„Litva má s Běloruskem tradičně korektní vztahy, ale jsou tam body, které vyvolávají napětí, je to hlavně ta jaderná elektrárna Astravec. Ale největší obava, kterou má Litva, je, aby se Bělorusko nestalo součástí Ruska, to je pro ně noční můra,“ vysvětloval velvyslanec situaci v Litvě s tím, že doufá, že Rusko se nebude do obtížné situace v Bělorusku vměšovat.
Moderátor se dále ptal, zda je možné očekávat nové volby v Bělorusku. Korselt poznamenal, že: „V současné situaci asi těžko, protože sice tam jsou ty protesty, ale je vidět, že Lukašenko má situaci pevně v rukách. Všichni by si to přáli. Litevci k tomu také vyzývají, ale zatím to tak bohužel nevypadá.“
Čím to je? Kdo je Lukašenkovou oporou? Je to armáda? Dotazoval se moderátor. „Je to velmi pravděpodobně tak,“ řekl velvyslanec. Podle Korselta je litevská vláda plně na straně opozice proti Lukašenkovi a považuje opoziční vůdkyni Svjatlanu Cichanouskou za představitelku země.
Další otázkou bylo, zda lze do budoucna počítat s nějakou masivnější emigrační vlnou z Běloruska do Litvy. „Já si myslím, že počítá. Celou situaci komplikuje situace s covidem, protože Litva je v těchto věcech přísná, ale už teď dávají výjimky a dávají humanitární víza a jsou vyzíváni Bělorusové, většinou IT specialisté, ať prostě přijdou, že jsou vítáni.
Moderátor naznačil, že běloruští politici pracují se scénářem ruské invaze do Běloruska, a zeptal se, jak vážná je podle něj taková hrozba. „V Litvě to téma je, Litevci o tom hovoří, jako že to je největší nebezpečí.“ Když se ale moderátor zeptal, co by to vlastně znamenalo pro Litvu, tak velvyslanec odpověděl: „Teoreticky vlastně nic, protože ta ruská vojska v Bělorusku jsou stejně, ale prakticky by tato malá země byla ze dvou stran obklopena Ruskem, kterého oni se bojí.“
Moderátor dále pak připomněl projekt běloruské jaderné elektrárny Astravec, který je předmětem sporů mezi Vilniusem a Minskem. Jaderná elektrárna se nachází asi 35 kilometrů od litevského hlavního města. „Litevská pozice je taková, že to není ekonomický, ale politický projekt. Žádají o pomoc Evropskou unii. Hlavně podporu, co se týká bezpečnostních záruk.“
Litevský ministr zahraničí také zkritizoval EU za vlažný postoj vůči Lukašenkovu režimu a požadoval, aby evropské země zavedly sankce, stejně jako pobaltské země, připomněl moderátor. Korselt to poté vysvětlil, že se nejedná o ekonomické sankce, ale spíše o sankce symbolického významu, kdy je vysokým představitelům běloruského ministerstva vnitra, členům komisí i samotnému Lukašenkovi zakázán vstup do pobaltských republik. Sankce EU vůči Bělorusku by však už měly být podle Litevců ekonomické.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
