Petr Žantovský v úžasu: Co dokázala tento týden ČT splácat proti Rusku, tomu jednou nikdo nebude věřit

18.06.2016 13:33

TÝDEN V MÉDIÍCH Počinem mediálního magnáta Roberta Murdocha, v jehož deníku The Sun se objevila výzva pro Brity k opuštění Evropské unie, začíná Petr Žantovský pravidelný přehled toho, co zajímavého se v uplynulém týdnu objevilo v médiích. Na podmínečném vyloučení ruských fotbalistů z probíhajícího šampionátu ho zaujalo, že žádný z českých moderátorů neupozornil, že politické zneužití je v přímém protikladu ke smyslu sportu jako takového. A na závěr přidává další z příkladů toho, jak Česká televize vědomě manipuluje a lže.

Petr Žantovský v úžasu: Co dokázala tento týden ČT splácat proti Rusku, tomu jednou nikdo nebude věřit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Volili byste Roberta Šlachtu do politické funkce?

46%
54%
hlasovalo: 10798 lidí

Netradičně začíná Petr Žantovský své ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích ve Spojeném království, kde se ve čtvrtek 23. června bude v referendu rozhodovat o setrvání země v Evropské unii. „Nejen v mediálním prostředí vzbudila pozornost výzva Ruperta Murdocha, aby Britové volili brexit. V duchu anglického humoru se nese i titulní strana onoho klíčového vydání Murdochova deníku The Sun. Je tam napsáno BeLEAVE in Britain, přičemž písmena LEAVE, tedy opustit, odejít, jsou v barvách britské vlajky a verzálkami. Je to samozřejmě hříčka se slovy Believe in Britain, která se vyslovují stejně, ale znamenají: Věřte v Británii. Jedna glosa tedy směřuje ke grafikům a redakci The Sun: ačkoli jde o tabloid, vykazuje vysokou míru inteligence. Kdeže naše Blesky jsou …“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Samozřejmě z toho nemůže vynechat samotného mediálního magnáta. „Druhá glosa jde tedy za Murdochem, který kdysi odůvodnil svůj euroskepticismus slovy: ‚Když jdu na Downing Street, poslouchají, co mám na srdci. Když jdu do Bruselu, nezajímá je to.‘ Murdoch je pragmatik a zajímá se o své obchody. Chápe, že v zemi nestabilní, plné etnických nepokojů, ve které nutně vyústí z Bruselu nařízená masová migrace ze zemí třetího světa, se mu jeho obchody budou dělat obtížněji. Mluví z něj tedy jeho nejpřirozenější zájmy. A už od klasika ekonomie coby společenské vědy Adama Smithe víme, že právě zájem je hybnou silou dějin, a tedy i pokroku, chcete-li. Každý má nějaké zájmy, Murdoch ty svoje hájí takto,“ vysvětluje mediální analytik.

Země s nejdelší demokratickou tradicí bruselskému svazáctvu vadí

Své zájmy však má nejen jeden z nejvlivnějších lidí na světě, ale pochopitelně je mají i Britové. „Většinou lpějí na tradici. Všechny průzkumy vytvářené hurárepublikány z ‚londýnské kavárny‘ na téma ‚K čemu je nám monarchie?‘ dopadly pro jejich organizátory katastrofálně. Drtivá většina Britů chce zachovat království, a to bez ohledu, zda jsou blíže whigům, nebo toryům. Je pochopitelné, že takto orientovaná a v zásadě homogenní společnost s nejdelší demokratickou tradicí v Evropě je pro bruselské svazáctvo solí v očích. Britům neporučíte, ani je tak snadno nezblbnete. Je naprosto jisté, že kdyby v referendu o brexitu hlasovali opravdu jen Britové, a nikoli zástupy imigrantů s ještě nezaprášeným britským pasem, brexit by byl realitou,“ tvrdí Petr Žantovský.

Není se tedy co divit, že propaganda proti brexitu se zaměřuje na britské Indy, Pákistánce nebo Číňany. „Ale i na studenty, kteří nadšením nahrazují životní zkušenost, nebo na levicové radikály, kteří jsou schopni přísahat v soudní síni místo na bibli na sebrané Marxovy či Mao Ce-tungovy spisy. A těch všech není jistě málo. Je dost dobře možné, že Britové budou výsledky referenda přepočítávat tak dlouho, až objeví těch dvacet hlasů proti brexitu, které převáží. Mohou si na to pozvat Rakušany, ti mají v této nechutné manipulační disciplíně čerstvou zkušenost. Bude to ale opět, jako v Rakousku, vítězství Pyrrhovo. Společnost to rozdělí, tu společnost, která dosud vůči etnickým menšinám slula nejvyšší možnou mírou tolerance, uzavře v britské klauzuře a postaví ji proti Ne-britům nepřátelsky, a to nedopadne dobře,“ domnívá se mediální odborník.

