Vyčítáte Okamurově SPD, že obstrukcemi blokuje pandemický zákon?Anketa
Prezident USA Joe Biden vyjádřil podporu Ukrajině v případě jakékoliv agresivity Ruska. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho pozval na návštěvu do Kyjeva, a to v následujících dnech. „Svědčí to o tom, že situace z hlediska vyhodnocení o bezprostředním ruském útoku není taková, jak se v poslední době některými státníky, Severoatlantickou aliancí či jejím vedením uvádí. Samozřejmě, že je tam určité riziko, ale myslím, že Biden dobře ví, že k žádnému masivnímu útoku nedojde, a říkají to i představitelé Ukrajiny,“ řekl Jiří Šedivý.
Přítomnost cizích vojsk na Ukrajině by mohla nepříznivě přispět k destabilizaci světového dění a dát Rusku pocit ohrožení. „Myslím, že prezident Zelenskyj říká, co je realita. Severoatlantická aliance deklarovala, že žádná vojska ani přímou podporu na Ukrajinu nevyšle. A Zelenskyj říká to, co už v minulosti, že Ukrajinci s tím nepočítají a spoléhají sami na sebe,“ míní Šedivý.
Vyostření se může ukázat v oblasti Doněcka a Luhanska: „Můžeme předpokládat, že se bude dále destabilizovat situace vztažená k oněm dvěma republikám, které se hlásí nebo se snaží deklarovat jako nezávislé, a které byly předmětem sporů v minulosti. Tam se dá očekávat určité napětí a možná i jeho zintenzivnění. Na druhé straně stále platí, že debaty, zda Rusko zaútočí na Kyjev nebo někde v Oděse… myslím, že takové obavy jsou zatím neopodstatněné, i když je zcela zřejmé, že Rusko hraje tu hru vysokého napětí a nebezpečí provedení úderu na Ukrajinu,“ shrnul generál.
Rusko udržuje vysoké napětí
Co z udržování napětí může mít ruský prezident Vladimir Putin? „Tohle je pravděpodobně současně stavem, který udržuje napětí na vysoké úrovni. Je zcela zřejmé, že jedním z cílů, který ale pravděpodobně nebyl cílem primárním, je, aby se změnilo bezpečnostní uspořádání Evropy. To jsou ony požadavky, které před časem Putin poslal dopisem jak Spojeným státům, tak Severoatlantické alianci. Tedy, že se situace Severoatlantické aliance vrátí před rok 1997, což si myslím, že je realizovatelné. Nicméně udržováním vysoké úrovně napětí se bude snažit přimět ke konstruktivnímu jednání z obou stran, aby se našlo kompromisní řešení akceptovatelné pro Rusy a i pro NATO. Logicky podle mě bude pokračovat stále a půjde na maximum, kam až bude schopen jít,“ řekl Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Znovu tak narazil na dřívější vyjádření, že Rusko zajde tak daleko, nakolik mu to bude umožněno. „To samozřejmě stále platí, a je to logické. A platí to zcela evidentně i do budoucnosti,“ poznamenal. Rusko se často brání výroky, že hromadění vojáků a techniky u ukrajinských hranic je stále na území Ruska, a přesto je kvůli tomu terčem kritiky. Šedivý uvedl, že formálně je to sice pravda, ale je třeba vnímat dění s historickými zkušenostmi.
„Musíme se podívat, jaká je historie bývalého Sovětského svazu a Ruska jako následovníka. Vždy se nakonec při řešení jak v Sovětském svazu, tak následně v Rusku přistoupilo k použití síly, to je zcela zřejmé. A je to i jedna z obav, kterou NATO ústy generálního tajemníka prezentuje. Já si myslím, že dnes je i jiná doba. Musíme vytvořit podmínky, které zabrání, aby Rusko zneužívalo převahy vůči Ukrajině i vůči některým státům v Pobaltí,“ sdělil.
Jednotná pozice není vždy možná
Podle zkušeného generála bychom měli reagovat uvážlivěji. „Nebýt citliví na kdejakou dezinformaci, které posílají různými kanály. To ukazuje Putinovi, do jaké míry a jak je NATO, případně Evropská unie jednotná, a kde jsou slabá místa,“ vysvětlil. Mezi příklady dezinformací uvedl prohlášení, že „zítra začne válka“, „bude se útočit ze severu a ze směru separatistických republik“. Označil to za fabulace, které nepřispívají k uklidnění situace. „A právě proto, jak reagujeme my, a reagujeme někdy až příliš nervózně, tak to Putinovi dává jistotu, že tahle hra funguje a může dál pokračovat tak dlouho, jak to bude možné,“ varuje Šedivý.
