Populismus je sice zprofanovaný pojem, ale jistou charakteristiku má. O tom mluvil na přednášce v sále Arcidiecézního muzea v Olomouci doktor Martin Mejstřík. Že se populisté v politice objevují, svědčí o tom, že ve společnosti něco nefunguje. Hovořil také o krizi tradičních politických stran a důvodech, proč o ně ztrácejí lidé zájem. Vysvětloval, jaký mají populisté program, proč zdůrazňují slovo lid a čím se liší od ostatních politických stran. Na závěr přednášky, po které následovala debata, shrnul jejich pozitivní i negativní stránky.
Populisté upozorňují na některá témata třeba zjednodušujícím způsobem, ale tak dlouho, že je tradiční strany začnou brát vážně. „Příklad je ve Francii, kde dlouhou dobu velké politické strany strkaly hlavu do písku před nepovedenou integrací lidí, kteří přicházeli ze severní Afriky, usazovali se na předměstích velkých měst, nebyli tím pádem vidět, nikdo se o ně nezajímal a politici se tvářili, že problém neexistuje.“ Národní fronta i další subjekty na problematice začaly získávat body, tak se toho chopily i tradiční strany. Právě tohle upozorňování může být pozitivní na přítomnosti populistů v politice. Naopak negativní je podle Mejstříka to, že populisté destabilizují společnost. „Říkají, že politické strany jsou špatně, musíme najít nějakou alternativu, nesmíte ničemu věřit, musíte se všeho bát. To vytváří náladu - Václav Havel by řekl blbou náladu - ve společnosti. Pak lidé mohou ztratit důvěru k samotným základům demokracie.“
Fotogalerie: - Další vlna EET
Populisté? Může být hůř. Podívejte se na Zlatý úsvit
Mejstřík uvedl příklad Řecka a situaci, kdy se populisté dostali do vlády. Nakonec začali dělat mainstreamovou politiku, což voliče naštvalo. „Strana začala ztrácet voliče. Lidi, kteří si řekli: my jsme volili alternativu proti tradičním stranám, oni nás zradili, musíme najít alternativu, která je ještě více radikální, ještě větší změnu systému. V případě Řecka je to neonacistický Zlatý úsvit. To jsou lidé, kteří nosí hákové kříže, hajlují na náměstí,“ uvedl s tím, že nebudou mít procenta na vítězství ve volbách. Už současné preference jsou ale podle něj „šílené“. „Mají je proto, že lidé jsou rozladění, když populisté ve vládě zklamali.“ Právě v tom je další riziko populistů v politice. „Mohou rozpoutat ještě něco horšího, než jen radikální protiestablishmentový program.“
Psali jsme:
S přednáškou doktora Martina Mejstříka v přednáškovém sále Arcidiecézního muzea v Olomouci, za kterou sklidit velký potlesk, souvisela debata. A hned první otázka byla na tělo. „Koho budete volit?“ V reakci Mejstřík ujistil, že to nebude žádná z populistických stran. Další tazatel se zajímal o jeho názor na budoucnost, zda se situace vrátí do normálu.
„To je nejtěžší otázka, co se stane s populismem. Často se s těmito stranami stává, jak jsou spojeny s lídrem, že v momentě, kdy odejde – zemře, jde do důchodu, přestane ho to bavit –, tak i strana většinou velmi rychle skončí. Jsou samozřejmě výjimky, kdy se straně podaří předat předsednictví. Můžete se podívat u nás. Kdyby Tomio Okamura odešel z politiky, strana do měsíce zanikne,“ reagoval Mejstřík. Lidé totiž nevolí stranu, ale konkrétního člověka. „U hnutí ANO by to trvalo déle, ale scénář by byl podobný. Otázkou je, do jaké míry budou lidé vyžadovat přítomnost silných osobností, kteří kolem sebe budou mít politickou stranu. Co se týká ideologie samotné, je to samozřejmě složitější. Žijeme v digitálním on-line světě a to nahrává zkratkovitosti. Těžko se dá říci, že populisté vymizí, ale můžeme s tím nějak pracovat.“ Důležitý je podle něj vzdělávací systém a to, aby se lidé uměli vyznat v záplavě informací, které se na ně valí. Zdůraznil, že situace s populismem se velmi liší v různých zemích. „Dá se předpokládat, že pokud se vyřeší problémy, které jsou v současné Evropě, vezme to hlavní argumenty populistickým stranám,“ dodal.
Lidé se zajímali o to, co se bude dít do té doby, než doroste generace mediálně gramotnějších lidí. „Agentura Median zveřejnila průzkum, který dělali na středních školách, kdy dávala studentům porovnat na stejné téma informaci, která se zakládala na faktech, a pak informaci z nějakého dezinformačního média. Polovina studentů nedokázala správně určit, která zpráva je dezinformací. V tom český vzdělávací systém selhává,“ podotkl Mejstřík. „Můžeme vzít příklad z Finska, kde je systém velmi efektivní, ale budují ho od konce 80. let. Dezinformace tam nemají žádnou šanci se prosadit,“ dodal s tím, že se můžeme také podívat na to, kolik dávají peněz na školství.
Cestou podle něj ale není omezování, protože když se něco bude zakazovat, tak o to více pak lidé budou blokované informace vyhledávat. Samozřejmě to ale neznamená, že by si lidé mohli dávat na Facebook, co chtějí. „Jediné, co může fungovat, je skutečně ukázat lidem, že je to veřejná síť. Říct: jste skutečně zodpovědni za to, co ve veřejném prostoru říkáte! Čím dál více se interakce mezi lidmi bude odehrávat přes digitální prostředky.“ Ne cenzura, ale dát najevo, že jsou lidé zodpovědní za svá slova. „Zákony máme, není potřeba nic přijímat.“
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