Muslimský starosta, pružný premiér a miliardář vyzývající k brexitu

Spekuluje o tom, že možná právě tak to v Bruselu chtějí. „Oslabit Británii, udělat z ní služku v čele s muslimským starostou metropole a gumově pružným premiérem. Bude to ale ještě Británie? Takovou otázku si určitě kladl také Murdoch, než vyzval do boje proti členství v Evropské unii. Jediný, kdo si tuto otázku tradičně neklade, jsou naši novináři. Nebo jste někde četli, slyšeli či viděli takové zamyšlení? Kdo ano, ten ode mne dostane zvláštní prémii. Třeba knihu Petra Macha Jak vystoupit z EU,“ nabízí Petr Žantovský. Ovšem, co s uvažováním britských voličů udělá vražda jedenačtyřicetileté labouristické poslankyně Jo Coxové, která byla jednou z tváří kampaně za setrvání Británie v Evropské unii, nelze odhadnout, a možná bude u dosud nerozhodnutých vážit víc než výzvy z Murdochova mediálního impéria.

Za druhé téma si zvolil svět fotbalu, konkrétně probíhající šampionát starého kontinentu. „Evropou dnes hýbe také EURO. Ne ta měna, ta je jen fiktivní, není podložená žádnou ekonomickou realitou. Trochu připomíná měnu zvanou ‚červoněc‘, kterou chtěli zavést v osmdesátých letech jako směnitelné platidlo v zemích RVHP. Ale už to nestihli, protože se mezitím toto společenství rozpadlo. Nicméně po ‚červonci‘ nikdo nevzdychá, stejně jako se asi jen málokomu bude stýskat po euru, až bude moci platit zase poctivou markou či frankem. To EURO, které mám na mysli, je samozřejmě mistrovství ve fotbale. Nejsa fotbalovým znalcem, nebudu hodnotit výkony hráčů ani reportérů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Bojuje se proti Rusku, a tak se to hodí přenést i do sportu

Spíše ho nepřestává zarážet, jak urputně a umanutě si počínají političtí spin doktoři. „Ještě máme v čerstvé paměti, jak se ze všech politických tlampačů volalo proti olympiádě v Soči, zatímco proti té pekingské se nezvedl jediný hlásek. Ještě máme v čerstvé paměti dopingovou kauzu ruských atletů, která je zřejmě bude stát účast na blížícím se sportovním svátku v Riu, ovšem o všech těch přistižených nadopovaných amerických, britských, belgických a dalších atletech přitom rovněž nepadlo ani slůvko. Nu a nyní je to další sousto. Rusko má podmínečný vyhazov z EURA, protože se ruští fanoušci poprali s britskými. Tak zaprvé: fanoušci jakékoli národnosti jsou bandy výtržníků, zpravidla posílených něčím víceprocentním,“ upozorňuje mediální analytik.

Zadruhé se podle něj jedná o zakomplexované jedince budující si v uřvaném a násilnickém kolektivu pocit vlastní velikosti a důležitosti. „Sportovní zápolení bylo, jak víme už z dávné študácké komedie podle knihy Jaroslava Žáka, provázeno vždy potyčkami fanoušků jedněch, druhých, třetích, všech proti všem. Adrenalin produkovaný fanouškovskými pudy se prostě kanalizuje v násilí. To není omluva pro ruské rváče, ale připomínka faktu. Oč jsou angličtí fanoušci lepší než ruští, když se rvou jako koně, vypalují výlohy, hážou molotovy? Nu, o nic. Jen o tu národnost. A protože dnes bojujeme proti Rusku, a nikoli na trávníku, ale v politických a mediálních arénách, tak vyloučíme ze hry Rusy, ne Angličany. A to celé za potlesku našich přihlouplých televizních moderátorů,“ podotýká Petr Žantovský.