Nakolik se tedy ukazuje jednota Evropy a kde jsou slabá místa? „Když si poslechnete vystoupení po nějakých setkáních, ať Severoatlantické aliance, nebo Evropské unie, vždy uslyšíte závěry, jak jsme jednotní, jak máme všichni stejný názor. Ale když se přistoupí k hodnocení realizační fáze, tak vidíte, že se Rusku daří jednat s jednotlivými státy separátně a dosahovat tam určitých – z jejich hlediska pozitivních, z našeho hlediska ústupků, které mohou být do budoucna kontroverzní. Mluvíme například o odlišných názorech, které mají Němci vůči Rusku, tak vůči Ukrajině,“ řekl generál Šedivý pro ParlamentníListy.cz.
V souvislosti s tím připomněl, jak USA navrhovaly řešení, o nichž spojenci neměli přesné informace, ale také odlišné názory na věc z pohledu Francie, Maďarska nebo Bulharska. „Jednoduše, realita ukazuje, že jednotná a deklaratorní pozice není v praktickém životě vždy možná. Jak se vždy říká, národní zájmy hrají významnou roli. A to je ukázka a pro Putina ten hlavní benefit, který je v tomto segmentu jeho hrozeb zcela zřejmý. A Krym ukazuje, kde může přitlačit, a kde povolit,“ podotkl Jiří Šedivý.
Šedivý: Rusko má také jaderné nosiče blízko NATO
Vojenská aktivita, přesun amerických vojáků do Evropy, dodávání techniky a další kroky NATO dle jeho názoru nastavují hranice. „Znovu platí, že Rusko půjde tak daleko, jak mu dovolíme. Pokud budeme nečinní jako v roce 2014 a předtím v roce 2008 ohledně Gruzie, tak by mohlo dojít až k něčemu tak dramatickému, jako jsou útoky v pohraničí a podobně. Netvrdím ale, že kdybychom nereagovali, tak by k tomu Rusko přistoupilo. Jen hodnotím, jaká je reálná situace, kdy obě strany vyvažují ony postoje. Bez přesunů, kterými je demonstrováno odhodlání bránit jednotlivé členy NATO vojensky a našeho partnera, což Ukrajina určitě je, i jinými nevojenskými prostředky, což jsou ekonomické sankce, by agresivita Ruska byla vyšší a možná by měla i realizační fázi,“ připomněl generál.
Za pochopitelný pak považuje požadavek Ruska ohledně dostřelu jaderných zbraní. Jde o téma, které určitě bude součástí oboustranného vyrovnávání pozic i vzájemného vyjednávání, protože ani Severoatlantická aliance nechce, aby Rusko mělo své jaderné prostředky velmi blízko NATO. „Samozřejmě o tom Rusové budou jednat, ale i Rusko má rozmístěné své nosiče jaderných zbraní de facto na dohled od Kaliningradu,“ podotkl Jiří Šedivý. Zároveň řekl, že historikové by měli důkladně prozkoumat, co bylo při rozpadu Sovětského svazu v roce 1997 slíbeno tehdejšímu vůdci Gorbačovovi. Zda slib skutečně zněl, že NATO se nebude rozšiřovat dále na východ.
Severoatlantická aliance přitom stále nepřislíbila, že Ukrajinu pozve mezi své členy. Podle Šedivého jde o jeden z bodů, kde selhává diplomacie NATO, ale i jednotlivých představitelů a členů. „Všichni dobře vědí, že formálně suverénní stát, jako je Ukrajina, může požádat o vstup do Severoatlantické aliance. Ale vyzvání ke vstupu provede NATO, oni mohou prokazovat, že mají vstoupit. Ale první krok musí udělat NATO a vyzvat Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil.
Musí se však jednat o stát, který má vyřešeny všechny bezpečnostní otázky ve vztahu k zahraničním partnerům. A to Ukrajina, dokud nebude vyřešen Krym a problém separatistických republik, není. „Stát by měl mít tolik rozumu, aby věděl, že tohle není otázka pro debatu dneška. Musí splnit konkrétní podmínky, které Ukrajina splněny nemá, a nemyslím, že přitom jak se chová Rusko, že by Ukrajině například předalo v dohledné době zpět Krym,“ dodal generál Jiří Šedivý s tím, že Ukrajina navíc trpí mnoha vnitřními problémy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
