K žádostem o udělení občanství se vyjadřují policie a tajné služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, neúspěšný žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal. Rozhodnutí také nelze soudně přezkoumat, což v minulosti označil ÚS za legitimní opatření sledující bezpečnostní zájmy státu.
Podle Šabatové by bylo vhodné, aby řízení včetně všech podkladových materiálů mohla přezkoumat alespoň ombudsmanka a přinejmenším tak zjistit, zda vnitro postupovalo podle zákona. K cizincům by se utajované skutečnosti přes ombudsmanku nedostaly. „Klíčovým civilizačním prvkem každého demokratického právního zřízení je právní jistota, že budou respektována nastavená pravidla,“ stojí v návrhu ombusmanky.
Šabatová v roce 2017 obdržela podnět cizinců, kteří nezískali občanství kvůli možnému ohrožení bezpečnosti. Chtěla se seznámit se stanovisky policie a tajných služeb. Vnitro konstatovalo, že ombudsmanka sice má právo seznamovat se s utajovanými informacemi všech stupňů, ovšem jen pokud to potřebuje nezbytně k výkonu své funkce, což prý není tento případ.
Podle Šabatové vnitro není oprávněno jakkoliv posuzovat, co potřebuje ombudsmanka ke své práci. Je prý absurdní, aby úřad jako subjekt kontrolovaný veřejnou ochránkyní práv sám definoval její kontrolní kompetence.
Šabatová žádá ÚS, aby v kompetenčním sporu rozhodl, že smí kontrolovat postup vnitra při zamítnutí žádosti o udělení občanství kvůli ohrožení bezpečnosti státu. ÚS má podle ombusmanky také rozhodnout, že je oprávněna seznamovat se v plném rozsahu se všemi podklady, včetně stanovisek policie a zpravodajských služeb, jež mohou obsahovat utajované informace.
ÚS obdržel návrh koncem září. Soudcem zpravodajem se stal předseda soudu Pavel Rychetský, rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech soudců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
