Na středeční schůzi poslanecké sněmovny se svým projevem vystoupil ministr kultury Lubomír Zaorálek. Šlo o příspěvek do debaty o nezávislosti České televize v souvislosti s dovolbou čtyř členů Rady ČT. Jak již dnes víme, ve středu, stejně jako v předchozích případech, nakonec na volbu nedošlo. Tentokrát se opoziční poslanecké kluby jeden po druhém přihlásily o dvouhodinové přestávky a na hlasování tak nezbyl čas. Ještě předtím se však Zaorálek na poslance obrátil s výsledkem schůzky s prezidentkou Evropské vysílací unie (EBU) Delphine Ernotte.
„Mně bylo sděleno během toho rozhovoru, který jsme vedli, že Česká televize patří k těm, která v současné době má nejvyšší důvěryhodnost a nejvyšší důvěru diváků vlastně v celé Evropě. Zároveň mi bylo řečeno, že dokonce Česká televize je televize, která během koronavirové krize tu důvěru veřejnosti ještě posílila,“ informoval ministr kultury Sněmovnu. „Je to dneska televize, která v té střední Evropě je díky tomu vnímána jako nejsilnější i v porovnání s našimi sousedy, což je tedy podle nich pozoruhodná výhoda, kterou stále ještě máme,“ dodal. Zároveň prý s prezidentkou EBU hovořil o tom, že dnes moderní globální platformy onu roli veřejnoprávních médií vytlačují.
Bojíte se klimatické katastrofy?Anketa
Zaorálek dále přetlumočil stanovisko EBU, že globální platformy tím, jak vytlačují veřejnoprávní média, jaksi přispívají k podlamování identity společenství, kterým ona veřejnoprávní média slouží. Ministr kultury to považuje za dobrý důvod, aby byla v Česku zachována taková úroveň veřejnoprávních médií, jaká panuje nyní.
Podle Zaorálka potřebuje stabilní Česká televize také stabilní Radu ČT. Jak by taková rada měla vypadat? „Stejně si proto myslím, že by si Česká televize zasloužila i takovou Radu, která jí v tomhle bude pomáhat a v tomhle ji podrží, v téhle roli vůči veřejnosti právě pro ty kritické doby, které mohou přijít, což nemůžeme vyloučit,“ rozvedl Zaorálek svou představu. A poté vytáhl výbušnou informaci. Debaty s prezidentkou EBU se totiž účastnila i eurokomisařka Věra Jourová, která ministra kultury svým postřehem kolem volby členů Rady ČT znepokojila natolik, že se o něj rozhodl podělit s přítomnými poslanci.
Zaorálka Jourová znepokojila tím, že: „…ví, že mezi kandidáty, kteří se hlásí a kteří jsou nominovaní do té volby, je např. jeden, který jí vyhrožoval veřejnou popravou za její postoj k nošení zbraní, nebo usnadnění nošení zbraní. Řekla mi, že to je něco, co je podle ní velice za hranou, co se týče osob, které by měly být voleny do takového orgánu.“ Zaorálek v tomto s Jourovou souhlasil a vyslovil obavu, že takoví lidé v Radě by ČT nepodrželi a nebyli schopni pomoci její stabilizaci v době, kdy to bude potřeba.
Zaorálek sice nikoho konkrétního nejmenoval, avšak skrze spojení se zbraněmi chtěně, či nechtěně ukazuje na kandidáta do Rady ČT Pavla Černého, který je prezidentem lidskoprávní organizace Liga LIBE, která se zasazuje o práva držitelů legálních střelných zbraní. Problematičnost výroku spočívá v jeho smíchání s první částí věty, ve které Zaorálek mluvil o člověku, který eurokomisařce Jourové měl hrozit veřejnou popravou. Zaorálkův nekonkrétní a nešťastně formulovaný výrok o výhrůžce popravou si tak mohou lidé automaticky spojovat s Černým. Takové spojení je ale nutno jasně prokázat.
A právě proti tomuto spojení se Liga LIBE ohradila na sociálních sítích. „Pokud někdo za postoj k nošení zbraní paní eurokomisařce (či komukoliv jinému) snad „vyhrožuje popravou“, je s podivem, proč takový člověk už dávno není policií vyšetřován či soudem za něco tak trestuhodného a odsouzeníhodného spravedlivě potrestán,“ reaguje. Zároveň Liga hovoří o tom, že v takovém případě by bylo nejvhodnější, aby eurokomisařka Jourová podala trestní oznámení.
Dále profil Ligy LIBE na Facebooku upozorňuje, že pokud jde o obvinění typu „jedna paní povídala“, pak by měli Jourová i Zaorálek „lépe zvažovat, co vypustí z pusy - a nespoléhat jen na svoji funkcí zaručenou imunitu,“ neboť pomluva je v některých případech i trestným činem.
Liga LIBE se v reakci na tento incident rozhodla připomenout dřívější Zaorálkova vyjádření na adresu majitelů legálně držených střelných zbraní. „Jsme 6. nejbezpečnější zemí na světě, proto jsem včera hlasoval na vládě proti úpravě listiny základních práv a svobod, která mluví o právu bránit život se zbraní v ruce,“ pochlubil se Zaorálek v roli poslance. Sdělil také, že je rád, že masový vrah Breivik kdysi v České republice nesehnal na černém trhu žádné zbraně pro své teroristické útoky. Zaorálek prohlásil, že nechce, abychom v Česku skončili tak, jako v americkém Chicagu, kde bylo za jeden víkend postřeleno 36 lidí. Zaorálek tehdy chybně hovořil o zastřelených a navíc srovnal dva zcela odlišné systémy.
„Nestojím o to, aby u nás nosili lidé na shromážděních automatické zbraně, jako to někdy vidím v USA,“ dodal tehdy ještě Zaorálek, ačkoli úprava nic takového neřešila. Na dvou větách se tedy ministr Zaorálek dopustil dvou klíčových nepřesností.
Zaorálek svými zavádějícími informacemi mohl iniciativu vlastníků legálně držených zbraní poškodit, a proto se tehdy Liga LIBE ohradila otevřeným dopisem, směřovaným k ČSSD. I to je možná důvodem k další ostré reakci ze strany Ligy LIBE.
Jaké dopady bude mít aktuální Zaorálkovo vyjádření o tom, že eurokomisařce Jourové některý z kandidátů do Rady ČT vyhrožuje veřejnou popravou, ukáže teprve čas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mak