Ve Francii se dějí podobné hrátky jako při bojkotu Moskvy a Los Angeles

Vadí mu, že ani z jednoho z nich nevypadla základní myšlenka, že politické zneužití je v přímém protikladu proti smyslu sportu jako takového. „Oč je toto politické zneužití lepší než ruský bojkot olympiády v Los Angeles 1984 a americký bojkot olympiády v Moskvě 1980? Tehdy šlo o nedozírné politické fauly vůči sportovcům i fanouškům sportu z důvodu probíhající studené války. Je zřejmé, že na EURU se dnes praktikují velice podobné hrátky. To zaslouží jediné: jednoznačné odsouzení všech, kdo se na tom podílejí. A spravedlivě řečeno, Rusové to dnes nejsou. Nejde totiž o těch pár násilníků v ochozech a v ulicích, ale o bílé límečky v kancelářích a šíbry v tajných službách,“ konstatuje mediální odborník.

Na závěr si nechal další z vydařených kousků veřejnoprávní televize. „Česká televize vědomě manipuluje a lže, či aspoň neříká celou pravdu. Ve středečním zpravodajském vysílání se mimo jiné probíralo téma vcelku bagatelní, totiž že údajně ruští hackeři napadli databázi americké Demokratické strany a získali odtud několikasetstránkové materiály o republikánském kandidátovi na prezidenta USA Donaldu Trumpovi. Téma je to bagatelní proto, že je ve zpravodajském světě naprosto běžné, že se jedna strana snaží získat maximum informací o straně druhé. Tato kauza vzdáleně připomíná Watergate, s tím rozdílem, že Trump si patrně ruské hackery v útoku na demokratickou síť neobjednal. Takže je z obliga,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Klvaňa je zaměstnancem firmy napojené na USA, pro ČT je publicista

Míní, že víc by k tomu skoro nebylo co dodávat, kdyby… „Kdyby si ČT nepozvala do studia jako jediného hosta k tématu Tomáše Klvaňu, prezentovaného jako ‚publicistu‘. Přitom jeho hlavní dnešní činnost spočívá v práci pro americkou New York University, kterou vede Jiří Pehe, a především pak je viceprezidentem pražské pobočky rovněž amerického Aspen Institute. V jeho správní radě najdeme jména jako Madeleine Albrightová či Condoleezza Riceová, financován je mimo jiné z prostředků The Rockefeller Brothers Fund a Fordovy nadace. Předsedou správní rady pražské pobočky je Michael Žantovský, o otevření této pobočky se politicky zasadil Karel Schwarzenberg a profinancoval ji Zdeněk Bakala,“ poukazuje mediální analytik na to, koho hledat za think -tankem a jeho českou odnoží.

Jména zmíněných person dávají tedy tušit, v čích barvách institut bojuje. „O tom, že by Aspen Institute stál zcela mimo vlivy a zájmy Spojených států, když je závislý na jejich penězích, si může nechat zdát jedině malé dítě nebo jedinec spadlý právě z Marsu. Takže suma sumárum, milý pan Klvaňa je prostě zaměstnancem firmy napojené na politiku USA. Pak tedy Česká televize vědomě zkresluje fakta, když jej představuje jako ‚publicistu‘ a jeho funkci v Aspen Institute zamlčuje. Nebo je to jinak, a pan Klvaňa by to jistě dokázal na svých daňových přiznáních, totiž že pro Američany dělá dobrovolnicky a hlavní příjem má z publicistické činnosti. Pak by za ním směřovala moje omluva,“ slibuje Petr Žantovský.

Univerzální politika dvojího metru od televize, kterou si platíme

Z obliga však v žádném případě není veřejnoprávní televize. „Zamlčuje fakta a uvádí tak diváka v omyl, když z pana Klvani dělá nezávislého a nestranného komentátora. Jsem moc zvědav, zda se příště v nějakém takovém pořadu České televize na ruské téma objeví třeba pan Soloduchin z Ruského střediska vědy a kultury a bude též prezentován jako ‚publicista‘, neboť i on tu a tam cosi píše a snad i publikuje. Jenomže, jak víme, to je sci-fi. Česká televize totiž praktikuje univerzální politiku dvojího metru. A obligátní douška: Jak dlouho jí za to budeme platit?“ končí mediální odborník otázkou, na níž zatím ještě nikdo nedokáže odpovědět.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Říci, že to má něco společného s islámem? Ve Francii je to o krk. Profesor z Paříže podává hrozivé svědectví

22:16 Říci, že to má něco společného s islámem? Ve Francii je to o krk. Profesor z Paříže podává hrozivé svědectví

GATESTONE INSTITUTE Kdo hájí člověka obviněného z rasismu, ten riskuje, že z něj bude také obviněn. …