaal Ahmednuur.

autor: Jiří Hroník

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

Hrozby

Obracím se na vás jako na zástupce této koalice. Odhlasovali jste, že je pro nás největším bezpečnostním rizikem ruský režim. Opravdu to tak je? Ruska se rozhodně nezastávám ani si nedělám iluze o tom, že nemá imperialistické ambice, ale v čem nás konkrétně ohrožuje? Myslíte, že by na nás zaútočilo,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vstupné 9000 Kč na Karlštejně. Otec rodiny v akci

13:14 Vstupné 9000 Kč na Karlštejně. Otec rodiny v akci

Výlet na Karlštejn může zruinovat rodinný rozpočet? Pětičlenná rodina zaplatí za vstupné i 9000 Kč. …